Gambra

Časopis Surrealistické skupiny v Československu


*     1989     *     ?     *     jen jednou     *


Revue G. se měla stát pravidelně vycházejícím časopisem Surrealistické skupiny v Československu, která však vzhledem ke změně politických podmínek stihla před listopadem 1989 vydat jediné číslo. Redakčně je připravili Alena Nádvorníková (*1942) a Ivo Purš (*1964), název časopisu navrhl Jakub Effenberger (*1964) a hlavičku vytvořil Martin Stejskal (*1944). Podobně jako v případě knižních titulů Surrealistické skupiny v Československu uvádí tiráž fiktivního vydatele ze švýcarské Ženevy (Le La).

Časopis o rozsahu 104 stran formátu A5 byl rozmnožen jako zmenšená xerokopie strojopisu s řadou grafických prvků (dvousloupcová sazba, titulky vytvořené pomocí propisotu), listy byly sešity sešívačkou a hřbet přelepen páskou z černého plátna.

Kromě kresby Evy Švankmajerové na přední straně profesionálně tištěné obálky tvořily výtvarný doprovod pouze anonymní fotografie na její zadní straně a ilustrační obrázek Martina Stejskala Vývoj surrealismu v Československu uvnitř čísla.

Roku 1990 bylo obnoveno vydávání surrealistické revue Analogon, jejíž první a do té doby jediné číslo vyšlo roku 1969 v nakladatelství Čs. spisovatel; k dalšímu vydávání Gambry tedy již nebyl důvod.

První číslo bylo zaměřeno k zachycení „historických proměn surrealismu v ohnisku jeho současných snah“. Úvodní stať bilančního, ale částečně i programního charakteru Dvacet let od Pražské platformy, podepsaná dvanácti členy Surrealistické skupiny v Československu, komentovala vývoj domácího surrealistického umění počínaje jarem 1968. Dále revue přinesla básně Josefa Jandy, Ivo Purše a Evy Švankmajerové, prozaické texty Františka Dryjeho, Jakuba Effenbergera a Alberta Marenčina, eseje Jiřího Koubka, Alberta Marenčina (zamyšlení nad celoživotním dílem a uměleckými i občanskými postoji Vratislava Effenbergera) a Martina Stejskala a konečně odborné práce Františka Dryjeho či Aleny Nádvorníkové (proslov při zahájení výstavy fotografií Emily Medkové v říjnu 1988 v Bratislavě). V rubrice Z korespondence redakce zpřístupnila dopisovou výměnu Evy a Jana Švankmajerových s ředitelem ArtCentra Hubertem Matějčkem, související s úředním znemožněním záměru představit některé obrazy Evy Švankmajerové na společné výstavě obou manželů v Bruselu roku 1987 (do čísla byl zařazen i překlad stati Vincenta Bounoura z katalogu výstavy). Souborem kritických poznámek Františka Dryjeho, Jiřího Koubka, Ivo Purše, Martina Stejskala, Ludvíka Švába a Jana Švankmajera se Gambra vrátila k výstavě tvorby členů Skupiny Ra, uspořádané v roce 1988 v Domě U Kamenného zvonu v Praze. Jako kuriózní dokument byl uveřejněn úryvek z dopisu Jarmily Glazarové ideologovi socialistické kultury Ladislavu Štollovi, v němž prozaička v roce 1944 vyjádřila svůj estetický názor na surrealistické umění. (Michal Přibáň)

PRAMENY
Lokace: Libri prohibiti, Praha.
LITERATURA
Studie a články: B. Solařík: „…nebude její činnost marná…“ Zápisky ze schůzek Surrealistické skupiny v Československu 1980–1989, Analogon 2004, č. 41–42.
Recenze a anotace: P. K. (= P. Král), Most 1991, č. 2.

zdroj: Přibáň 2018 viz


1989

1 - pdf-ocr