Pecka Dominik

* 4. 8. 1895 Čejkovice – 1. 5. 1981 Moravec

Po studiích na gymnáziích v Kyjově a Brně (1914) byl přijat do kněžského semináře v Brně a 1918 vysvěcen na kněze. Nastoupil nejprve do duchovní správy (1918–26 kaplan v Tuřanech u Brna, Loděnicích, Brně-Zábrdovicích), poté se na doporučení představených rozhodl pro pedagogickou službu. Po složení předepsaných zkoušek získal 1926 profesorskou způsobilost pro gymnázia. Kromě náboženství vyučoval filozofii, němčinu, francouzštinu, a to na českém gymnáziu v Jihlavě (1926–41), po jeho zrušení v Brně-Králově Poli (1941–46) a poté v Brně-Husovicích (1946–53); mimo to působil 1949–50 jako docent sociologie na Teologickém ústavu v Brně. Soustavnou pozornost věnoval náboženské vzdělávací práci mezi studenty. Redigoval časopis Museum, který tiskli rajhradští benediktini (1917–18), studentský katolický měsíčník Jitro (1932–42) a Úsvit (1946–49), řídil knižnici Duchovní orientace v edici Akord a edici Orientace. Byl v redakčním kruhu měsíčníku Akord, který vydával Spolek katolických studentů v Brně. Pořádal prázdninové tábory katolických středoškoláků, přednášel na Akademických týdnech organizovaných M. Habáněm. 1954–55 a 1959–60 byl protiprávně vězněn (k tomuto období se vrací v knize Z deníku marnosti, 1993). 1969 mu TF v Olomouci udělila čestný doktorát teologie. Zemřel v kněžském domově na Moravci. zdroj: https://www.databazeknih.cz/zivotopis/dominik-pecka-10569, upraveno

Josef Florian, Opus bonum, Frankfurt a/M 1976, 19 s. pdf-ocr