ScriptumObsah
* 1981 - 1989 * Praha * měsíčně mimo července a srpna *
Legenda (nové okno): Johanna Posset Česká samizdatová periodika 1968-1989
A.
1. Obsah 1/01-81 - 6/10-85;
1/01-86 - 6/06-86; 8/10-86 - 1/01-87;
Obsah 7/11-85; 8/12-85; 7/09-86, od 2/02-87
3. anonym
4. [Praha]
6. A4; A5 (dotisky)
7. 31-190
8.průklep (částečně xerox); volné listy; sešito v polopevných deskách
12. 1x měsíčně (většinou kromě července, srpna)
13. asi 77 + 8 ročenek
14. 1/01-81; 2/02-81; 3/03-81; 4/04-81; 5/05-81; 6/06-81; 7/09-10-81; 8/11-81; 9/12-81
1/01-82; 2/02-82; 3/03-82; 4/04-82; 5/05-82; 6/06-82; 7/09-82; 8/10-82; 9/11-82; 10/12-82
1/01-83; 2/02-83; 3/03-83; 4/04-83; 5/05-83; 6/06-83; 7/09-83; 8/10-83; 9/11-83; 10/ 12-83
1/01-84; 2/02-84; 3/03-84; 4/04-84; 5/05-84; 6/06-84; 7/09-84; 8/10-84; 9/11-84; 10/12-84
1/01-02-85; 2/03-04-85; 3/05-85; 4/06-85; 5/09-85; 6/10-85; 7/11-85; 8/12-85
1/01-86; 2/02-86; 3/03-86; 4/04-86; 5/05-86; 6/06-86; 7/09-86; 8/10-86; 9/11-86; 10/12-86
1/01-87; 2/02-87; 3/03-87; 4/04-87; 5/05-87; 6/06-87; 7/09-87; 8/10-87; 9/11-87; 10/12-87
1/01-88; 2/02-88; 3/03-88; 4/04-88; 5/05-88; 6/06-88; 7/08-88; 8/09-88; 9/10-88; 10/11-88
11/12-88
1/01-89; 2/02-89; 3/03-89; 4/04-89; 5/05-89; 6/06-89; 7/09-89; 8/10-89; 9/11-89; 10/12-89.
Ročenky Z obsahu: 1982 (také Edice Petlice č.275); 1983 (EP 296); 1984 (EP 321); 1985 (EP 333); 1986 (EP 355); 1987; 1988.
B.
1. Časopis pro literaturu a kritiku.
2. Obsah (v několika případech schází); rubriky (1987): Literatura; Výtvarné umění; Hudba; Film; Divadlo; přílohy.
3. Většinou plná jména, šifry
a) M. Červenka, M. Jungmann, P. Kabeš, I. Kadlečík, E. Kantůrková, I. Klíma, A. Kliment, I. Kotrlá, E. Kriseová, M. Kusý, S. Machonin, K. Pecka, L. Procházková, Z. Rotrekl, M. Šimečka, J. Trefulka, M. Uhde, Z. Urbánek, L. Vaculík
b) J. Brodskij, W. Gombrowicz, Z. Herbert, E. Hemingway, E. Ionesco, G. Orwell, O. Paz, Ph. Roth
4. a) Próza, poezie, fejetony, kritiky, recenze, glosy, rozhovory, eseje, memoáry, statě, úvahy, korespondence, ankety
b) Literatura současných českých a slovenských autorů (většinou domácích, zřídka exilových): próza: E. Kriseová, Co se stalo v blázinci; H. Ponická, Lukavické zápisky; poezie: P. Kabeš, Těžítka; J. Seifert, Morový sloup; I. M. Jirous, Magorovy labutí písně; Z. Rotrekl, Klokočí; memoáry: Z. Urbánek, Legionářské blues; fejetony L. Vaculíka, I. Kadlečíka, J. Trefulky, M. Šimečky; eseje: V. Havel, Thriller; Anatomie jedné zdrženlivosti; literární kritika: blok recenzí oficiálně vycházejících knih všeho druhu, novinových článků a výstav (KO, Více než 13 řádky o...; I. Kotrlá, Z katalogu čtenářských záznamů); kritiky děl jednotlivých autorů (oficiální, samizdat, exil): B. Říha, vzpomínky V. Černého, B. Fučík, I. Kříž, Dějiny filosofie E. Bondyho, J. Otčenášek, dějiny literatury V. Rzounka, paměti J. Rumla, Děti ráje J. Pelce, M. Kundera, deníky K. H. Máchy, Z. Zapletal, Kde je zakopán pes P. Kohouta, Nuda v Čechách A. Klimenta aj.; rozhovory: L. Procházková s D. Tatarkou, J. Updike a K. Pecka; E. Kantůrková s M. Šimečkou; L. Vaculík s M. Zikmundem/J. Hanzelkou; anketa L. Procházkové; nekrology: J. Dietl, J. Seifert, K. Schwarzenberg; literární věda: versologie (M. Červenka); proslovy: děkovná řeč V. Havla při příležitosti propůjčení Erasmovy ceny; polemiky: M. Červenka o knižní recenzi šifry KO v Obsahu; výtvarné umění: recenze domácích a zahraničních výstav (A. Šimotová, J. Koblasa, R. Němec, J. Zrzavý); filmové recenze; divadlo: obecné statě; recenze jednotlivých her a představení (Ananas J. Pitínského); historie: J. Křen o česko-německých vztazích; význam T. G. Masaryka; politologie (M. Šimečka, P. Pithart, M. Hübl); filozofie (M. Kusý); v menší míře i překlady poezie a prózy známých autorů světové literatury.\
c) Převážně původní příspěvky; některé texty převzaty (samizdat,
exilové publikace); několik překladů (z angličtiny, polštiny a ruštiny).
d) Několik slovenských textů.
C.
1. "Zpráva o Obsahu", K 04-87. (také v: Proměny 25/88,153-154)
2." [V nejbližších číslech...]", Infoch 11/85. (obecně)
"Obsah (leden 1986)", Infoch 3/86.
"Obsah (únor 1986)", Infoch 3/86.
"Obsah (březen 1986)", Infoch 7/86.
"Obsah (duben 1986)", Infoch 7/86.
"Obsah (květen 1986)", Infoch 8/86.
"Obsah (červen 1986)", Infoch 9/86.
"Obsah (září 1986)", Infoch 11/86.
"Obsah (říjen 1986)", Infoch 13/86.
"Obsah (listopad 1986)", Infoch 13/86.
"Obsah (prosinec 1986)", Infoch 1/87.
"Obsah (leden 1987)", Infoch 2/87.
"Obsah (únor 1987)", Infoch 4/87.
"Obsah (březen 1987)", Infoch 6/87.
"Obsah (duben 1987)", Infoch 7/87.
"Obsah (květen 1987)", Infoch 8/87.
"Obsah (červen 1987)", Infoch 9/87.
"Obsah, září 1987", Infoch 13/87.
"Obsah, říjen 1987", Infoch 16/87.
"Obsah, listopad 1987", Infoch 1/88.
"Obsah, prosinec 1987", Infoch 4/88.
"Obsah, leden 1988", Infoch 4/88.
"Obsah, únor 1988", Infoch 7/88.
"Obsah, březen 1988", Infoch 7/88.
"Obsah, duben 1988", Infoch 11/88.
"Obsah, květen 1988", Infoch 11/88.
"Obsah, červen 1988", Infoch 14/88.
"Obsah, srpen 1988", Infoch 17/88.
"Obsah (září 1988)", Infoch 18/88.
"Obsah, říjen 1988", Infoch 1/89.
"Obsah, listopad 1988", Infoch 1/89.
Vilém Prečan, "Samizdatová periodika 1977-1988", Acta 5-8/88,62.
3. Milan Šimečka, "Milí přátelé", Obsah 7/09-82.
D.
a) Rozhovor s kmenovým autorem (6.4.89):
1. Praha.
2. Zpočátku 10 (každý přispěvatel dostal jeden výtisk); teď 22; dodatečné opisy, reedice v Brně; dohromady asi 70.
3. V zásadě průklep; někdy též xerox.
4. Název vyplynul časem, když se autoři při schůzkách vždy ptali Jaký je obsah?
5. Od konce sedmdesátých let se (většinou v Praze) pravidelně setkávali spisovatelé a navzájem si předčítali z vlastních, oficiálně nevydávaných děl. Do stálé skupiny ("junty") zpočátku patřili: L.Vaculík, I.Klíma a E.Kriseová (Praha), J.Trefulka a M.Uhde (Brno) a M.Šimečka (Bratislava), od r.1982 i M.Jungmann a další. Předčítání ukončily policejní represe, a tak se zavedla "povinnost", že každý člen skupiny musí odevzdat na pravidelných měsíčních setkáních jeden příspěvek. Podobná tradice existovala u literárního stolu J. Koláře v pražské kavárně Slavia. Jestliže autor nemohl nic odevzdat, musel přinést příspěvek nějakého hosta. Vzhledem k charakteru jednotlivých čísel se prakticky neprováděla redakční práce, někdo tím byl pověřen až r. 1988.
6. Obsah sloužil jako náhražka za oficiální publikace, do nichž neměli autoři přístup, a jako trénink psaní, aby nevyšli ze cviku.
7. Okruh: I.Klíma, M.Jungmann, K.Pecka, Z.Urbánek, E.Kriseová, L.Vaculík.
8. Intelektuálové; přispívající autoři a hosté (autorský výtisk).
9. Autoři, hosté a okruh jejich známých; nejméně jeden výtisk na Západ.
14. Mnozí viděli v Obsahu pokračování týdeníku Literární noviny ze šedesátých let, ačkoli ne všichni autoři vzešli z této redakce (například K.Pecka, Z.Urbánek).
15. Dotace: 500,- Kčs na každé číslo; stačí na opisování a překlady; autorské výtisky zdarma; zbytek prodej za 50,- Kčs.
b) Rozhovor s dalším kmenovým autorem (11.4.89):
1. Praha.
2. Zpočátku 10, později 22; celkem (včetně dalších opisů) asi 34.
3. Průklep.
4. Zpočátku byla nutná velká konspirace; nemělo jít o periodikum, nýbrž o sborník, sestavovaný každý měsíc; název Obsah připadal zcela nepopiratelný.
5. Skupina osob s nejrůznějšími profesemi ze struktur pořádala již od přelomu let 1977/78 pravidelná setkání a vydávala časopis s příspěvky z těchto schůzek. Jejich pozvání, abych tam četl z mých vlastních děl, vytvořilo myšlenkový podnět k podobnému pokusu. Kolem roku 1980 se sešla Junta (výraz L.Vaculíka), skupina spisovatelů a básníků; zakládající členové: I.Klíma, A.Kliment, E.Kriseová, J.Trefulka, M.Uhde, L.Vaculík; později též: M.Jungmann, I.Kotrlá, K.Pecka, Z.Urbánek, M.Šimečka; ještě později: S.Machonin, E.Kantůrková; odešel: A.Kliment; vždy jeden (nanejvýš dva) host (mezi nimi i V.Havel); setkání probíhala vždy v domácnosti jednoho ze členů, v
určitém utajeném dnu; dříve při tom došlo často k policejnímu zákroku. - Často slýchaná výtka: Obsah je prý pouze pro zahraniční čtenáře; složitější technika by však byla na překážku periodickému vydávání.
6. Zásady: žádné politické články; žádná redakce (od r. 1987 byla někomu svěřována); každý je zodpovědný za svůj vlastní příspěvek, ev. za příspěvek hosta; v případě hosta je možná i redakce textu; délka textu nanejvýš 15 stran; příspěvek hosta může být i delší.
7. Nepatrný počet překladů (většinou z angličtiny, ruštiny a polštiny).
9. Po celé republice, i na Moravě a na Slovensku.
11. Setkání s redakcí Revolver Revue, ale žádná spolupráce.
13. Četné příspěvky z Obsahu se objevují v zahraničních časopisech (Obrys, Listy, Svědectví), knihách a v rozhlase.
14. Není tu souvislost s Literárními novinami, protože například J.Trefulka a M.Uhde se podíleli na Hostu do domu nebo P.Kabeš na Sešitech; Literární noviny zahrnovaly politicky vyhraněnou skupinu; v Obsahu je zastoupeno široké spektrum.
15. Zdarma; dotace asi 30 Kčs na jeden příspěvek (k opisu příspěvků delších než 12 stránek).
16. Personální souvislost s Edicí Petlice (idea: I.Klíma, realizace: L.Vaculík); roční výběry Z obsahu: 1982-1988; redakce se střídá; průklep, A5, xerox (A6); asi 650-730 stran; náklad: asi 50. Vedle toho jsou i pololetní výběry.
zdroj: Posset 1993 viz, doplněno
Samizdatový měsíčník vznikl na počátku 80. let mezi autory seskupenými kolem nezávislé knižní edice Petlice. Jeho založení bylo reakcí na to, že přátelský autorský kruh se nemohl nerušeně, bez policejních sankcí, scházet a předčítat si navzájem nové literární práce. Název časopisu vznikl tak, že před texty byla vložena strana s nadpisem Obsah a přehledem článků, soustavněji se titul začal objevovat až od konce roku 1985 (datace až od února 1987). List neměl stálou redakci, vznikal jako sborník neredigovaných a žánrově různorodých příspěvků, které byly vždy k určitému datu shromážděny a v 11, později ve 22 až 36 kopiích zkompletovány do kartonových desek (dvě kopie byly zasílány Vilému Prečanovi do Československého dokumentačního střediska nezávislé literatury v Scheinfeldu, odkud se informace o Obsahu dostávaly do dalších médií). U zrodu „junty" (termín Ludvíka Vaculíka) stáli Milan Jungmann, Petr Kabeš, Ivan Klíma, Alexandr Kliment, Eda Kriseová, Jan Trefulka, Milan Uhde, Ludvík Vaculík, později přibyli Miroslav Červenka, Václav Havel, Eva Kantůrková, Iva Kotrlá, Sergej Machonin, Karel Pecka, Zdeněk Rotrekl, Zdeněk Urbánek a také slovenští autoři Miroslav Kusý, Hana Ponická, Milan Šimečka. Tato jména jsou také v časopisu nejpočetněji autorsky zastoupena.\
V době, kdy zmíněné osobnosti neměly přístup do oficiálních nakladatelských domů a na stránky vycházejících časopisů, nahrazoval Obsah standardní komunikační médium, byť pro početně velmi omezenou komunitu. Časopis publikoval především poezii, prózu, fejetony, recenze, později se objevují překlady, politologické a historické studie, komentáře k aktuálnímu dění v kultuře a společnosti, k mezinárodní politické situaci. Básnické příspěvky zde publikovali Miroslav Červenka, Jiřina Hauková, Zbyněk Hejda, Ivan Martin Jirous (Magorovy labutí písně, leden/únor 1985), Věra Jirousová, Petr Kabeš (Pěší věc, říjen 1981, únor 1984; Listopadky - listopad 1983, 1984, 1985, 1986; Těžítka, leden 1983 - prosinec 1986), Iva Kotrlá, Jiří Kuběna, Karel Pecka, Sylvie Richterová, Zdeněk Rotrekl, Andrej Stankovič, Karel Šiktanc (mj. Srdce svého nejez - červen 1988) aj. Prózu psali mj. Egon Bondy, Ladislav Dvořák, Ota Filip (ukázky z románu Kavárna Slavia v překladu Ludvíka Vaculíka - listopad 1987), Bohumil Hrabal (mj. Kouzelná flétna, březen 1989; v tomtéž čísle i básnické juvenilie), Eva Kantůrková, Ivan Klíma, Alexandr Kliment, Iva Kotrlá (mj. cyklus reportážních črt Obrázky z cest, 1983), Jiří Kratochvil, Eda Kriseová, František Pavlíček, Karel Pecka (řada povídek z Malostranských humoresek aj.), Hana Ponická (Lukavické zápisky, únor-duben 1987), Lenka Procházková, Zdeněk Rotrekl, Věra Stiborová, Martin M. Šimečka, Jan Trefulka, Zdeněk Urbánek, Ludvík Vaculík. Dramatické texty otiskoval Václav Havel, úvahy o divadle psali Vlasta Chramostová, Sergej Machonin (mj. Pokus o „Pokoušení", leden 1986), Milan Uhde. Ze zahraničních literatur měly nejsilnější zastoupení polská a ruská. Překladatelsky se jim věnovali Miroslav Červenka (pod pseudonymem Otakar Č. Mokrý) (Witold Gombrowicz, Zbigniew Herbert, Ryszard Krynicki, Czesław Miłosz), Luboš Dobrovský (Vasilij Aksjonov, Daniil Charms) a František Kautman (Viktor Jerofejev). Příležitostně byla uváděna poezie španělská (překlady Lumír Čivrný) a francouzská (Jacques Prévert v překladu Luboše Dobrovského), pod šifrou -k- byly převedeny lingvistické eseje George Orwella.
Značnou popularitu měl žánr eseje, především pro možnost vyjadřovat se i k odborným tématům bez obsáhlého vědeckého aparátu. Tak o knihách svých přátel psal Václav Havel (např. o románu Evy Kantůrkové Přítelkyně z domu smutku, o Démonu souhlasu Dominika Tatarky nebo Českém snáři Ludvíka Vaculíka), o současné české literatuře Jiří Kratochvil (O Kunderovi jinak, leden 1988). Literární věda, historie i teorie je nejčastěji spojena se jménem Miroslava Červenky (práce o versologii - říjen 1985, březen 1987; studie o poezii Františka Halase - leden, únor 1988, leden 1989; Jiřího Koláře - prosinec 1988, únor 1989). Václav Kadlec je autorem obsáhlého portrétu Bázlivý hrdina Bohumil Hrabal (prosinec 1988, leden 1989, květen 1989), Zdeněk Rotrekl napsal Slovo o české kulturní diskontinuitě, o minulosti a současnosti, ale také o českém románu (únor 1983). Obecněji zaměřené úvahy přinášel Alexandr Kliment. Velmi rozsáhlá byla recenzní a kritická činnost, autoři se vyjadřovali k domácím i zahraničním dílům beletristickým (značnou pozornost věnovali literatuře vznikající v Sovětském svazu), ale také k literatuře odborné, především historické, sociologické, politologické. Studii o románech Karla Pecky (březen 1983) napsal, vedle úvahy o lidské svobodě, Václav Černý, hlavně se však sám stal předmětem kritického zájmu pro faktickou i emocionální kontroverznost svých Pamětí. V průběhu let se k nim, často nesouhlasně, vyjádřili Milan Šimečka (prosinec 1983), Milan Jungmann (leden 1984, březen 1985), Sergej Machonin (březen 1985), Eva Kantůrková (prosinec 1988). Nejsoustavněji pracujícím literárním kritikem za celé období existence časopisu byl Milan Jungmann, který reflektoval jak oficiální, tak i exilovou a samizdatovou knižní produkci; je autorem např. polemické recenze románu** Jana Pelce Děti ráje (první část prózy** ...a bude hůř, červen 1985), polemiky s Karlem Sýsem o pojetí kulturní politiky a o úrovni domácí ineditní literatury (červen 1988), rozsáhlých studií Cena za seberealizaci o Vladimíru Páralovi (únor-březen 1984), Další příběh osočení o knize Jana Lukeše Prozaická skutečnost (listopad 1982),Kunderovské paradoxy (říjen-prosinec 1985). V krátkých publicistických útvarech a v širokém tematickém i žánrovém záběru se literatuře oficiální i ineditní, tištěné knižně i časopisecky věnovala Iva Kotrlá - pod šifrou (KO) - v rubrice Více než 13 řádky o:, odkazující k proslulým příspěvkům literárního historika, kritika a estetika Olega Suse v Hostu do domu 60. let (září 1984 - leden 1987), a v pozdějších výpiscích Z Katalogu čtenářských záznamů (duben 1987 - prosinec 1989). Intenzivně se reflexí literatury zabývali i další literáti: Karel Pecka (Nesnesitelná lehkost fejetonů L. Vaculíka, duben 1988), Eva Kantůrková, Ivan Klíma, Sergej Machonin, Jiří Pechar, Martin M. Šimečka, Milan Šimečka, Jan Trefulka, Milan Uhde.
Podobnou roli jako eseje hrály na stránkách Obsahu fejetony. Na aktuální společensko-politická témata je psali Ivan Hoffman, Ivan Kadlečík (pod originálním slovenským názvem besednice), Eva Kantůrková, Hana Ponická, Jan Trefulka, Milan Uhde, Zdeněk Urbánek (Dovoluji si nesouhlasit - polemiky s články v Obsahu i jinde, leden-říjen 1989), Ondřej Vaculík, především však v každém čísle Ludvík Vaculík. Aktualizovaně, často provokativně a s jazykovou nápaditostí pokračoval v tradici svých fejetonů psaných na konci 60. let pro Literární noviny, jejich nástupce a pro Filmové a televizní noviny. Takřka přesnou pravidelnost vykazovaly po celou dobu existence Obsahu fejetony nadepsané Jaro je tady** a publikované vždy v jarních měsících (většinou březen) a od 1982 také Srpnový den, otiskovaný vždy po prázdninové přestávce. Vzrůstající společenská aktivita nezávislých struktur v roce 20. výročí okupace země vojsky Varšavské smlouvy přiměla autora k psaní fejetonů Srpnový leden - Srpnový prosinec (1988). Součástí programu časopisu byly i edice (např. korespondenci Sigismunda Boušky a Otokara Březiny připravil k vydání Miroslav Červenka).
Příspěvky o hudbě (opět především v souvislostech konfliktních vztahů s komunistickou mocí) psal Vladimír Hanzel (pod šifrou gfm), estetických otázek se dotýkal Jindřich Chalupecký, o výtvarném umění psali také Jan Trefulka a Sergej Machonin. Historické studie uveřejnili Jan Křen (zvláště o česko-německých vztazích - Konfliktní společenství: Češi a Němci 1789-1918, říjen 1986), Jaroslav Mezník, Jaroslav Opat (o Masarykovi), Petr Pithart aj. Rubrika Dokumenty přinesla mj. seznam autorů, kteří ještě i v roce 1989 zůstávali v Československu zakázáni, ekologické zprávy nezávislých odborníků ap. (např. dopis zakázaných novinářů oficiálně publikujícím kolegům s výzvou k pravdivému informování veřejnosti - březen 1987; dopis nezávislých spisovatelů předsedovi vlády** Adamcovi** s výzvou k dialogu - duben 1987). V rubrice Tisk vycházely ukázky z oficiální domácí publicistiky (mj. výňatky z diskusního příspěvku Milana Blahynky na 3. sjezdu Svazu československých spisovatelů - květen 1987). Prvotní instrukce nevyjadřovat se k politickým událostem nebyla ke konci 80. let dodržována; vzhledem k dynamice vývoje v Evropě byly publikovány komentáře k politice domácí (Milan Hübl) i zahraniční (Josef Brock). V širších politických souvislostech pojmenovávali soudobé jevy Milan Šimečka a Miroslav Kusý. Prvně jmenovaný přeložil rozsáhlý rozhovor s vůdčí osobností polské demokratické opozice Adamem Michnikem o situaci v Polsku na konci 80. let (Varšava 1987, duben 1987 - červen 1989) a sám se také zabýval tématy mravního stavu společnosti.
Některá čísla byla dedikována domácím literátům: 1985/březen Josefu Topolovi, 1985/duben Václavu Černému, 1987/říjen Zdeňku Urbánkovi a 1988/listopad Jiřímu Grušovi. Na konci ročníků 1982-88 byl vždy jeden z autorů pověřen výběrem příspěvků a sestavením ročenky Z Obsahu (vycházela v Edici Petlice). Četné příspěvky publikované nejprve v Obsahu byly přetiskovány v exilových periodikách (římské Listy - především ročenka Čtení na léto, dále Obrys, Svědectví aj.).\
Periodicita: Měsíčník. - Ročníky a datace neuváděny, měsíce a roky označovány až od února 1987: 1981-87 (po 10 č., s výjimkou prázdnin), 1988 (11 č., oproti jiným ročníkům vyšlo i srpnové číslo), 1989 (10 č., s výjimkou prázdnin).
Technické informace: Strojopisné průklepy, později xerokopie, A4, 31-190 str., nepaginováno.
Grafická úprava a výtvarný doprovod: Bez výtvarného doprovodu.
Náklad: 11, později 22-36, dodatečné opisy.
LITERATURA
Bibliografie: J. Gruntorád, Kritický sborník 1995, č. 3-4; 1996, č. 1-4; 1997/98, č. 1-2/3.
Studie a články: M. Š. (= M. Šimečka): Milí přátelé, Obsah 1982, září; Samizdatová periodika, Acta 1987, č. 2 (přetisk z časopisu K, 1987, duben); Zpráva o Obsahu, Proměny 1988, č. 1; M. Potyka: „Obsah" se sešel v Uherském Hradišti, Zvuk 1991, č. 1; M. Kusý: Disent v Obsahu, Mosty 2003, č. 17; M. Jungmann, L. Vaculík: Jak jsme dělali Obsah, Tvar 2006, č. 4.
Rozhovor: Z. Urbánek - Martin M. Šimečka: Odpovědnost k sobě, Mosty 1996, č.48.
Autor hesla: Miroslav Zelinský (2002) | Aktualizace hesla: 30. 6. 2006 (mlp) | Aktualizace bibliografie: 30. 6. 2006 (mlp)
zdroj: Obsah 1981-1989. In: Ústav pro českou literaturu AV ČR. Slovník české literatury po roce 1945 zde. Cit. 2018-12-07, upr.
Článková bibliografie Obsahu - sest. J. Gruntorád. Vyšlo na 8 částí v Kritickém sborníku (1995 č. 3 a 4; 1996-97 č. 1-4; 1997-98 č. 1-3) - přesazba M. Svoboda v červenci 2020 - pdf-ocr txt
pro dokreslení krátké vzpomínky několika autorů - Milan Jungmann (ed.): Jak jsme dělali Obsah - pdf-ocr
1981
leden - pdf-ocr únor - pdf-ocr březen - pdf-ocr duben - pdf-ocr květen - pdf-ocr červen - pdf-ocr září - říjen - pdf-ocr listopad - prosinec - pdf-ocr
1982
leden - pdf-ocr únor - pdf-ocr březen - pdf-ocr duben - pdf-ocr květen - pdf-ocr červen - pdf-ocr září - pdf-ocr říjen - pdf-ocr listopad - pdf-ocr prosinec - pdf-ocr
1983
leden - pdf-ocr únor - pdf-ocr březen - pdf-ocr duben - pdf-ocr květen - pdf-ocr červen - pdf-ocr září - pdf-ocr říjen - pdf-ocr listopad - pdf-ocr prosinec - pdf-ocr
1984
leden - pdf-ocr únor - pdf-ocr březen - pdf-ocr duben - pdf-ocr květen - pdf-ocr červen - pdf-ocr září - pdf-ocr říjen - pdf-ocr listopad - pdf-ocr prosinec - pdf-ocr
1985
leden-únor - pdf-ocr březen - pdf-ocr duben - pdf-ocr květen - pdf-ocr červen - pdf-ocr září - pdf-ocr říjen - pdf-ocr listopad - pdf-ocr prosinec - pdf-ocr
1986
leden - pdf-ocr únor - pdf-ocr březen - pdf-ocr duben - pdf-ocr květen - pdf-ocr červen - pdf-ocr září - pdf-ocr říjen - pdf-ocr listopad - pdf-ocr prosinec - pdf-ocr
1987
leden - pdf-ocr únor - pdf-ocr březen - pdf-ocr duben - pdf-ocr květen - pdf-ocr červen - pdf-ocr září - pdf-ocr říjen - pdf-ocr listopad - pdf-ocr prosinec - pdf-ocr
1988
leden - pdf-ocr únor - pdf-ocr březen - pdf-ocr duben - pdf-ocr květen - pdf-ocr červen - pdf-ocr srpen - pdf-ocr září - pdf-ocr říjen - pdf-ocr listopad - pdf-ocr prosinec - pdf-ocr
1989
leden - pdf-ocr únor - pdf-ocr březen - pdf-ocr duben - pdf-ocr květen - pdf-ocr červen - pdf-ocr září - pdf-ocr říjen - pdf-ocr listopad - pdf-ocr prosinec - pdf-ocr