ScriptumAkord
Měsíčník pro literaturu, umění a život.
* Praha, Brno * 1928 – 1944; 1945 – 1948; 1989 – 2011 * měsíčně *
Katolicky orientovaný měsíčník. V prvním období (1928-33), kdy vycházel v pražském Kuncířově nakladatelství a kdy byl jeho vůdčí osobností Jaroslav Durych, v něm převažovala kulturní a politická publicistika zaměřená ke kritice liberalismu a restituci křesťanských hodnot v národní kultuře. V druhé etapě (1934-39 v Brně) vycházelo v listu více beletrie a přibylo i statí o filozofických, teologických, estetických a uměnovědných problémech. Ve třetím období (1939-48) se Akord soustředil k literatuře, literární kritice, teorii a historii. Od 1940 jej řídil Jan Zahradníček s redakčním kruhem. V červnu 1944 (po č. 10/XI) byl list protektorátními úřady zastaven. Znovu začal Měsíčník pro literaturu, umění a život vycházet od října 1945 (číslování ročníků kontinuálně navazovalo na předchozí období). Vydávalo jej Sdružení katolických spisovatelů a publicistů (Brno - Praha) v Edici Akord (akademické, literární a umělecké nakladatelství, Brno). Časopis nadále řídil Jan Zahradníček s neuvedeným redakčním kruhem, odpovědným redaktorem byl Petr Levíček. Roku 1948 byl zastaven z politických důvodů.
V prvním čísle ročníku 1945/46 redakce deklarovala vůli ke kontinuitě křesťansky orientovaného umění a snahu vzdorovat nebezpečí socializačních tendencí ve společnosti a kultuře. Pro koncepci listu jsou v celém poválečném období příznačné dvě vzájemně související linie. První je obranná a směřuje k obhajobě křesťanských autorů (J. Demla, J. Durycha, J. Zahradníčka aj.) obviňovaných především levicovou publicistikou z kolaborace s nacistickým a protektorátním režimem, druhá vyjadřuje kritický postoj vůči dobovým trendům mířícím ke změně politického systému.
Z beletrie Akord publikoval především práce zavedených i mladších představitelů křesťanské orientace. Kromě šéfredaktora to byli básníci Klement Bochořák, Ivan Diviš, Jan Dokulil, Karel Doskočil, Emanuel Frynta, Josef Jelen, Jan Kameník, Jiří Karen, František Daniel Merth, Ladislav Novák, Bohumil Pavlok, Ivan Slavík, Josef Suchý, Vladimír Vokolek, Rostislav Zezula aj., ze zahraničních pak Paul Claudel, Thomas Stearns Eliot, ale též např. Dante Alighieri. Kromě toho redakce zařazovala do obsahu modlitby a hlavně celé bloky překladů z poezie anglické, italské, novořecké, polské, slovenské, ruské či ze středověké latinské tvorby (z překladatelů se uplatnili např. Otto František Babler, Emanuel Frynta, Jiří Kovtun, Ivan Slavík). Z prozaiků a esejistů do listu přispívali Jan Čep (eseje Úděl, který nebude básníkovi odňat a Křesťan a dějiny), Jakub Deml, Gertruda Goepfertová-Gruberová, Robert Konečný, Eugen Liška, Cyril Vochoza (pseud. Rudolfa Černého), Stanislav Zedníček aj.
Těžiště listu spočívalo v rozsáhlých literárněkritických a literárněhistorických studiích. Do dobových polemik zasáhl Miloš Dvořák studií Rozjímání o dnešní poezii (roč. 1947/48), která s ostrou kritičností mapuje válečnou a poválečnou básnickou tvorbu a staví do protikladu umění modernistické a tradiční (k aktuální situaci básnické tvorby se autor vyjádřil i ve statích Básník a svět aneb Postavení umělce specialisty - roč. 1945/46, Ke kořenům kulturní krize - 1946/47, a zvláště v polemické úvaze Duch svobody - 1947/48). Timotheus Vodička se polemickým článkem Tažení proti katolickým spisovatelům (roč. 1946/47) zastal osočených před výpady levicového tisku, především pak Kulturní politiky a jejích publicistů V. Běhounka a J. Brambory (v roč. 1947/48 též teoretické stati Autor, čtenář a kritik a Legenda a historie). Literární kritiku a historii v listu dále pěstovali Rudolf Černý (Poezie a propaganda - roč. 1945/46), Bedřich Fučík (Duch české poezie válečné - 1946/47), Robert Konečný (Kultura a srozumitelnost umění - 1947/48), Oldřich Králík (Zahradníčkovy Korouhve a válečná cenzura - 1945/46), Albert Vyskočil (K otázce lidovosti české literatury - 1945/46). Rozsáhlá recenzentská činnost v rubrice O knihách byla zaměřena převážně na konfesně spřízněné autory a vedle Rudolfa Černého, Miloše Dvořáka (z recenzí je složena i stať Pásmo válečné lyriky procházející třemi čísly roč. 1945/46), Timothea Vodičky se jí věnovali také autoři začínající, např. Bohumil Pavlok nebo Zdeněk Rotrekl. Drobné zprávy a glosy vycházely v rubrice Poznámky.
Na předúnorové ročníky Akordu navázal stejnojmenný časopis, založený původně jako samizdat v roce 1989 (viz dále).
Periodicita: Měsíčník. - XII-XIII (po 10 č., občas dvojčísla, vždy od září do června, 1945/46-1946/47), XIV (6 č., dvojčíslo 3/4, 1947/48, do února 1948).
Podtituly: Měsíčník pro literaturu, umění a život.
Členové redakční rady: neuvedeni.
Technické informace: A5, 40 str. (dvojčísla 72-80 str.), paginace průběžná, obsahy ročníků (kromě XIV).
Grafická úprava a výtvarný doprovod: Téměř bez výtvarného doprovodu (v roč. XIII dřevoryt M. Floriana), obálka O. Menhart.
LITERATURA - D. Chrastina: Profil časopisu Akord v letech 1945-1948, Akord 19, 1993/94, č. 6; L. Soldán: Ale i meč má podobu kříže. Esejista Robert Konečný v Akordu 1945-47, Akord 23, 2002, č. 6; L. Jehlička: Křik koruny svatováclavské, část 7, Akord 24, 2003, č. 7; M. Trávníček: Budeme pracovat společně, Akord 25, 2004/05, č. 5.
SOUVISEJÍCÍ ODKAZY - Lexikon české literatury 1 (1985)
Autor hesla: Miroslav Zelinský
Aktualizace hesla: 31. 5. 2006 (mlp) Aktualizace bibliografie: 31. 12. 2005 (mlp) zdroj: www.slovnikceskeliteratury.cz [2016-10-25]
Diplomová práce Anny Vandasové "Jan Zahradníček v letech Akordu" z roku 2011 - pdf-txt včetně bibliografie Akordu 1940-48 - pdf-txt
Akord 1. 1928-33, 2. 1934-39, 3. 1939-48 Časopis katolicky orientovaných autorů pro literární kritiku a teorii.
1. Hlavní spolupracovníci: 1928-32 (roč. 1-5) J. Durych a J. Dostál ve funkci redaktorů; 1933 (roč. 6) bez označení redaktorů a spolupracovníků. Vydavatel: L. Kuncíř, Praha. Periodicita: 1928-33 (roč. 1-6) měsíčník, 10 čísel ročně (6. roč. ukončen předčasně). A. přestal vycházet v důsledku hospodářské krize.
A. byl koncipován jako platforma katolicky orientovaných autorů, kteří se polemicky obraceli jak proti stoupencům "zvláštního katolického umění", tak proti těm spisovatelům, kteří podle mínění stoupenců A. prohlubovali relativismem a "nevěrectvím" krizi soudobého člověka. Přispěvatelé usilovali o totální kritiku tehdejší liberalistické doby, "celého systému života, rozdrobeného a rozpolceného". Požadavek "nového sjednocení" předpokládal rozpracování katolického světonázoru ve všech sférách duchovní činnosti. Ideovým vůdcem A. byl J. Durych, který napsal řadu programových i speciálních statí, věnovaných jak literatuře a umění (mj. studii o V. Dykovi, K. Hlaváčkovi, O. Březinovi, J. Demlovi, o českém jambu, o "hranicích umění"), tak otázkám kulturněpolitickým a teologickým. V době redigování A. se Durych rozhodl zanechat umělecké tvorby a věnovat se výhradně publicistice, jež by katolicismu vydobyla nové místo v národním společenství (příspěvek Dnešní naděje katolicismu v zemích českých). V těchto intencích podnikli i ostatní autoři A. řadu "revizí" historických i soudobých problémů: práce o národním obrození revidovaly dosavadní výklady Masarykovy, Vlčkovy aj., byly odmítnuty demokratické tendence v české literatuře, poetismus, moderně orientovaná kritika aj. A. věnoval obsáhlé studie autorům, kteří souviseli s programem integrálního katolicismu (J. Durych, G. Bernanos, F. Mauriac, J. Barbey ďAurevilly, L. Bloy), i autorům řešícím náboženské otázky (F. M. Dostojevskij, A. Blok, A. Bělyj, S. Undsetová). Kritické a odborné články psali J. Dostál, L. Peřich, J. Strakoš, J. Vašica, V. Renč, dále P. Eisner, J. Heyduk aj. 1931 vyšlo tzv. Bridelovo číslo. Z cizích autorů byly tištěny překlady M. Berďajeva, W. Blaka, G. Bernanose, L. Bloye, J. Maritaina, F. Mauriaca aj. V posledních ročnících vliv Durychův poklesl a na vedení A. se podíleli B. Chudoba, B. Štorm aj. Zesílil zájem o ideologicko-politické otázky, zejména o italský fašistický korporativní systém. Z beletrie otiskoval A. pouze občas poezii. S vyhraněným profilem časopisu nesouviselo jen několik málo studií (např. studie J. Mukařovského o umělcově osobnosti a díle, práce Ant. Veselého o G. Pflegru Moravském).
2. Podtitul: Časopis pro kulturní informaci (roč. 1); Revue pro kulturní syntézu (roč. 2-5); Měsíčník pro kulturní orientaci (roč. 6). Redaktor: 1934 (roč. 1) B. Chudoba; v dalších roč. uvedeni redaktoři rubrik.Vydavatel: Moravan, spolek katolických akademiků, Brno. Periodicita: 1934 (roč. 1) 10 čísel; 1935-38 (roč. 2-5) čísla rozdělena do samostatně paginovaných speciálních oddílů; 1939 (roč. 6) 6 čísel. Ročníky nebyly značeny. S novou redakcí A. se aktuální poslání časopisu přesunulo z oblasti kulturněpolitické do oblasti literárněkritické. Zde se vůdčí osobností stal M. Dvořák, který formuloval kritické postoje k soudobým literárním diskusím (např. o J. Wolkrovi, F. X. Šaldovi, surrealismu). Hlavní pozornost A. se však soustředila k otázkám uměleckým, estetickým, vědeckým a teologickým. Snaha o filozofičtější pojetí problémů a všestrannější záběr se projevila také v založení několika stálých samostatných rubrik, jejichž názvy se během času měnily: Duchovní život (řídil M. Habáň), Poezie a literární glosy (J. Strakoš, M. Dvořák, R. Černý), Umění (K. F. Krejčí, O. Králík, F. Pospíšil), Věda (J. Heger, M. Habáň), O knihách (L. Peřich),Poznámky(L. Peřich), O knihách a filmu aj. V rubrice Poezie publikovali K. Bochořák, J. Čep, R. Černý, J. Dokulil, M. Dvořák, M. Glabazňová, F. Hrubín, F. Křelina, F. Lazecký, V. Renč, B. Reynek, Z. Řezníček, V. Vokolek, J. Zahradníček, překládáni byli H. Alain-Fournier, R. Billinger, P. Claudel, J. Giono, J. R. Jiménez, R. M. Rilke a další zahraniční autoři. Tvůrčí krédo otiskli J. Čep a J. Zahradníček. Mimo literární kritiku (B. Fučík, M. Dvořák, J. Strakoš) se A. věnoval i výtvarnému umění (A. Kutal, J. Pečírka, V. Richter, V. Volavka aj.). Obsáhlé studie rozebíraly práce M. Heideggera, F. Kafky aj. Pro ideologickou orientaci A. byly charakteristické polemiky 1937 J. Čep: Netřeba víry k tvorbě (proti článku F. Halase ) a J. Durych: Pláč K. Čapka (proti Č. sympatiím k republikánskému Španělsku). 1934 vznikla edice Akord, v níž vycházela původní a překladová beletrie i odborná díla katolicky zaměřených autorů (M. Habáň, Žalmy v překl. J. Hegera, F. Timmermans aj.).
3. Podtitul: Měsíčník pro literaturu, umění a život. Redaktoři: 1939/40 (roč. 7) J. Dokulil, M. Dvořák, A. Vyskočil, J. Zahradníček; 1940-48 (roč. 8-14) J. Zahradníček s red. kruhem. Vydavatel: Akord, literární a umělecké nakladatelství (roč. 7-11); Sdružení katolických spisovatelů a publicistů (roč. 12-14), Brno-Praha. Periodicita: Označení roč. navazuje na Akord 2; 1939/40 (roč. 7); 1940/41 (roč. 8); 1941/42 (roč. 9); 1942/43 (roč. 10); 1943/44 (roč. 11); 1945/46 (roč. 12); 1947 (roč. 13) 10 čísel; 1948 (roč. 14) 6 čísel. Po únoru 1948 byl časopis úředně zastaven.
Novou koncepci A. vtiskl J. Zahradníček a jeho blízcí spolupracovníci, básníci a literární kritici. Soustředili ke spolupráci nejen autory, kteří se s katolickou orientací listu plně ztotožňovali, ale v menší míře i spisovatele, jimž byl A. blízký svým kritickým zaměřením. Bohatě byla zastoupena poezie (K. Bochořák, J. Dokulil, F. Hrubín, J. Jelen, L. Macešková = J. Kameník, V. Vokolek, V. Závada, J. Zahradníček), ojediněle zde tiskli i mladší básníci (např. A. Bartušek, I. Blatný, J. Orten, J. Šotola); v pozdějších ročnících byla sporadicky publikována také próza (J. Čep). Hlavni náplň časopisu tvořily práce literárněkritické, teoretické a v menší míře literárněhistorické. Vůdčími kritiky A. byli B. Fučík a M.Dvořák, jimž představovala kritika "vědomí i svědomí umělce", disciplínu, která "postihuje zákony ztvárňovacího procesu". Tyto principy byly rozvíjeny v řadě analýz tehdejší literární tvorby, zejména poezie a prózy. Z literárních kritiků (R. Černý, J. Filipec aj.) se především J. Červinka zaměřil k rozborům tvorby nejmladší generace, opíraje se o filozofii existenciální (A. otiskl několik prací S. Kierkegaarda). Teoretické zaměření je příznačné pro práce T. Vodičky (studie o českém verši aj.) a O. Králíka (studie o překladatelství). Významnou část A. tvořily badatelsky objevné stati J. Vašici o nejstarších památkách české literatury, české bibli a slovesném umění baroka. K Vašicovým 60. narozeninám vyšlo speciální číslo A. (1943). Jiné číslo (1942) bylo věnováno památce J. Floriana. - Po válce přestali někteří autoři s A. spolupracovat (F. Hrubín, V. Závada), přihlásili se však noví autoři, zejména z mladší generace (I. Diviš, L. Novák, I. Slavík, J. Suchý aj.). V kulturněpolitických sporech bránili spolupracovníci A. tvorbu i společenskopolitickou činnost katolických básníků (1946 obrana J. Zahradníčka, 1947 T. Vodička o svobodě tvorby, 1948 obrana J. Demla) a zároveň vytýkali části soudobé tvorby utilitarismus a propagandistické zaměření. V polemice Kritického měsíčníku s Tvorbou o svobodě umělecké tvorby v socialismu se A. připojil k protikomunistickým kritikům. Hodně místa věnoval časopis analýzám válečné a poválečné tvorby, zejména poezie (V. Holan, F. Hrubín, V. Nezval, J. Zahradníček). Kritici (R. Černý, M. Dvořák, B. Fučík, R. Konečný, O. Králík aj.) konfrontovali své postoje s tvorbou hlásící se k socialistickým ideálům, jež zásadně a nepřátelsky odmítali, a to nejen v rozborech děl, ale také v úvahách.
Vladimír Forst, Zina Trochtová, 1985, zdroj: http://librinostri.catholica.cz
roč. I - 1928
obsah - pdf-ocr 1-10 + Z dílny nakladatelovy (Kuncíř) - pdf-ocr
roč. II - 1929
obsah - pdf-ocr 1-10 - pdf-ocr
roč. III - 1930
roč. IV - 1931
obsah - pdf-ocr 1 - pdf-ocr 2 - pdf-ocr 3 - pdf-ocr 4 - pdf-ocr 5 - pdf-ocr 6-7 - pdf-ocr 8 - pdf-ocr 9 - pdf-ocr 10 - pdf-ocr
roč. V - 1932
obsah - pdf-ocr 1-10 - pdf-ocr
roč. VI - 1933
1-10 -
roč. VII - 1939-40
1 - 2 - pdf-ocr 3 - 4 - 5 - 6 - 7 - 8 - 9 - 10 -
roč. VIII - 1940-41
1 - pdf-ocr 2 - pdf-ocr 3 - pdf-ocr 4 - pdf-ocr - část 5 - 6 - 7 - 8 - 9-10 - pdf-ocr - chybí s. 377-8
roč. IX - 1941-42
1 - pdf-ocr 2 - pdf-ocr 3-4 - pdf-ocr 5 - pdf-ocr 6 - pdf-ocr 7 - pdf-ocr 8 - 9 - 10 -
roč. X - 1942-43
1 - pdf-ocr 2 - 3-4 - pdf-ocr 5 - pdf-ocr 6 - pdf-ocr 7 - pdf-ocr 8 - pdf-ocr 9-10 - pdf-ocr
roč. XI - 1943-44
1 - pdf-ocr 2 - pdf-ocr 3-4 - pdf-ocr 5 - pdf-ocr 6 - pdf-ocr 7 - pdf-ocr 8-9 - pdf-ocr 10 - pdf-ocr
roč. XII - 1945-46
1 - pdf-ocr 2 - pdf-ocr 3 - pdf-ocr 4-5 - pdf-ocr 6 - pdf-ocr 7-8 - pdf-ocr 9-10 - pdf-ocr
roč. XIII - 1946-47
1 - pdf-ocr 2 - pdf-ocr 3 - pdf-ocr 4 - 5 - 6 - pdf-ocr 7 - pdf-ocr 8 - 9 - 10 -
roč. XIV - 1947-48 - úředně zastaven
1-6 - pdf-ocr
Revue pro literaturu, umění a život
* Brno * 1989 - 2011 * 10 × ročně *
Časopis s podtitulem Revue pro literaturu, umění a život navázal na stejnojmenný měsíčník, jehož vydávání ukončili komunisté bezprostředně po převzetí moci v únoru 1948. S návrhem na jeho obnovení v samizdatové podobě se brněnský katolický aktivista Zdeněk Tenora (*1962) obrátil na svého přítele Karla Courala (*1942) a jeho prostřednictvím na básníka Zdeňka Rotrekla (1920-2013), který přijal funkci šéfredaktora. Technickou redakci zajišťovali Coural a Tenora. Obě samizdatová čísla vyšla v Brně jako strojopis A5 v rozsahu 40, resp. 56 stran, rozmnožený technikou tzv. rámečku v počtu přibližně padesáti kopií; první číslo vyšlo v červnu 1989, druhé v listopadu téhož roku. Redakce převzala grafické řešení obálky původního Akordu, které navrhl typograf Oldřich Menhart. Do obou čísel byly vloženy reprodukce především archivních fotografií spisovatelů, o které se postarali pracovníci tiskárny Státního divadla v Brně na Vlhké ulici. Náklady na vydání jednoho výtisku byly sečteny na 25 Kčs, časopis byl však distribuován zdarma v okruhu přátel redaktorů a jejich spolupracovníků.
V úvodním prohlášení (publikováno bylo též v podobě volného listu vloženého do č. 3, vydaného již veřejně v únoru 1990) se redakce přihlásila k tradici předúnorového Akordu, deklarovala nezávislost na mimouměleckých kritériích reflexe umělecké tvorby a připomněla tezi svých předchůdců Miloše Dvořáka a Alberta Vyskočila, podle níž „pravé umění je samo o sobě vždycky katolické". Z původního záměru „připomínat mrtvé, oživovat současné a vyzývat budoucí" redakce naplňovala zejména první dvě tendence. Podstatná část obou samizdatových čísel je věnována exilovým básníkům Ivanu Jelínkovi (č. 1) a Ivanu Blatnému (č. 2) a přináší jednak průhledy do jejich tvorby a jednak doprovodné biografické stati (především z pera Zdeňka Rotrekla). Zařazeny byly též tehdy nedostupné texty Jana Čepa a Václava Černého , úryvek z dopisu Josefa Palivce překladatelce Zdeňce Pavlouskové a verše Zdeňka Rotrekla, Sylvie Stanovské, Niny Svobodové a Jana Zahradníčka. Původními studiemi přispěl filozof Jiří Fuchs (v č. 1 kritický rozbor románu Umberta Eca Jméno růže).
Na obě samizdatová čísla navázaly od února 1990 již tištěné sešity XV. ročníku časopisu, jehož vydávání převzalo vydavatelství Lidová demokracie, resp. Lidová demokracie - Petrov. Zdeněk Rotrekl stál od října 1990 v čele redakční rady a funkci vedoucího redaktora přijal esejista a prozaik Pavel Švanda. V červnu 1992 byl časopis z ekonomických důvodů zastaven, avšak v září téhož roku jeho vydávání převzalo Moravské nakladatelství Rozrazil (jeho majitelem byl Karel Coural) a redakci básnířka a publicistka Iva Kotrlá. Pod jejím vedením list vycházel do roku 1997 a potom znovu v období 2002-2011. Předsedou redakčního okruhu byl v r. 1992-93 František Lízna. V letech 2002-11 bylo vydavatelem brněnské Sdružení pro Moravské kolo spisovatelů.
Texty prvního samizdatového čísla a podstatnou část textů druhého čísla redakce uveřejnila znovu v č. 10 XVI. ročníku (vyšlo v červnu 1991). K zamýšlené reedici obou samizdatových čísel, ohlášené na počátku roku 1990, nedošlo.
(Michal Přibáň)
LITERATURA
Knižně: I. Harák in Básník a jeho čas. Nad životem a dílem Zdeňka Rotrekla (2012).
Studie a články: Z. Rotrekl: [Obnovujíce legitimním a nástupnickým právem Akord...], Akord (smz.) 1989, č. 1, též s tit. Redakční prohlášení, květen 1989 in Akord 1990/1991, č. 10; K. Komárek: Akord potřetí, List pro literaturu 1990, č. 1; Z. Rotrekl: Akord včera, dnes a zítra, Akord 1990/1991, č. 10; jr: Akord samizdatový i dnešní, Rovnost 20. 7. 1991; Z. Rotrekl: Ohlédnutí za Akordem, Akord 1991/1992, č. 7; (mej) (= M. Jeřábek): Akord: Opět konec? Večerník 1. 7. 1992 + Akord: důstojné loučení, tamtéž 16. 7. 1992; K. Komárek: Loučení s Akordem, LD (Brno) 29. 7. 1992; V. Novotný: Literárium, MFD 3. 8. 1992 (o č. 10/1991-92); (rm): Akord nekončí, pokračuje, LD (Brno) 17. 9. 1992; J. Červenková: Spor brněnských katolíků, Prostor 2. 11. 1992; K. Coural: Zmatený případ, Večerník (Brno) 25. 11. 1992; J. Med: Poslední akord? LitN 1992, č. 33; (po) (= J. Poláček): Akord dozněl a opět zní! ROK 1992, č. 5; Z. Rotrekl: Zajímavá causa, Proglas 1992, č. 8 (též ROK 1992, č. 6); I. Kotrlá: Akord nepřestal vycházet, Tvar 1998, č. 5.
Rozhovory: Z. Rotrekl: Na přívlastcích nezáleží (připr. J. Trávníček), Iniciály 1990, č. 12; Z. Rotrekl: „I naděje je zápasem o naději" (připr. M. Stöhr), Host 2001, č. 10.
Vyšla č.: 1989/1,2 (samizdat); 1990 (roč. XV)/3-8, 48-64 s.;
1990-91 (roč. XVI)/1-10, 36-60 s.
1991-92 (roč. XVII)/1-10, 48-76 s.
1992-93 (roč. XVIII)/1-10, 52-60 s.
1993-94 (roč. XIX)/1-10, 560 s.
1994-95 (roč. XX)/1-10 560 s.
1996 (roč. XXI)/1-10
1997 (roč. XXII)/1-4
2002 (roč. XXIII)/1-12
2003 (roč. XXIV)/1-10
2004-05 (roč. XXV)/1-10
2006 (roč. XXVI)/1-10
2007-08 (roč. XXVII)/1-10
2009-10 (roč. XXVIII)/1-10
2011 (roč. XXIX)/1-10.
zdroj: Přibáň 2018 viz, upraveno a doplněno
roč. XV - 1989-90
1 - pdf-ocr 2 - pdf-ocr 3 - pdf-ocr 4 - 5 - pdf-ocr 6 - pdf-ocr 7 - pdf-ocr 8 -
roč. XVI - 1990-91
1 - 2 - pdf-ocr 3 - pdf-ocr 4 - pdf-ocr 5 - pdf-ocr 6 - pdf-ocr 7 - pdf-ocr 8 - pdf-ocr 9 - pdf-ocr 10 - pdf-ocr
roč. XVII - 1991-92
1 - 2 - 3 - 4 - 5 - 6 - 7 - 8 - 9 - 10 -
roč. XVIII - 1992-93
obsah ročníku - pdf-ocr 1 - pdf-ocr 2 - pdf-ocr 3 - pdf-ocr 4 - pdf-ocr 5 - pdf-ocr 6 - pdf-ocr 7 - pdf-ocr 8 - pdf-ocr 9 - pdf-ocr 10 - pdf-ocr
roč. XIX - 1993-94
obsah ročníku - pdf-ocr 1 - pdf-ocr 2 - pdf-ocr 3 - pdf-ocr 4-5 - pdf-ocr 6 - pdf-ocr 7 - pdf-ocr 8 - pdf-ocr 9 - pdf-ocr 10 - pdf-ocr
roč. XX - 1994-95
obsah ročníku - pdf-ocr 1 - pdf-ocr 2 - pdf-ocr 3 - pdf-ocr 4 - pdf-ocr 5 - pdf-ocr 6 - pdf-ocr 7 - pdf-ocr 8 - pdf-ocr 9 - pdf-ocr 10 - pdf-ocr
roč. XXI - 1996
obsah ročníku - pdf-ocr 1 - pdf-ocr 2 - pdf-ocr 3 - pdf-ocr 4 - pdf-ocr 5 - pdf-ocr 6 - pdf-ocr 7 - pdf-ocr 8 - pdf-ocr 9 - pdf-ocr 10 - pdf-ocr
roč. XXII - 1997
1 - pdf-ocr 2 - pdf-ocr 3 - pdf-ocr 4 - pdf-ocr
roč. XXIII - 2002
obsah ročníku - pdf-ocr 1 - pdf-ocr 2 - pdf-ocr 3 - pdf-ocr 4 - pdf-ocr 5 - pdf-ocr 6 - pdf-ocr 7 - pdf-ocr 8 - pdf-ocr 9 - pdf-ocr 10 - pdf-ocr
roč. XXIV - 2003
obsah ročníku - pdf-ocr 1 - pdf-ocr 2 - pdf-ocr 3 - pdf-ocr 4 - pdf-ocr 5 - pdf-ocr 6 - pdf-ocr 7 - pdf-ocr 8 - pdf-ocr 9 - pdf-ocr 10 - pdf-ocr
roč. XXV - 2004-05
obsah ročníku - pdf-ocr 1 - pdf-ocr 2 - pdf-ocr 3 - pdf-ocr 4 - pdf-ocr 5 - pdf-ocr 6 - pdf-ocr 7 - pdf-ocr 8 - pdf-ocr 9 - pdf-ocr 10 - pdf-ocr
roč. XXVI - 2006
obsah ročníku - pdf-ocr 1 - pdf-ocr 2 - pdf-ocr 3 - pdf-ocr 4 - pdf-ocr 5 - pdf-ocr 6 - pdf-ocr 7 - pdf-ocr 8 - pdf-ocr 9 - pdf-ocr 10 - pdf-ocr
roč. XXVII - 2007-8
1 - pdf-ocr 2 - pdf-ocr 3 - pdf-ocr 4 - pdf-ocr 5 - pdf-ocr 6 - pdf-ocr 7 - pdf-ocr 8 - pdf-ocr 9 - pdf-ocr 10 - pdf-ocr
roč. XXVIII - 2009-10
1 - pdf-ocr 2 - pdf-ocr 3 - pdf-ocr 4 - pdf-ocr 5 - pdf-ocr 6 - pdf-ocr 7 - pdf-ocr 8 - pdf-ocr 9 - pdf-ocr 10 - pdf-ocr
roč. XXIX - 2011
1 - pdf-ocr 2 - pdf-ocr 3 - pdf-ocr 4 - pdf-ocr 5 - pdf-ocr 6 - pdf-ocr 7 - pdf-ocr 8 - pdf-ocr 9 - pdf-ocr 10 - pdf-ocr
roč. XXX - 2012
"prémie k XXX. roč. Akordu" - Iva Kotrlá: Vnouče [sbírka básní], 64 s. A5 - pdf-ocr