ScriptumMagazín SPUSA
Magazín Společenství přátel USA - SPUSA
* Zlín * 1988 - 1989 * 3 × ročně *
A.
1. Magazín Společenství přátel USA - SPUSA
3. SPUSA (1, 2)
4. Zlín (1, 2)
6. A4
7. [62]-[300]
8. průklep (částečně xerox); sešito v (polo)kartónu
9. ilustrace; praporky
12. 3x ročně
13. 3
14.1/I/7.3.88; 2/30.6.88; 3/88; 1989-
B.
1. Časopis pro kulturu a aktivity Společenství přátel USA (SPUSA).
2. Obsah; rubriky ve volné kombinaci: Informace; Historie; Historie-současnost; Kultura; Rozhovory; Ohlasy; přílohy (plakát).
3. Většinou plná jména; a) R. Battěk, K. Biňovec, S. Devátý, V. Fischl,
B. Krčil, M. Ohnisko, J. Šavrda, J. Šimsa, J. Škvorecký
b) J. Kerouac, J. Novák, L. Simpson, T. Wolfe.
4. a) Články, komentáře, próza, poezie, glosy, rozhovory, korespondence, vzpomínky, recenze, informace.
b) Okruh aktivity SPUSA: historie vzniku, zakládající prohlášení, program, korespondence s úřady, seznam aktivistů SPUSA, kulturní pořady, reakce (čtenářské dopisy); historie: I. republika, T.G.Masaryk; československo-americké vztahy; historie USA: Prohlášení nezávislosti, krátké představení jednotlivých států (historie, kultura, zvyky, vlajka, znak, symbol, obyvatelstvo); USA: školství, zdravotnictví, sociální oblast, odbory, církev, životní styl; otázka Indiánů; kultura: česká próza (J. Škvorecký, Velká povídka o Americe) a literární věda (K. Biňovec o O'Neillovi) se vztahem k Americe; přeložená americká literatura spisovatelů českého původu (J. Novák); americká próza a poezie v překladech (J. Kerouac, L. Simpson); statě a komentáře k americkému umění, hudbě a sportu (o A. Warholovi, Nico, J. Lennonovi, L. Andersonové, M. Navrátilové); rozhovory s kulturními osobnostmi (P. Hrach, T. Wolfe, J. Rosenquist); lidská práva: jejich porušování, petice, političtí vězni (I. Polanský, J. Römer, P. Wonka).
c) Asi třetina původních příspěvků; třetina převzata (dokumenty, samizdat); třetina překladů (z amerických originálů).
C.
2. Vilém Prečan, "Samizdatová periodika 1977-1988", Acta 5-8/88, 61.
"Magazín SPUSA", Infoch 5/88. (1)
"Magazín Společenství přátel USA", Infoch 14/88. (2)
"Magazín SPUSA", Infoch 1/89. (3)
zdroj: Posset 1993 viz
Vznik Společnosti přátel USA iniciovali roku 1987 v tehdejším Gottwaldově (dříve a nyní Zlín) zaměstnanec JZD Vlachovice Petr Bartoš (*1960), technik Stanislav Devátý (*1952), propuštěný z pracovního poměru v JZD Slušovice, a geodet Pozemních staveb Gottwaldov Bedřich Koutný (*1954). Krátce poté se především v moravských městech a v Praze začaly tvořit místní přípravné výbory. Protože však příslušné správní orgány podle očekávání v říjnu 1987 odmítly Společnost registrovat a povolit její činnost, ustavilo se namísto Společnosti neformální Společenství přátel USA (SPUSA), v jehož čele stál spolu s Bartošem a Koutným vedoucí zlínského antikvariátu Pavel Jungmann (*1956), zatímco Stanislav Devátý v roce 1988 převzal funkci mluvčího Charty 77, a ačkoli se činnosti SPUSA nadále účastnil, v jejím výboru již nepůsobil. Úvodní prohlášení SPUSA, k němuž se v první fázi připojily zhruba čtyři desítky občanů, deklarovalo zájem poznávat americkou společnost, její demokracii, sociální strukturu, způsob života, tradice a hodnoty, vytvářet zájmové okruhy, pohybující se zejména v oblasti literatury, hudby, divadla, filmu, výtvarného umění, historie a sportu, a také vydávat časopis, který by informoval o činnosti Společenství a zprostředkovával nové poznatky o americké společnosti. V polovině roku 1989 se k členství ve SPUSA hlásilo již více než 270 občanů, koncem téhož roku podle odhadu zakladatelů až 5000.
První číslo Magazínu SPUSA vyšlo 7. března 1988 v Gottwaldově. Jeho redaktoři měli v té době s rozmnožováním samizdatových tiskovin značné zkušenosti. Již na počátku osmdesátých let převzal Bedřich Koutný od Stanislava Devátého výrobu čtrnáctideníku Informace o Chartě 77 (rozmnožován byl technikou tzv. rámečku) a obstarával jeho náklad pro jižní i severní Moravu (přibližně 250--300 kopií); podílel se též na tisku, vazbě a distribuci desítek strojopisných knih. Mezi Koutného spolupracovníky patřil i Pavel Jungmann, který kromě toho v roce 1987 založil vlastní strojopisnou edici Kakost. V roce 1989 oba ve Zlíně zajišťovali výrobu pražského čtvrtletníku Sport (Revolver Revue).
Právě Koutný s Jungmannem tvořili jádro redakce Magazínu SPUSA, v níž s nimi spolupracovali zejména Tomáš Hradílek (*1945), Jan Lamper (*1954) a na prvním čísle významně též Jaromír Šavrda (1933-1988). O grafickou úpravu se staral Pavel Jungmann, obálku navrhla Judita Ivánová-Procházková. Podle původních záměrů měla revue vycházet čtvrtletně: druhé číslo vyšlo 30. června 1988, třetí však až na přelomu let 1988/1989 a poslední dvojčíslo 4--5 v létě 1989 (úvodní slovo ke čtenářům je datováno 23. července). Články přepisovali přátelé a manželky redaktorů na cyklostylové blány, z nichž bylo prostřednictvím rámečku pořizováno přibližně 100 kopií. Stránky s fotografiemi a ilustracemi, které doplňovaly jednotlivé články či oddělovaly rubriky, zpočátku rozmnožoval v Brně na xeroxu Petr Cibulka (*1950), později přátelé redaktorů v provozovně Fotografia na Revoluční ulici v Gottwaldově (dnes třída Tomáše Bati). V Praze s tiskem pomáhal pracovník tiskárny Svoboda Petr Měšťánek (*1954), na výrobě a distribuci spolupracoval též František Horký (*1955); náklady na výrobu časopisu nesli redaktoři. V roce 1989 se podařilo z Maďarska dopravit cyklostyl, který byl pravděpodobně využit při výrobě posledního dvojčísla; druhý přístroj, vyřazený z provozu v některém z místních podniků, byl umístěn v rodinném domku v Otrokovicích a využíván byl při výrobě časopisu Sport.
Náklad Magazínu SPUSA se postupně zvyšoval v závislosti na rostoucím počtu členů i na technických možnostech redakce až k pravděpodobným 200 výtisků. První číslo vyšlo v rozsahu 62 stran formátu A4, další obsáhla 160--170 stran a dvojčíslo 280 stran; čísla 1 a 2 zůstala nepaginována, od č. 3 byly samostatně paginovány jednotlivé články. Na snášení stránek se redakce a její spolupracovníci (Petr Bartoš, Petr Holubář, Vladimír Trlida, Radomil Vyoral a mnozí další) scházeli na několik dnů mimo město (mj. na bývalém statku v Halenkovicích u Napajedel). Dokončené výtisky byly sešity sešívačkou, popř. na hřbetu oblepeny kobercovou páskou; o ořez celého nákladu se staral Karel Kouřil -„Kuka" (*1943). Časopis byl distribuován zdarma mezi členy a příznivce SPUSA.
Úvodní rubrika Informace referovala o činnosti Společenství, ponejvíce však o policejní a justiční represi, jíž byli vystaveni jeho stoupenci: zadrženi a vyslýcháni byli již v roce 1987 členové přípravného výboru, permanentně byl pronásledován spoluzakladatel SPUSA Jaromír Šavrda a v roce 1989 bylo již vznesené obvinění vůči Stanislavu Devátému rozšířeno o trestný čin pobuřování v souvislosti s rozšiřováním tiskovin Společenství. Hlavním cílem Magazínu však bylo představovat čtenářům americké dějiny i současnost, společnost a kulturu. Redakce tedy věnovala pozornost americké ústavě, na pokračování přinášela přehled států USA (anonymně jej připravoval Daniel Kumermann), zařazovala stati informující o státní správě USA a životním stylu jejich obyvatel, o náboženském životě v USA apod. Soudobé americké společnosti si všímaly původní publicistické příspěvky Daniela Kumermanna (mj. pod šifrou B. Ch. American Variety) a Tomáše Smetánky (mj. pod šifrou T. S. Něco o Americe) a anonymní překlady z dobového amerického tisku (National Geographic, Newsweek). Historické průhledy nabídly stati Rudolfa Battěka a Jana Šimsy (28. říjen, Amerika a T. G. M.), připomenut byl i časopis Americké listy, který vydával Svaz přátel USA v Praze v letech 1946-1947. Nejrozsáhlejší část Magazínu se v původních i převzatých příspěvcích věnovala osobnostem americké kultury a jejich dílům. Karel Biňovec psal o Eugenu O'Neillovi, Viktor Fischl o Johnu Steinbeckovi, Martin Hrabovčan o Normanu Mailerovi, z časopisu Rolling Stone redakce převzala rozhovor s Tomem Wolfem (podobně jako většinu dalších materiálů jej přeložil Jan Lamper) a během jeho brněnské návštěvy připravila původní rozhovor s básníkem Robertem Creeleym (publikován byl v podobě autorského monologu v č. 4--5). Autobiografickou statí Kořeny byl představen Kurt Vonnegut, na pokračování byl uveřejňován román Jacka Kerouaka Podzemníci (přel. Jan Lamper) a Magazín přinesl též ukázky z tvorby českých exulantů Jana Nováka (Milionový jeep) a Josefa Škvoreckého (Velká povídka o Americe a tehdy ještě nepublikovaný román Nevěsta z Texasu). Seriál věnovaný dějinám komiksu připravil Daniel Kumermann, který vybíral i pravidelně zařazované ukázky kresleného humoru soudobých amerických autorů. Magazín přinesl též převzaté portréty hudebníků Laurie Andersonové (včetně jejího rozhovoru pro časopis Musician), Chucka Berryho či Keitha Jarretta a rozhovor Bohumila „Boba" Krčila se skladatelem Ivanem Králem. Rozsáhlými ukázkami a komentáři amerického tisku redakce představila monografii Alberta Goldmana Životy Johna Lennona, aktuálně vydanou v New Yorku. Méně se Magazín zabýval filmem (portrét Jacka Nicholsona v č. 2) a výtvarným uměním (rozhovor s pop-artovým malířem Jamesem Rosenquistem v č. 3). Tři kapitoly redakce vybrala z knihy vzpomínek tenistky Martiny Navrátilové Já jsem já, kterou pro torontské nakladatelství Sixty-Eight Publishers přeložil Josef Škvorecký. K druhému číslu byl přikládán plakát k filmu o Jacku Kerouakovi.
Z podnětu Pavla Jungmanna a Jana Lampera vznikla v roce 1989 knižní edice Knihovna SPUSA. Svazky formátu A5 byly rozmnožovány podobně jako Magazín technikou tzv. rámečku přes cyklostylové blány, fotografie autorů na frontispisu byly kopírovány na xeroxu. Knižní bloky byly pak sešity sešívačkou a vlepeny do desek z bílého kartonu; grafickou úpravu navrhl Pavel Jungmann. Prvním svazkem edice byla novela Philipa Rotha Pražské orgie (v překladu Jiřiny a Karla Kynclových převzata z torontského vydání), druhým kniha Andyho Warhola Od A k B a zase zpět (v původním překladu Jana Lampera), která vyšla legálně již o rok později v nakladatelství Archa Pavla Jungmanna. Třetí zamýšlený svazek edice, Lamperův překlad Kerouakových Podzemníků, vyšel až v roce 1992 oficiálně v nakladatelství Mladá fronta.
Činnost SPUSA pokračuje i po roce 1989 pod původní hlavičkou Společnost přátel USA, nikoli však pod vedením jejích zlínských zakladatelů. Sídlo SPUSA se přemístilo do Prahy a organizace pořádá jednak kulturní a vzdělávací programy, jednak vydává svůj informační list (v letech 1990-2009 Bulletin SPUSA, od roku 2011 Občasník SPUSA). Jako pobočka SPUSA působí od roku 1990 též její Vzdělávací středisko, pořádající především jazykové kurzy, literární soutěže, filmové semináře apod. (mlp - Michal Přibáň)
PRAMENY Lokace: Libri prohibiti, Praha.
Rozhovory: Pavel Jungmann, Zlín 3. 3. a 17. 6. 2016; Bedřich Koutný, Zlín 17. 6. 2016.
Korespondence: Daniel Kumermann, červen 2016; Tomáš Smetánka, červen
2016.
LITERATURA
Studie a články: S. Devátý: Jak se rodila SPUSA, Magazín SPUSA (smz.) 1988, č. 1; Základní prohlášení Společenství přátel USA, Magazín SPUSA (smz.) 1988, č. 1; Redakce: [Je zde po čase další číslo...], Magazín SPUSA (smz.) 1988, č. 3; J. Brabec: Pokuta za revoluci, Respekt 1992, č. 13; an.: SPUSA, Magazín Zlín 2012, č. 2.
Rozhovory: Rozhovor Infochu se Stanislavem Devátým (připr. T. A.), Informace o Chartě 77 (smz.) 1987, č. 18.
Recenze a anotace: an., Informace o Chartě 77 (smz.) 1988, č. 5 a 14; 1989, č. 1.
ELEKTRONICKÉ ZDROJE
Studie a články: Bedřich Koutný - Nebát se a nekrást.
zdroj: Přibáň 2018 viz
1988
1989
4-5 - pdf-ocr