Kalendář

Ekologický kalendář

Nový Petřín (č. 5)

Alef

* Praha * 1979 - 1989 * nepravidelně *

Legenda (nové okno): J. Posset Česká samizdatová periodika 1968-89

A. 1. Kalendář (kromě ?[5]); Ekologický kalendář (?); Nový Petřín (?[5])
2. Alef (od r.1985)
3. anonym
4. Praha (od r.1985)
6. A4
7. 69-147 (zpočátku bez důsledné paginace nebo vůbec nepaginováno)
8. průklep cyklostyl; xerox; kombinace těchto technik; sešito nebo brožováno v polokartónu
9. ilustrace
12. 4× ročně ([1]-[4]); ?1× ročně (?[5]-?[6]); 1× ročně (od r.1985)
13. nejméně 10
14. [1]/[03-79]; [2]/[06-79]; [3]/[09-]79; [4]/[12-79]; ?[5]/?[81]; ?[6]/?[84]; 1985; 1986; 1987; 1988; 1989

B.
1. Časopis pro literaturu, filozofii a judaismus.
2. Obsah.
3. Pseudonymy, šifry, také plná jména; a) V. Boudník, J. Daníček, M. Hybler, L. Klíma, V. Linhartová, M. Medek, J. Váchal
b) R. Bacon, J. L. Borges, M. Buber, J. Cage, C. Castaneda, D. Charms, C. G. Jung, F. Kafka, S. Kierkegaard, Krishnamurti, E. Lévinas, H. P. Lovecraft, O. Mandelštam, G. Scholem, I. B. Singer, A. Watts.
4a) Poezie, próza, deníkové zápisy, umělecké manifesty, dopisy, eseje, rozhovory, anekdoty, studie, aforismy.
b) Judaismus (kabala, chasidismus, dějiny židovské literatury, mystika, pražský rabinát, židovská filozofie, obyčeje, všední život, víra, talmud); ostatní náboženství (křesťanství, zen-buddhismus), okultismus, astrologie, ekologie, filozofie, underground (literatura, hudba, komuny), kosmologie (myšlení různých indiánských kmenů).
c) Většinou překlady; také texty převzaté ze samizdatu (zpočátku z kolujících materiálů, od r.1985 z Edice Alef).
5. Edice Alef: od r.1985.
7. Mezi periodiky Kalendář a Kalendář (Alef) existují velké rozdíly (z hlediska obsahu, úrovně redakčního zpracování, úpravy).

C.
1. XYZ, "Samizdat 1980 (zatím ještě ne 1984)", Svědectví 62/80, 246-247. (Ekologický kalendář)
"Kalendář", KS 3/88. (1985-88)
2. "Novinky druhé kultury", Listy 3/79, 55-56. ([1])

D. a) Rozhovor se členem redakce (11.5.89):
1. Praha.
2. Asi 30; od r.1985: 10 (průklep), z tohoto množství 50-70 kopií (xerox).
3. CykIostyl; od r.1985: průklep a xerox.
4. Ekologický kalendář (1.číslo); jedno číslo Nový Petřín; jinak Kalendář případně Kalendář s podtitulem Alef.
5. Myšlenka vznikla v kruhu studentů hebrejštiny; číslo 1 vyšlo r.1979 bez konceptu; zpočátku se zájem soustředil na: astrologii, ekologii, teologii (zpočátku nikoliv vysloveně židovskou), kosmologii (indiánskou); původní představa: 1× ročně, kratší texty, které kolovaly v samizdatu. Nešlo bezpodmínečně o časopis, protože Kalendář byl přívěšek edice, která nese od r.1985 jméno Alef; roku 1985 se změnil koncept: převážně židovská témata (čtvrtina až třetina obsahu jsou ukázky z produkce Edice Alef).
9. Hlavně v Praze.
11. Paternoster (Vídeň) přebírá texty.
14. V nejširším smyslu katolické a evangelické kalendáře I.republiky (čtení na celý rok).
16. Knižní edice (od počátku osmdesátých let), od r.1985 pod názvem Edice Alef. Edice vydává časopis a ne naopak.

b) Rozhovor s dalším členem redakce (15.6.89):
1. Praha.
2. 23 ([1]); později 30, max.35.
4. Zpočátku se časopis jmenoval Ekologický kalendář kvůli množství příspěvků s ekologickou tematikou, ale nikdy to nebyl správný název.
5. Myšlenka spočívala v oživení národní četby z I. republiky (podobně jako Jelínkův kalendář). Zpočátku čísla obsahovala ode všeho trochu (křesťanství, židovství, také humor, protože tou dobou bylo příliš vážné politiky); většinou se vybíraly již hotové texty.

zdroj: Posset 1993 viz

Literárně-filozofický časopis, později ročenka zaměřená převážně na judaismus

V návaznosti na původně čtvrtletní časopis Karola Sidona a Vladislava Zadrobílka, založený v roce 1979, vydával Alef (judaistická edice Jiřího Daníčka) pravděpodobně od roku 1983 jednou ročně obsáhlý sborník Kalendář, přinášející původní i přeloženou prózu, poezii, studie a úvahy. ...

Na sklonku roku 1978 inicioval Karol Sidon (*1942) v okruhu svých přátel, kteří se pravidelně scházeli v pražské kavárně Arco a někteří také na neformálním kroužku biblické hebrejštiny, vydávání časopisu koncipovaného jako „zábavné lidové čtení". Členy skupiny byli mj. Vladislav Zadrobílek (1932-2010; pseud. D. Ž. Bor, šifra D. Ž. B.), Vratislav Brabenec (*1943; V. B.) a jeho žena Marie Benetková (*1945; M. B.), Andrej Stankovič (1940-2001; A. S.) a Tomáš Tomášek (*1947); první redakční schůzky se zúčastnily i Olga Havlová a Olga Stankovičová.

Kalendář, někdy chybně nazývaný jako Ekologický kalendář, symbolicky navazoval na prvorepublikovou tradici katolických a evangelických kalendářů. V prvním roce vydavatelé počítali se čtvrtletní periodicitou, jež se řídila astrologickým rokem: v záhlaví titulních listů tří doložených čísel z roku 1979 byly otištěny značky trojího znamení zvěrokruhu pro dané čtvrtletí (v 1. čísle Kozoroha, Vodnáře a Ryby). V dalších letech se periodicita zřejmě ustálila na jednom čísle ročně; doloženo je číslo z roku 1980 a číslo z roku 1982, které vydavatelé z konspiračních důvodů i z recese pojmenovali Nový Petřín. První číslo v nákladu 12 kusů svázal František Jelínek z oficiální provozovny podniku Tomos, další čísla vázal Vladislav Zadrobílek, později jako knihvazači spolupracovali Lily Sekytová (*1952) a Gabriel Gössel (*1943), v jehož zaměstnání v bubenečském závodě Pražských papíren byly také některé materiály pro Kalendář cyklostylovány. Příspěvky byly většinou psány na různých psacích strojích, od počátku byly součástí časopisu doprovodné reprodukce.

Posléze vydávání Kalendáře převzali zakladatelé Edice Alef, řízené Jiřím Daníčkem (*1948). Příslušnost časopisu k nově vzniklé edici lze odvodit z užití speciálního psacího stroje s bezpatkovým písmem, který tehdy používala písařka Zdena Erteltová-Phillipsová (1934-2007), explicitně však byla vyjádřena až v Kalendářích z let 1988 a 1989. Zamýšlenou periodicitu dvou čísel ročně se zřejmě podařilo naplnit pouze v roce 1985, později se redakce vrátila k roční periodicitě. Xerokopie formátu A4 obstarával Ivan Chvatík (*1941) na kopírkách Ministerstva financí. Do kartonových desek s reprodukcí rytiny Zatmění slunce z tzv. Norimberské kroniky od Hartmanna Schedela (1493) Kalendář vázala Gabriela Zoubková (*1945) ve své bubenečské knihařské dílně. Pod vedením edičního kolektivu Alefu vyšlo celkem šest čísel v rozsahu 69-147 paginovaných stran. Vydání čísla z roku 1988 finančně podpořila americká organizace Memorial Foundation for Jewish Culture.

Kalendář se věnoval široké škále témat. První čísla odrážela zájmy jeho zakladatelů o hermetismus, judaismus, esoteriku, astrologii a ekologii. Vladislav Zadrobílek publikoval několik úryvků ze svého překladu Fulcanelliho Tajemství katedrál a pod pseudonymem i vlastní tvorbu (eseje z mýtoetymologie, básně ze sbírky Zadrhlo aj.), příspěvky **Karola Sidona ** se převážně vztahovaly k židovským tradicím, objevovaly se překlady prací předních hermetiků (Éliphas Levi ), také však články zabývající se např. indiánskou kulturou nebo východní spiritualitou. Z oblasti beletrie byla zařazována inedita Ladislava Klímy (Edgar, Delend, Smrt - sen aj.), přetištěny byly dva manifesty Vladimíra Boudníka, texty Mikuláše Medka a eseje J. L. Borgese. Na pokračování vycházela próza Marie Benetkové o dějinách undergroundové komunity Zlatý kopec, poezii undergroundu zastupovaly básně Vratislava Brabence, Petra Lampla a Pavla Zajíčka. Andrej Stankovič překládal z díla H. P. Lovecrafta a publikoval zde svůj překlad Učení dona Juana Carlose Castanedy; později se objevily převody starobengálských a buddhistických textů Lily Sekytové. Postupně začaly přibývat články vztahující se k židovské tradici a judaismu (povídka J. L. Pereka Kouzelník), které pod hlavičkou Edice Alef nakonec převážily. Kalendáře druhé poloviny osmdesátých let zahrnovaly texty, studie, úvahy či literární příspěvky; mnohdy šlo o ukázky z připravovaných knih, posléze vydaných v Alefu. Teoretickým a historickým otázkám judaismu se věnovaly práce Isidore Epsteina, Romana Jakobsona (o řeči a písemnictví českých židů v době přemyslovské), Gutmanna Klemperera (Pražský rabinát), Emmanuela Levinase, André Nehera, Geršoma G. Scholema aj. Tomáš Pěkný přispěl studiemi o Karlu Poláčkovi a Jiřím Langerovi. Zařazeny byly příběhy rabiho Nachmana (přel. Tereza Krekulová a Lily Sekytová), chasidská vyprávění Martina Bubera, básně Else Lasker-Schülerové (obojí přel. Alena Bláhová), ukázky z díla I. B. Singera (přel. Jiří Daníček), také však Charmsovy anekdoty ze života A. S. Puškina. V několika číslech se objevily úryvky z Castanedovy Cesty do Ixtlanu.
(Petra Loučová)

PRAMENY
Lokace: Libri prohibiti, Praha; soukromá sbírka Tomáše Tomáška.
Rozhovory: Tomáš Tomášek, 15. 7. 2015; Lily Císařovská (dříve Sekytová), 3. 1. 2018.; Kaluž na stropě 267
Korespondence: Gabriel Gössel, březen 2015, leden 2018; Anna Tomášková, září 2015; Lily Císařovská, leden 2018; Ojuna Sidonová, leden 2018.
LITERATURA
Knižně: D. Ž. Bor (= V. Zadrobílek): Časobraní aneb Můj život v sedmi republikách (2010).
Studie a články: XYZ (= J. Lopatka): Samizdat 1980 (zatím ještě ne 1984), Svědectví (Paříž) 1980, č. 62; Alef/Sefer, Roš Chodeš 1993, č. 3; J. Gruntorád: Z bibliografie samizdatu. Edice Alef, KS 1998/1999, č. 2-3.
Rozhovory : V. Zadrobílek: Tehdejší mistři se pokoušeli ubrzdit pohyb lopaty... (připr. L. Vydra), Vokno 1990, č. 20; J. Daníček: O Alefu s Jiřím Daníčkem, vydavatelem edice (připr. A. Kovaříková), Iniciály 1991, č. 19-20; I. Chvatík: Kvůli disketám s filosofickými texty zastavili estébáci vlak na čtyři hodiny, in G. Romanová: Příběh Edice Expedice (2014).
Recenze a anotace : an., Listy (Řím) 1979, č. 3; an., KS (smz.) 1988, č. 3.

zdroj: Přibáň 2018 viz

1982

Nový Petřín - pdf-ocr

1988

1 - pdf-ocr

1989