ScriptumXenia
Xenia Miroslao Červenka quinquagenario a sodalibus, amicis, discipulis oblata
Miroslav Drozda, Miroslav Procházka, Jiří Opelík … [et al.]
Uspořádali [Mojmír Otruba, Jaroslav Kolár]. - Praha : [s.n.], 1982. - Nestr., váz. ve dvou svazcích, 31 cm.
Obsahuje mj. studii M. Drozdy: Výpravná struktura Hrdiny naší doby.
[Sborník]
LP: JN - 06.02.2020
zdroj: katalogizační záznam Libri prohibiti
Sborník odborných textů k padesátinám literárního vědce
Sborník Xenia Miroslao Červenka quinquargenario a sodalibus, amicis, discipulis oblata, tedy Dary Miroslavu Červenkovi k padesátinám od kolegů, přátel a studentů věnované, byl dedikován básníkovi a versologovi (1932–2005) k jeho padesátým narozeninám, jež připadly na 5. listopad 1982. Pořadatelem sborníku byl pravděpodobně literární historik Jaroslav Kolár (1929–2013), pracovník Ústavu pro českou a světovou literaturu ČSAV a v letech 1974–1989 organizátor tzv. Sklerokruhu (Medvědáři), přátelského diskusního kroužku strukturalistických badatelů, kteří jsou také ve sborníku z velké míry zastoupeni jako autoři statí (některé byly ve Sklerokruhu již dříve předneseny).
Strojopisná publikace formátu A4, sestávající ze dvou dílů (397 a 366 stran), byla zřejmě vydána v jediném exempláři. Oba díly mají ručně kaligraficky vyvedený titulní list, první díl uvozuje ručně psaná předmluva básníka Vladimíra Nárožníka (1939–2002) a otisk grafiky Vladimíra Komárka (1928–2002) s vlastnoručním podpisem. Všechny zařazené studie byly samostatně paginovány a na konci autory vlastnoručně podepsány.
Oba díly sborníku obsahují celkem 44 odborných studií, jejichž autory jsou jednak badatelé působící oficiálně ve svých profesích (bohemisté Přemysl Blažíček, Vladimír Forst, Daniela Hodrová, Jaroslava Janáčková, Jaroslav Kolár, Václav Königsmark, Vladimír Macura, Stanislava Mazáčová, Jaroslav Med, Karel Milota, Jarmila Mourková, Jiří Opelík, Mojmír Otruba, Zdeněk Pešat a Emil Pražák, rusista Vladimír Svatoň, teatrolog Miroslav Procházka, klasická filoložka Eva Stehlíková, hungarista Petr Rákos, komparatista Pavel Trost, lingvisté František Daneš, Karel Hausenblas a Petr Sgall, historik Pavel Spunar, překladatel Vladimír Smetáček), jednak teoretici odsunutí z vědeckého života (bohemisté Aleš Haman, Milan Jankovič, Vladimír Karfík a Květa Sgallová, rusista Jiří Honzík, estetik Oleg Sus, zastoupený dvěma studiemi, orientalistka Věra Kubíčková, filozof Josef Zumr), dále v zahraniční akademické sféře působící exulanti (Květoslav Chvatík, anglicky píšící Petr Steiner) a badatelé z Polska (Maria Renata Mayenowa, Teresa Dobrzyńska a spoluautorky Zdzisława Kopczyńska a Lucylla Psczołowska; jejich studie je zařazena v polštině), Německa (Wolf Schmid, Wolfgang Iser, Wolf-Dieter Stempel se studiemi v němčině a anglicky píšící Herta Schmid) a Jugoslávie (chorvatský literární vědec Svetozar Petrović s anglicky psanou studií).
Tematika většiny článků se kryje se zájmy Miroslava Červenky: nejvíce je zastoupena estetika (Oleg Sus, Vladimír Smetáček, Wolfgang Iser a jeho tzv. Wirkungsästhetik) a literární teorie, resp. obecná metodologie a problematika jednotlivých teoretických metod (strukturalismus u Suse, intertextualita u Otruby, teorie historie u Chvatíka) a subdisciplín (sémantika u Hausenblase, obecná poetika u Svatoně, Dobrzyńské a Mayenové, problematika arabské poetiky u Věry Kubíčkové, naratologie u Schmida, Stempela a Drozdy; tematologie u Hamana, ironie u Steinera). Vzhledem k básnické praxi a versologickému tíhnutí M. Červenky je ve statích Rákosově, Pražákově, Petrovićově, Kopczyńské, Psczołowské, Mazáčové a Sgallové významně zastoupena versologie.
Literárněhistorické a interpretační studie se věnují významným osobnostem literatury české (Jankovič o Bohumilu Hrabalovi, Macura o Karlu Sabinovi, Med o J. Karáskovi ze Lvovic, Hodrová a Milota o Emilu Julišovi ad.), slovenské (Forst o Ivanu Kraskovi) i světové (Honzík o Vladimiru Majakovském, Stehlíková o Hermannu Brochovi, Trost o F. G. Lorkovi). Dramatu se věnují statě Miroslava Procházky, Václava Königsmarka a Herty Schmidové, Jaroslav Kolár přispěl studií k textologické problematice staročeských památek. Mimo literárněvědnou sféru zasahují lingvistické studie Františka Daneše, Petra Sgalla a teatrologické pojednání Miroslava Procházky. Středověké kultuře se věnuje Pavel Spunar a myšlení T. G. Masaryka tematizuje Josef Zumr. Některé články jsou vztaženy přímo k jubilantovi: koncipovány jsou jako domýšlení jeho tezí (Oleg Sus) nebo je v nich pojednáno Červenkovo dílo vědecké i umělecké (Karel Hausenblas, Jarmila Mourková, Stanislava Mazáčová).
Druhý díl je zakončen oddílem Pozdravy, jenž sestává z básní Ludvíka Kundery, Jana Skácela a Karla Šiktance a z výboru z próz a básní Emila Juliše. Připojena je též vzpomínka Ivana Klímy na společné angažmá ve vysokoškolském dramatickém souboru. Blok studií oživují ručně kreslené a kolorované tabulky versologických rozborů (Mazáčová), náčrt narativní situace u Evy Stehlíkové a schéma dvojdimenzionálního narativního paradigmatu u Wolfa Schmida.
Studie byly z větší části psány přímo pro sborník a jen zde byly publikovány. Ojediněle šlo o texty přejaté z již dokončených rukopisů (Přemysl Blažíček přispěl kapitolou z knihy Poezie Karla Tomana, stať Jaroslavy Janáčkové vyšla posléze v knize Stoletou alejí, Medova jako předmluva k výboru z díla Jiřího Karáska ze Lvovic Ocúny noci, Susova slovensky psaná interpretační studie byla původně připravena do slovenské Mladé tvorby v roce 1970).
Xenia Miroslao Červenka je jedním z osmi jubilejních sborníků, jež účastníci Sklerokruhu (Medvědářů) připravovali zpravidla v jediném, dedikačním exempláři svým kolegům a do něhož přispívali i lidé mimo Sklerokruh. Nejstarším je Quinquagenario k padesátinám Milana Jankoviče (1979), následuje Xenia Miroslao Červenka a poté sborníky k šedesátinám Mojmíra Otruby (1983) a Emila Pražáka (1984), Zdeňka Pešata (1987), Josefa Zumra (1988), Milana Jankoviče a Jaroslava Kolára (1989).
Na půdě Ústavu pro českou a světovou literaturu ČSAV vznikly i další strojopisné jubilejní sborníky (pro Miroslava Drozdu, Růženu Grebeníčkovou, Rudolfa Havla, Jiřího Honzíka, Miloslava Jehličku, Vladimíra Macuru, Slavomíra Wollmana), které však nelze jednoznačně pokládat za samizdat – některé měly oficiální charakter a přispívali do nich i aktivní členové KSČ (sborník pro Slavomíra Wollmana), jiné měly charakter polooficiální; status byl určen osobností jubilanta. Fakt, že nebyly vydány tiskem, byl dán spíše ekonomickými a formálními důvody nebo povahou sborníku jako intimního přátelského gesta (sborník Jaroslavě Janáčkové k šedesátinám byl vydán již po roce 1989). (Pavel Šidák)
PRAMENY
Lokace: Knihovna Ústavu pro českou literaturu AV ČR, Praha (kopie nezahrnující studie K. Chvatíka, M. Jankoviče a P. Trosta).
LITERATURA
Studie a články: J. Kolár – J. Holý: Z nepaměti do paměti, ČL 1990, č. 5; Z. Pešat: Jaroslav Kolár a Sklerokruh, in B. Hanzová (ed.): Pokušení Jaroslava Kolára (2009).
Rozhovory: J. Kolár: Medvědáři aneb Sklerokruh (připr. N. Macurová), Tvar 1995, č. 13, též in J. K.: Sondy. Marginálie k historickému myšlení o české literatuře (2007).
ELEKTRONICKÉ ZDROJE
Lokace: http://www.ucl.cas.cz/edicee/sborniky/strojopisne.
zdroj: Přibáň 2018
Obsah obou svazků:
František Daneš: O dvou přístupech k analýze sémantické struktury textu
Oleg Sus: Významem díla jakožto celkového znaku je osobnost....
Maria Renata Mayenová : Klopoty wspolczesnej poetyki
Petr Sgall: K vymezení pojmu text
Vladimír Svatoň: Dvojí koncepce uměleckého textu v současných diskusích
Mojmír Otruba: Meziznakové konexe
Květoslav Chvatík: Problémy teoretického pojetí historického vývoje literatury a umění
Teresa Dobrzynska: Komunikacja metaforyczna: jej mozliwosci i ograniczenia
Karel Hausenblas: Červenka sémantik
Vladimír Smetáček: Formalismus a transformace uměleckého díla
Miroslav Procházka: O povaze řeči v dramatickém textu
Václav Königsmark: Několik poznámek k pojmu inscenace jako typu interpretace literárního díla
Wolf Schmid: Sinnpotentiale der narrativen Illusion
Wolfgang Iser: Yoyce's Ulysses und die Wirkungsästhetik
Wolf-Dieter Stempel: Velimir Chlebníkov oder die Grenzen der Entgrenzung
Petr Steiner: Praxis of Irony - Viktor Šklovskij's ZOO
Petr Rákos: O jednom maďarském příspěvku k teorii verše
Věra Kubíčková: Několik stránek z arabsko-perských poetik
Emil Pražák: Vpád rýmu
Květa Sgallová: Český rým v teorii a praxi národního obrození
Svetozar Petrovič: Poetic Forms in Serbian and Croatian Romanticism
Zdzislawa Kopczynska - Lucylla Psczolowska: Repartycja form wierszowych w polskim romantyzmie
Stanislava Mazáčová: Pokus o statistický rozbor verše Miroslava Červenky
Pavel Spunar : O středověké kultuře
Jaroslav Kolár: Poznámky ke kritickému vydávání staročeských literárních památek
Miroslav Drozda: Výpravná struktura Hrdiny naší doby
Vladimír Macura: Oživené hroby aneb lesk a bída revoluce 1848
Jaroslava Janáčková: Kříž s románem
Josef Zumr: Platónská inspirace mladého Masaryka a jeho kritika českých poměrů
Vladimír Forst: Podivná historie
Přemysl Blažíček: Lidská tělesnost v poezii Karla Tomana
Jaroslav Med: Básník marné touhy
Jiří Opelík: Olbrachtův "vídeňský román": žalář nejtemnější
Jiří Honzík: Sourozenec revoluce
Zdeněk Pešat: Čapkův Marsyas
Pavel Trost: Cyklus Třes cindades F.G.Lorcy
Herta Schmid: Gombrowicz's Plays as a Trilogy
Eva Stehlíková: Herrmann Broch - Smrt Vergiliova
Oleg Sus: Projekty člověka, člověk projektovaný
Milan Jankovič: Tři variace Hrabalovy Příliš hlučné samoty
Aleš Haman: Dvojí přístup k vesnické látce
Jarmila Mourková: Ústřední motiv Červenkovy poezie
Daniela Hodrová-Karel Milota: Od Nové země k Zóně
Vladimír Karfík: Přečteno za jubilanta
Pozdravy