Právo lidu

Ústřední orgán Československé sociální demokracie.

Od 1983 Československý sociálně demokratický čtvrtletník.

 

*     Wuppertal     *     1978 – 1990 (1993)     *     čtvrtletně     *

Časopis sociálnědemokratické orientace, spojený s činností Československé sociální demokracie v exilu, navazoval na tradiční stejnojmenný sociálnědemokratický deník, vycházející v letech 1892-1948. Poprvé vyšel jako příležitostný tisk ke 100. výročí vzniku ČSSD v roce 1978, na základě jehož ohlasu se redaktor Jiří Loewy (v tiráži uveden až od 3/1981) rozhodl vydával PL nadále jako čtvrtletník. Časopis vycházel ve Wuppertalu, přechodně byly vzhledem k obavám německého tiskaře z atentátu uváděny také krycí domicily Curych (Švýc.), Arnhem a Almere (Niz.).

Formálním vydavatelem byl zpočátku Ústřední výkonný výbor ČSSD, od 3/1982 Politische Verlagsgemeinschaft (POL-Verlag) ve Wuppertalu. V roce 1990 vyšlo první a jediné číslo s titulem Právo lidu-zahraniční, polovinu čísla již však tvořil nový časopis Pól, který na PL bezprostředně navázal. V únoru 1993 vyšlo u příležitosti 26. sjezdu ČSSD v Hradci Králové mimořádné číslo exilového Práva lidu a Pólu s podtitulem „neperiodický exilový samizdat". Nulté číslo v roce 1978 vyšlo v nákladu 2000 výtisků, běžný náklad postupně vzrostl na 7000-8000 výtisků. Číslo 4/1989 vyšlo v nákladu 12 000, číslo 1/1990 v nákladu 50 000 výtisků.

Zpočátku měl časopis poměrně úzkou vazbu k sociálnědemokratickému hnutí v exilovém i mezinárodním měřítku (v 4/1980 např. uveřejnén program Socialistické strany Rakouska), zabýval se dějinami ČSSD (od 4/1979 krátkodobá rubrika Kronika zrady, zabývající se likvidací ČSSD v ČSR), postupně se však otevíral autorům různé politické orientace. Podrobně se zabýval opozičním hnutím v Československu, otiskoval sdělení Charty 77 a komentoval je, publikoval anonymní či pseudonymní příspěvky z domova, informoval o novinkách vydaných v samizdatu. PL přinášelo jubilejní články i nekrology mnoha exilových osobností (důležitý biografický pramen), podrobně informovalo o nových titulech exilových vydavatelství, postupně se rozvíjela rubrika Ohlasy a rubrika Zaznamenáno (úryvky ze světového tisku). Politické komentáře, analýzy i zpravodajství publikovali především autoři sociálnědemokratické orientace, a to jak z exilu (Vilém Bernard, Ota Filip, Václav Holub, Karel Hrubý, Karel Jezdinský, Erazim Kohák, Jaroslav Krejčí, Jiří Loewy (též šifra Kosmas), Libor Rouček, Ivan Sviták, Jan Tesař, Karel Trinkewitz, Miroslav Tuček, Jiří Veltruský i pod pseud. Paul Bartoň), tak příležitostně i z domova (Rudolf Battěk, Albert Černý, Jaroslav Mezník, Jiří Müller). Historické studie otiskovali Johann Wolfgang Brügel, Karel Kaplan (od 1/1984 Boj KSČ proti sociáldemokratismu), Ján Mlynárik, Ivan Pfaff a Vilém Prečan. Mimořádný ohlas vyvolala stať Slovo k odsunu podepsaná kolektivní šifrou Bohemus (Toman Brod, Jiří Doležal, Milan Machovec, Milan Otáhal, Petr Pithart, Miloš Pojar a Petr Příhoda) v č. 1/1980, další diskuse se rozvinula kolem minulosti komunistického činitele a posléze disidenta Jiřího Hájka (v roce 1985). Literární příspěvky (básně, povídky, fejetony) zde uveřejňovali mj. Jan Beneš, Ivan Binar, Jana Bláhová, Jiří Hochman, Jaroslav Hutka, Petr Chudožilov, Tomáš Jirousek, Eva Kantůrková, Karel Kryl, Sylvie Richterová, Zdena Salivarová, Dušan Šimko, Daniel Strož a Josef Škvorecký, kritickými články přispěli mj. Milan Jungmann, Antonín Kratochvil, Antonín Měšťan, Pavel Stiller a Tomáš Strauss. K dalším autorům PL patřili Vladimír Bosák, Věra Fištejnová, Jiří Gruša, Hanuš Hájek, Vilém Hejl, Václav Hora, Ján Kalina, Sváťa Karásek, Václav Krsek (pseud. Roudnický), Vladimír Kříž, Erich Kulka, Karel Kyncl, Zdeněk Mastník, Ivan Medek, Zdeněk Motloch, Karel Nešvera, Lída Rakušanová,  Věra Rollerová, Anton Rusek, Jiří Ruml, Milan Schulz, Radoslav Selucký, Jiří Sláma, Lenka Škrabánková, Jan Trefulka, Ota Ulč, František Vaněček, Dagmar Vaněčková, Jaroslav Vejvoda, Jan Vladislav, Sláva Volný, Karl von Wetzky (též šifry Conopus a Gleb), Otakar Zoufalý aj. Někteří autoři žijící v Československu se ukrývali pod pseudonymy a šiframi (Historicus, Justas, kolektiv (Praha), Ekon, Damián, Tomáš Letenský, Karel Letenský, Vladimír Letenský aj.), které se ani po převratu nepodařilo objasnit. Pod šifrou lch byly publikovány materiály převzaté z časopisu Informace o Chartě 77.

PL mělo pestrou grafickou úpravu s množstvím ilustrací. Otisklo desítky snímků pražské fotografky Anny Fárové pod pseud. Alex Furman, fotografie Bohumila Krčila, Jiřího Křivského, Ivana Kyncla, Josefa Rakušana aj., koláže a pérovky Karla Trinkewitze, karikatury Oldřicha Jelínka, Ivana Steigera a dalších. - V letech 1982-83 vycházel v rozsahu 8-16 stran A4 německojazyčný bulletin Práva lidu nazvaný PL aktuell, jehož náklad se pohyboval kolem 1500 výtisků. Na jaře 1985 a na podzim 1986 vyšla reklamní příloha Dialog (separátní výtisk článků z Práva lidu a nabídka stejnojmenného knihkupectví Václava Hory).

Literatura: Jiří Loewy: Proti informační blokádě. ln: Karel Hrubý (ed.): Léta mimo domov. Praha, 1997

Právo lidu: Československy sociálně demokratický čtvrtletník / Jiří Loewy. Wuppertal: Ústřední výkonný výbor Československé sociální demokracie. - 42 × 30 cm. 4-20 s.; č. léto 78 43 × 30.5 cm; č. 1/90 47 × 31,5 cm. - Do roku 1982 podnázev Ústřední orgán Československé sociální demokracie. Od č. 4/87 je vydavatelem Politische Verlagsgemeinschaft. - Č. 1/90 vyšlo jako Právo lidu-zahraniční. Na tento titul volně navazuje Pól (viz). - V únoru 1993 vyšlo společné číslo Práva lidu a Pólu s podnázvem Neperiodický exilový sami/dat, vydal Ústřední výkonný výbor Čs. sociální demokracie v zahraničí.

zdroj: Formanová, Gruntorád, Přibáň viz

1980

4 - pdf-ocr

1982

2 - pdf-ocr

1988

1 - pdf-ocr    2 - pdf-ocr    3 - pdf-ocr    4 - pdf-ocr

1989

1 - pdf-ocr    2 - pdf-ocr    3 - pdf-ocr    4 - pdf-ocr

1990

1 - pdf-ocr