ScriptumDialogy 1977-80 (83-87)
* [Praha] * 1977 - 1980 (1983--1987) * nepravidelně *
Časopis pro politiku a kulturu
Časopis Dialogy založili na podzim 1977 v reakci na Prohlášení Charty 77 historik Jan Tesař (*1933) a filozof Ladislav Hejdánek (*1927), od druhého čísla se autorsky připojil sociolog, filozof a politik Rudolf Battěk (1923-2013). List byl zpočátku koncipován jako dialog přátel na různá politická či kulturní témata, vedený prostřednictvím otevřených dopisů, v nichž pisatelé formulovali své teze a antiteze. Již v dubnu 1978 však Jan Tesař z vlastního rozhodnutí vydal zvláštní číslo Místo Dialogů(uváděné jako č. 3 s podtitulem Pro své přátele připravil Jan Tesař), ve kterém reagoval na Hejdánkovu kritiku svého otevřeného dopisu mluvčímu Charty 77 Jiřímu Hájkovi. Do pátého řádného čísla Dialogů zařadil Ladislav Hejdánek obsah Tesařova zvláštního čísla spolu s odpovědí, podle níž se Tesař svým nekorektním jednáním z okruhu autorů Dialogů sám vyloučil. V následujících číslech se na dopisové formě dialogu spolu s Hejdánkem a Battěkem podílel evangelický duchovní Miloš Rejchrt (*1946). V roce 1979 Dialogy opustily korespondenční formu příspěvků a proměnily se v kulturně-politický časopis orientovaný na problematiku lidských práv a občanských hnutí. Ladislav Hejdánek, který se s touto změnou neztotožnil, redakci v únoru 1979 opustil a založil vlastní filozofický občasník Svazky pro dialog (1979-1985, 23 č.). Ve vydávání listu nadále pokračoval jen Rudolf Battěk, a to až do svého zatčení v červnu 1980. Dialogy vycházely v Praze, v době účasti Jana Tesaře i v Brně. Celkem vyšlo 17 čísel.
První čísla strojopisného časopisu měla podobu listů průklepového papíru formátu A4, spojených kovovou sponkou či sešívačkou a opatřených jednoduchou hlavičkou s názvem časopisu, číslem a měsícem vydání. Od poloviny roku 1978 vycházely Dialogy ve formátu B5 s obálkou z pololesklého či barevně vzorovaného kartonu, lepenou vazbou a hřbetem zpevněným kobercovou páskou; na obálce byl nalepen barevný štítek, uvádějící název časopisu, číslo, rok a ročník.
Spoluzakladatel časopisu Jan Tesař odešel v roce 1980 nejprve do SRN a poté do Francie, kde v roce 1983 Dialogy obnovil jako „nezávislý a nekomerční samizdat obrácený výhradně ke čtenářům v Československu". Do roku 1987 vydal celkem 9 čísel.
Po dobu vydávání v Československu neměl časopis zřetelnou strukturu s definovanými rubrikami. První texty měly charakter epistolárně pojatých esejů, v nichž autoři, hlásící se k levicově orientovanému sdružení Nezávislí socialisté, otevírali otázky demokratického socialismu (Rudolf Battěk, Petr Uhl), smyslu revolucí (Jaroslav Suk, Jan Tesař, Vlasta Tesařová) či postavení křesťanství v dnešním světě (Ladislav Hejdánek, Miloš Rejchrt), věnovali se tématům z oblasti lidských práv, filozofie a etiky (Rudolf Battěk, Ladislav Hejdánek, Miloš Rejchrt, Jan Tesař) a zdůrazňovali nezbytnost dialogu v politické teorii i praxi. Od roku 1979 obsah časopisu tvořily překlady textů převzatých ze západních časopisů (The Economist, Time, Der Spiegel), materiály Charty 77 a informace o pronásledování politických odpůrců komunistického režimu (Rudolfa Battěka, Alberta Černého, Pavla Kohouta, Karla „Charlieho" Soukupa) či zprávy o vlně stávek v Polsku v roce 1980. Pravidelně byly zařazovány rozhovory s osobnostmi politického a kulturního života (s německým ekonomem a politikem Hansem Apelem, německými a rakouskými politiky Willym Brandtem, Helmutem Schmidtem a Bruno Kreiským, spisovatelem Milanem Kunderou /převzatý z deníku Le Monde/ či rozhovor Evy Kantůrkové s Václavem Černým pro sborník K 75. narozeninám Prof. Dr. Václava Černého). V menší míře se objevovaly stati literárněteoretické (Václav Černý o Albertu Camusovi) či historické a politologické eseje (Rudolf Battěk, Albert Černý, Stefan Kisielewski, Leszek Kołakowski, Richard Löwenthal, Paul Ricoeur, Jindřich Vohryzek). Minimálně byla zastoupena próza a poezie (výňatky z Bondyho Lednu na vsi, verše Jaroslava Seiferta, texty písničkáře Jindřicha Tomeše) a polemiky (kritická reakce Jaroslava Mezníka na text Ivana Martina Jirouse Stalo se něco strašného o vztahu mezi tzv. oficiální a neoficiální kulturou). Příležitostně byly zařazovány otevřené dopisy západoevropským politikům a stranám.
Pařížské Dialogy viz se hlásily k předchozím pražským číslům. Podle Jana Tesaře měly plnit úlohu volné tribuny různorodých názorů na budoucnost socialismu v Československu a v Evropě a zároveň být účinným nástrojem v boji proti totalitním režimům. Do jednotlivých čísel vydavatel zařazoval tematické bloky, jež z historické středoevropské perspektivy nahlížely politický vývoj a postavení nezávislých hnutí v Polsku, Maďarsku či v Jugoslávii a případně se v širším kontextu věnovaly česko-německým vztahům. Rozsáhlé diskuse na pokračování se zabývaly problematikou vlastenectví, dějinami československé politiky, demokracií, nacionalismem, rasismem, také však činností ekologických hnutí.
(eb - Eduard Burget)
PRAMENY Lokace: Libri prohibiti, Praha.
LITERATURA Recenze a anotace: an., Palach Press Bulletin (London) 1979,
č. 11; -jes-, Informace o Chartě 77 (smz.) 1980, č. 8.
Lokace: (Dialogy, Paříž).
zdroj: Přibáň 2018 viz, doplněno
Legenda (nové okno): J. Posset Česká samizdatová periodika 1968-89
A.
1. Dialogy
3. Rudolf Battěk, Ladislav Hejdánek, Jan Tesař (1/78); Jan Tesař (5/78)
4. Praha a Brno (1/78, 2/78); Brno (5/78); jinak [Praha]
5. Další opisování je výslovně zakázáno (1/78)
6. B5; též A4 (1/77, 1/78, 2/78, 5/78, 6/78)
7. 10-161
8. průklep; volné listy; sešito v polokartónu (B5); 1x sešito (A4)
9. ilustrace
12. asi 1-2x za 2 měsíce
13. nejméně 22
14. 1/I/10-77; 2/I/77; 1/II/01-78; Zvláštní číslo 2/II/02-78; 5/II/05-78 (v tom: Zvláštní číslo 3/II/04-78 Místo Dialogu); 6/II/06-78 (obsaženo v 6-7/II/06-07-78); 6-7/II/06-07-78; 8-9/II/78; 10/II/78; 1/III/79; 2-3/III/79; 4-5/III/79; 1/IV/80; 2-3/IV/80; 4-5/IV/80; 1989x
B.
1.Časopis pro politiku a kulturu.
2.Obsah; příloha (4-5/80).
3.Téměř vždy plná jména, také šifry;
a) R. Battěk, E. Bondy, A. Černý, V. Černý, L. Hejdánek, I. M. Jirous, V. Komeda, F. Kriegel, M. Kusý, J. Mezník, J. Müller, J. Patočka, M. Rejchrt, J. Suk, J. Tesař, J. Tomeš, J. S. Trojan, P. Uhl.
b) H. Apel, B. Bronski, S. Kisielewski, L. Kolakowski, L. Landgrebe, R. Löwenthal.
4.a) Eseje (zpočátku formou dopisů), polemiky komentáře, rozhovory,
próza, poezie, informace, korespondence, dokumenty.
b) Lidská práva a občanská hnutí: dokumenty Charty 77 a VONSu (Výbor na obranu nespravedlivě stíhaných), korespondence s úřady a zahraničními
institucemi, konkrétní případy porušování lidských práv, soudní protokoly, portréty politicky pronásledovaných; politika v teorii (pluralismus, nezbytnost dialogu, demokratický socialismus) a praxi (aktuální politické události v ČSSR a v Polsku, projevy předních sociálních demokratů ze Západu); v menší míře filozofie (křesťanství v dnešním světě); sociologie; literatura (ukázky poezie a prózy).
c) Převážně původní příspěvky; překlady (teprve v pozdějších číslech) většinou ze západních a polských časopisů.
d) Několik slovenských textů.
6. Pokračoval Jan Tesař v Paříži: Dialogy: Nekomunistický svobodný list ve službách čs.revoluce, určeno pro čtenáře v Československu (od roku
1983) viz.
C.
2. "[The first 1979 issue of Dialog...]', Palach Press Bulletin
11/79, 41. (1/79) "Dialogy1, Bulletin and Summary of Avialable Documents (Palach Press) 14/80, 27. (1/80) "Čtvrtý ročník časopisu DIALOGY...", Infoch 8/80. (1/80) Vilém Prečan, "Samizdatová periodika 1977-1988", Acta* 5-8/88, 57.
3.LvH+JT, "Úvodem", Dialogy 1/77.
D.
a) Rozhovor s Ladislavem Hejdánkem (3.5.89):
1. Praha.
3. Průklep, zpočátku volné listy, později sešité.
4. Charakter dialogu s tezí a antitezí (tou dobou chybějící).
5. Myšlenka: Jan Tesař; zpočátku J.Tesař a L.Hejdánek; první čísla byla koncipována jako dialog formou dopisů k určitým tématům; překlady se přijímaly až později; roku 1978 přistupuje Rudolf Battěk; po sporech o koncepci opouští redakci J. Tesař, pokračují Hejdánek a Battěk. Hejdánkovi se později nelíbí Battěkův koncept, a proto odchází také. Battěk pokračuje až do svého zatčení (1980).
E. Rozhovor s Rudolfem Batťkem (18.5.89):
1. Praha a Brno.
2. 30-60.
3. Průklep.
5. Reakce na Chartu 77; přispěvatelé se soustředili (od roku 1978) kolem
levicově orientovaného demokratického sdružení Nezávislí socialisté; vydávání skončilo mým zatčením.
6. Příspěvky měly mít vysokou teoretickou úroveň, osobně politický charakter a měly odrážet společenskou každodennost. Zčásti přicházely texty ad hoc (co bylo právě v zásuvce); od roku 1979 jsme se ve větší míře věnovali obraně VONSu. Dialogy měly překonat tehdejší izolaci a přispívat k tvůrčí angažovanosti.
zdroj: Posset 1993 viz
Tématy byly také politické problémy, například pluralismus - esej Rudolfa Battěka „O principu politické plurality", dialog - Petr Uhl „O pozadí dialogu", Ladislav Hejdánek „Možnosti a meze dialogu", demokratický socialismus - „Současnost evropského demokratického socialismu" z anglického týdeníku The Economist. Dále eseje - např. "Jak je to možné být konzervativně liberálním socialistou?" Leszka Kołakowského a „Nakolik je ‚liberální' současný demokratický socialismus?" Jindřicha Vohryzka. Dalšími tématy byly tehdejší politické události v Československu a Polsku a podpora, projevená západními sociálními demokraty. Okrajově je zastoupena křesťanská filosofie - Miloš Rejchrt a Ladislav Hejdánek, nebo esej Václava Černého „Camus a morálka absurdity", sociologie a literatura (výňatky z básní nebo prózy), rozhovory, např. se Salvatore Giannellem, redaktorem časopisu „L'Europeo", nebo Milanem Kunderou a Václavem Černým.
dle: Mella 2011 viz
[pokud by laskavý čtenář měl po ruce lepší kopie (výtisky, skeny), rádi jimi stávající nahradíme]
1977
2 - obsah pdf-txt
1978
6-7 - Křesťanství v dnešním světě - pdf-ocr 8-9 - pdf-ocr 10 - obsah pdf-txt
1979
1 - obsah pdf-txt 2-3 - pdf-ocr 4-5 - obsah pdf-txt