Ústrety

*     Praha     *     1989     *     13. únor, květen, listopad     *

 

 

V lednu 1989 začal vycházet na FF UK studentský bulletin Situace. 13. února 1989 vyšlo 1. číslo kulturního „občasníku“ Ústrety. Dle tiráže jsou Ú. přílohou Situace. Úvodní redakční poznámka zdůrazňuje, že Ústrety chtějí být nezávislé: „Většina autorů tohoto časopisu mezi členy SSM nepatři, patří mezi zdejší studenty a na pověsti školy a jich samotných jim záleží. Chtěli bychom sami sobě i svým spolužákům, nově položit otázku, kdo je to vlastně vysokoškolák, kdo je student humanitních věd, co to znamená být žákem a co skutečným učitelem. Vzdělaný není ten, kdo obsáhne nejvíce vědomostí, ale ten, kdo je jim přístupný, kdo je otevřený novým pohledům. Ne vzdělaný, ale vzdělávající se.“ Situace měla podle redakčního prohlášení „vytvářet prostor pro rozvoj znalostí, schopností, studentské aktivity, odstranit izolovanost mezi jednotlivými katedrami“, informovat a zprostředkovat názorovou výměnu. Ú. v redakčním úvodu prvního čísla podtrhly rozšíření programu o obzor kulturního dialogu: „Veškeré umění, tedy i literatura, svým životem závisí na různorodosti pohledů, na setkáních a střetech, na dialogu. Proto bychom umění, ale i filozofii chtěli věnovat pozornost.“ 

Odpovědnou redaktorkou byla studentka Kamila Míková. Redaktor Miloš Dostál napsal v 1. čísle Ú. vyzrálý úvodník Svoboda a mládež. V něm mj. vyjadřuje odhodlání být „nejen svobodní, ale i mravní a odpovědní“. Tomu napovídá i obsah, mezi studentskými časopisy zaujímá kulturní úrovní přední místo. Autoři hledali prostor pro svobodu v podmínkách, které pro ni ještě nedozrály.

První číslo Ústretů nebylo konfiskováno, naopak svazácí vydali 17. března pro velký zájem jeho druhé vydání s některými úpravami. Byl vynechán článek (na str. 8) prvního vydání, který kritizoval nezávislou iniciativu České děti a osobně jejího mluvčího Placáka.

Náklad: 1. číslo 50, 2. 125, 3. 100 výtisků. Rozsah 20-37 stran. Formát A5. 2. a 3. číslo mělo oddíly: K otázce, Anketa, Rozhovor (s J. Janáčkovou, J. Štroblovou a J. Lukešem).

 

 

1 - jen obálka - pdf

3 - pdf-ocr