ScriptumZrcadlo [Tarkovskij]
* Kolín * 1989 – 1991 (–1994) * nepravidelně *
Strojopisný zpravodaj Společnosti přátel Andreje Tarkovského a duchovních hodnot (SPAT), zaměřený na film a literaturu
Časopis Zrcadlo odkazoval svým názvem ke stejnojmennému autobiografickému filmu režiséra a scenáristy Andreje Tarkovského (1932–1986). Vycházel v Kolíně a o jeho obsah i výrobu se staral Petr Soukup (šifra ps) s pomocí redakční rady, již tvořili jeho manželka Eva Soukupová (později Franková, šifra es) a přátelé Miloš Fryš (*1953), Martin Skořepa (šifra ms) a Vladimír Sládek.
Od září 1989 do března 1991 vyšlo pět řádných čísel v rozsahu 28–44 paginovaných stran formátu A5. S výjimkou č. 5, zpracovaného s použitím textového editoru, vznikalo Zrcadlo jako strojopis v jednoduché typografické úpravě, ilustrovaný černobílými fotografiemi převzatými z různých zdrojů, který byl následně rozmnožován na xeroxu a v nákladu asi 200 ks distribuován běžnou poštou. Redakce připravila také několik zvláštních čísel: jako samostatná vánoční příloha vyšel v prosinci 1989 úryvek z Tarkovského nerealizovaného scénáře Bílý den v překladu Martina Skořepy, u příležitosti 20. Letní filmové školy v Uherském Hradišti byl v červenci 1994 vypraven svazek s názvem Duchovní film.
Těžištěm časopisu bylo dílo a osobnost Andreje Tarkovského, zachycené v reflexích, analýzách a rozhovorech i v ukázkách z jeho tvorby. Obsah čísel spoluvytvářely filozofické úvahy a eseje (Martin Heidegger, Zdeněk Neubauer, Jan Patočka ad.), zprávy z různých oblastí kultury a články z českého i zahraničního tisku nebo postřehy čtenářů. Většinu původních příspěvků včetně překladů obstarávali členové redakce.
Do všech čísel byla zařazena také beletrie, jejíž výběr se vždy podřizoval zvolenému tématu, pojednanému z různých úhlů a v různých žánrech (např. č. 4 spojovalo téma přirozený svět – domov). Časopis přinesl ukázky z díla Vladimíra Holana (báseň Čechy l. p. 1969), Oldřicha Janoty, Josefa Kainara, Jiřího Koláře (báseň Rada slouhům), Bohumila Mathesia (výběr ze Zpěvů staré Číny), Bohuslava Reynka, Jana Skácela, Karla Šiktance nebo Pavla Šruta; č. 4 obsahovalo úplný text Lešanských jesliček Františka Hrubína. Překlady představily tvorbu T. S. Eliota, Friedricha Hölderlina, Borise Pasternaka, Johanna Schefflera, Arsenije Tarkovského, Rabíndranátha Thákura, Georga Trakla ad.
Z oblasti prózy se objevily úvahy Jana Čepa (o malíři Vojtěchu Sedláčkovi) nebo Miroslava Holuba (Prázdno), světovou literaturu zastupovaly ukázky z díla Julia Cortázara (úryvek z románu Nebe, peklo, ráj) či Sławomira Mrożka (Posel). Do č. 5 byla zařazena nerealizovaná filmová povídka Vladimíra Körnera a Františka Vláčila Zjevení o ženě rodičce podle svatého Jana (původně otištěna v Sešitech pro literaturu a diskusi, č. 24/1968).
Kromě vydávání klubového zpravodaje pořádala SPAT tematické filmové projekce, koncerty, divadelní představení a výstavy. (Andrea Vítová)
PRAMENY
Lokace: Libri prohibiti, Praha.
ELEKTRONICKÉ ZDROJE
Lokace
zdroj: Přibáň 2018
1989
1990
1991
5 - pdf-ocr