Rozmluvy
Filosoficko-literární revue.
* Londýn * 1983 – 1987 * nepravidelně *
Literární a filozofickou revue založil a hlavním redaktorem se stal Alexander Tomský, v č. 7 uveden jako hlavní redaktor též Jiří Gruša; výtvarným redaktorem byl Pavel Büchler. Časopis vycházel dvakrát ročně nejprve v Londýně a od č. 5/1985 v Surrey, kam Tomský přesídlil i se stejnojmenným vydavatelstvím (na obálce č. 5-7 však nadále uváděno jako místo vydání Londýn). Redakční rada, v níž působili Antonín Brousek (č. 7), Ivan Diviš, Jiří Gruša (č. 1-6), Josef Jedlička, Anastáz Opasek (č. 5-7), Rio Preisnera Václav Šikl (č. 1-4), vnímala posilování vlivu křesťanství v českém kulturním prostředí 80. let a na stránkách časopisu hodlala prosazovat své přesvědčení, že "křesťanství je slučitelné s konzervativně chápaným politickým liberalismem" (A. Tomský). Teologické eseje (mj. Karel Bor /pseud./, Jiří Fuchs, Jindřich Petřík, z překladů Hans Urs von Balthasar) nebyly jedinou náplní revue: vedle textů filozofických (Václav Havel, Zdeněk Neubauer, z překladů např. Józef Maria Bocheński), filozoficko-historických (Bohumír Janát, Petr Pithart) a politických a politologických ( Petr Fidelius /vl. jm. Karel Palek/, J. Gruša, Vilém Hejl, Václav Šikl, Dagmar Vaněčková, z překladů Alain Besancon, Leszek Kolakowski, Tomasz Mianowicz), byly v R. hojně publikovány příspěvky literární a literárněvědné. Původními básnickými texty přispěli mj. Ivan Diviš, Karel Kryl, František Daniel Merth a R. Preisner , uveřejněny byly též básně z pozůstalosti Jakuba Demla, Vladimíra Holana, Josefa Lederera, Bohuslava Reynka a Jana Zahradníčka. Soudobou prozaickou tvorbu zastupují práce Klementa Bochořáka, I. Diviše, Ladislava Dvořáka, Vojtěcha Illy (vl. jm. Zdeněk Kratochvíl), J. Jedličky, Ivana Klímy, Ivy Kotrlé a Zdeňka Rotrekla , zařazeny byly i kapitoly z memoárů Zdeňka Urbánka a prózy z pozůstalosti Jana Čepa a J. Demla. Postupně stále větší prostor redakce věnovala kritickým a historiografickým studiím a drobnějším recenzím. K jejich autorům patřili A. Brousek (studie Národní... rukojmí? o Jaroslavu Seifertovi v č. 7),Fučík, Josef Hradec (vl. jm. Josef Mlejnek), Jindřich Chalupecký, J. Jedlička (Dodatek k nenapsaným Dějinám české literatury v č. 7), Ladislav Jehlička, Milan Jungmann, Zdeněk Kalista,Miloš Pokora, Rio Presiner, Jan Trefulka, Julius Vrána (vl. jm. Rudolf Kučera). Značný polemický ohlas vyvolala stať R. PreisneraO tzv. paralelní kultuře - také v Čechách ( v č. 1, reakce Václava Bendyv č. 2 a J. Gruši v č. 3). V 5. čísle byla ze samizdatového Kritického sborníku přetištěna pozoruhodná anonymní studie Motiv utrpení v posledních hrách Jiřího Suchého (v KS šifra aj, autorem by mohl býtSergej Machonin ). Od 5. čísla přispíval do revue i Karel Hvížďala (postupně rozhovory s J. Grušou, R. Preisnerem a Zdeňkem Vašíčkem ). - V R. vycházely i různé další příležitostné články, původně napsané pro domácí samizdat (často z pera V. Bendy), přetištěny byly i Poznámky o statečnosti Ludvíka Vaculíka(v č. 2 společně s reakcí J. Gruši).
Rozmluvy: Filozoficko-literární revue / Alexander Tomský, Jiří Gruša, Ivan Diviš, Josef Jedlička, Rio Preisner, Václav Šikl, Antonín Brousek, Anastáz Opasek. - London: Rozmluvy. - 21,5 × 14,5 cm, 165 - 122 s.; menší formát 17,5 × 11 cm. - Vychází 1× - 2× ročně, souběžně ve dvou formátech. - Průběžné číslování. - V tiráži podnázev Literární a filozofická revue. - Od č. 5/85 sídlo redakce v Surrey.
zdroj: Formanová, Gruntorád, Přibáň 1999 viz
KOMPLETNÍ