Klíma Ladislav

22. 8. 1878 Domažlice – 19. 4. 1928 Praha

Ladislav Klíma - autor filozofických statí a úvah, prozaik. Jedna z nejpozoruhodnějších a nejsložitějších osobností české kultury z období kolem první světové války.

Na této stránce zpřístupňujeme samizdatová díla Ladislava Klímy. Evokujeme tím jeho místo v kontextu samizdatu a tím dále přibližujeme rozmanitost samizdatu.

Reprezentativnímu konvolutu publikací předchází úvodní studie Matěje Klímy, editora antologie Čtení o Ladislavu Klímovi. Ve světle svých stínů (Institut pro studium literatury, 2022), autora knihy Ladislav Klíma v české kultuře (FF UK, 2024) a spolupracovníka Revolver Revue.

V centru okraje – Ladislav Klíma v samizdatu.

Ladislav Klíma patřil k autorům, kteří byli po komunistickém převratu a v době normalizace umlčováni (1). Ačkoli se v roce 1948 objevily snahy Klímovo myšlení vyložit takovým způsobem, aby nebylo se socialistickou ideologií v rozporu (2), převážily názory, podle nichž bylo zcela nepřijatelné. Příznačný je odsudek Klímy z pera Jindřicha Filipce, který v reakci na článek Ludvíka Kundery z roku 1948, v němž brněnský rodák vyzdvihoval sborník Ladislav Klíma: filosof-básník, napsal: „L. Klíma se tu prohlašuje za velikého filosofa a básníka (...). Tak se tu hodnotí idealista, ba důsledný solipsista L. Klíma, úchylný zjev české filosofie, pro jehož pomatené, chorobné myšlenky bude vždy a zejména dnes škoda papíru! Klíma, který odmítal se starat o svoji obživu a nezemřel hlady jen dík několika svým přátelům, který aby měl v opilosti lepší fantasii, si denně proléval hrdlo lihem, až se upil k smrti, tento výstředník se tu prohlašuje za ‚neúchylně praktického filosofa‘!“ (FILIPEC 1948: 578) „Velebení tak reakčního idealistického úpadkového zjevu naší literatury jako je L. Klíma“ je dle Filipce jedním z příkladů „zcela nesprávného postoje části naší literární kritiky, která si zřejmě neví rady s ‚tříděním duchů‘, jež správně vytkl jako jeden z jejích hlavních úkolů Zd. Nejedlý.“ (TAMTÉŽ)

„Třídění duchů“ se uvedlo do pohybu velmi brzy a nabývalo nejrůznějších podob. Rozmetána byla sazba třetího vydání Světa jako vědomí a nic. Klíma a především autoři, kteří v něm nalézali zalíbení a zdroj inspirace, byli kritizováni Jiřím Tauferem na konferenci Svazu československých spisovatelů v lednu 1950. Klímova ulice byla přejmenována dle komunistického odbojáře na Emanuela Klímy. Esej F. X. Šaldy o Klímově díle nebyla z politických důvodů začleněna do kritikova souborného díla. Klímovy knihy byly označeny za brak a jako takové byly vyřazovány z knihovních fondů. Je paradoxní, že na vyřazování se podílela Jarmila Waageová-Kabešová, dcera Jaroslava Kabeše, který byl v třicátých a na počátku čtyřicátých let editorem Klímova díla a zřejmě také jeho největším znalcem.

Odstranit Klímovo dílo z kulturního prostoru se však nepodařilo zcela. Výrazným inspiračním zdrojem se v padesátých letech a v první polovině šedesátých let stalo pro autory paralelní kultury, např. pro Jiřího Koláře, Ivo Vodseďálka, Egona Bondyho, který v básni z roku 1960 napsal: „Mám v Čechách jediného rovného / tj. samozřejmě Klímu“ (BONDY 1990: 113), nebo Bohumila Hrabala, jenž se považoval za „pokračovatele toho, co hlásal a psal Ladislav Klíma“ (HRABAL 1990: 40).

V uvolněných poměrech šedesátých let se Klíma, stejně jako řada dalších do té doby vylučovaných autorů, mohl opět stát předmětem čtenářského, interpretačního a vydavatelského zájmu. Podle Ivana Martina Jirouse „začínal být (Klíma) v té době (tj. kolem roku 1964, pozn. M. K.) pro určitý okruh zasvěcenců rituálním spisovatelem“ (JIROUS 1997: 534). Významnou roli při znovuuvedení Klímova jména do širšího povědomí sehrál výbor Vteřiny věčnosti (1967), připravený Josefem Zumrem a Olgou Svejkovskou. Klíma byl oblíbeným spisovatelem pro autory sdružené kolem časopisu Tvář (3), v němž byl publikován výbor z Klímových aforismů a sentencí, závažná studie Jiřího Němce „Klímův příklad“, nebo část tzv. „Cholupického dne“.

Poslední zmíněný Klímův text, dopis Antonínu Pavlovi z května 1914, však již nemohl vyjít celý, protože vydávání časopisu bylo v roce 1969 kvůli nastupující normalizaci úředně zakázáno. V sedmdesátých a osmdesátých letech bylo Klímovo dílo z oficiálních literárních kruhů opět eliminováno. S o to větší mohutností však rezonovalo v alternativní kultuře. Klíma, „miláček všech rebelů a psanců u nás“ (KLÍMA I. 2009: 480), jak se o něm vyjádřil jeho jmenovec Ivan, byl jedním z nejoblíbenějších autorů v undergroundovém společenství. „Velkej filozof Ladislav Klíma,“ vzpomínal Milan Hlavsa v rozhovoru s Janem Pelcem, „byl tehdy naším guru.“ (HLAVSA 1992: 96) Nejrůznější klímovské zmínky, aluze a citáty najdeme v dílech Vratislava Brabence, Ivana Martina Jirouse, Luďka Markse, Fandy Pánka, Petra Placáka, Pavla Zajíčka a dalších. Klímovým vlivem na „undergroudovou“ literaturu se zabývali Martin Machovec a Gareth Brown (viz soupis literatury). K jeho jménu byl připojován přívlastek „svatý“ (4) nebo se o něm hovořilo familiárně jako o „Láďovi“. Obě označení jsou pro vnímání jeho osobnosti v undergroundu typická. „Na jedné straně se setkáváme s mytizací, ba zbožštěním jeho osobnosti, na druhé straně docházelo k jeho imaginární integraci do vlastních řad: členové undergroundu se ke Klímovi vztahovali, jako by byl jedním z nich.“ (KLÍMA M. 2024:144–145) Za nejintenzivnější a umělecky nejsilnější moment Klímovy recepce v alternativní kultuře lze považovat koncert skupiny The Plastic People of the Universe, který se uskutečnil v říjnu 1979 v Nové Vísce u Kadaně. „Plastici“ na něm zahráli tři kongeniální klímovské skladby „Jak bude po smrti“, „Slavná Nemesis“ a „Jsem absolutní vůle“. Podnětem k adaptaci Klímových textů a k uspořádání koncertu byl jubilejní rok 1978, kdy uplynulo sto let od Klímova narození a padesát let od jeho smrti. „Rokem Ladislava Klímy“ jej nazvali Egon Bondy, Vratislav Brabenec a Miloslav Hájek, tříslovná báseň Ivana Martina Jirouse nese název „Rok Velkého Ládi“ (JIROUS 1998: 77).

O působení a oblibě Klímova díla svědčí hojná samizdatová produkce. Výběrově připomeňme třináctisvazkové Ladislava Klímy spisy sebrané, jež mezi lety 1986–1988 vydával Ilja Matouš (5). Obdobný záměr, vydat veškeré dostupné Klímovo dílo, měl také Miloš Volák s edicí Klímovky z Klamovky, určenou pro hosty smíchovské hospody Klamovka. Ze samostatných vydavatelských počinů lze vyzdvihnout Texty (1977), jež pro Edici Expedice připravil, úvodem a doslovem opatřil Jiří Němec, Cholupický den (1978) s kolážemi Jiřího Koláře, který vydal grafik Oldřich Hamera, nebo Vladislavem Zadrobílkem uspořádaný výbor Jsem absolutní vůle (1987), jenž měl i díky druhému vydání v roce 1991 (v nakladatelství Trigon) výraznější čtenářský dosah.

Osud Klímových rukopisů byl provázen nejrůznějšími trampotami.(6) Během autorova života byla knižně vydána jen tři filosofická díla a drama Matěj Poctivý. Zásadní beletristické práce začaly vycházet až posmrtně. Klíma se o své rukopisy příliš nestaral, řadu z nich spálil, rozdal, leccos zanechal u přátel či u nevlastní matky a podobně. Jeho pozůstalost zdědila jeho družka Kamila Lososová,(7) jež poté neúplná a fragmentární díla začala opisovat a připravovat k vydání. Do Klímových textů při tom drasticky zasahovala. Např. torzo Velkého romanu redukovala na 60 % jeho skutečného rozsahu, kapitoly a zlomky uspořádala ve špatném či přinejmenším sporném pořadí, cenzurovala násilné, sexuální a blasfemické pasáže, škrtala vulgarismy a mnoho dalších výrazů (např. i slova „smilně“ či „bídák“ nahradila za „smutně“ a „bulík“). Mezery v Klímově „gigantickém cáru“, jak Velký roman označila Erika Abrams (ABRAMS 1996: 8), se pokoušela vyplnit vlastními (často nevhodně lyrickými) vsuvkami. Takto „edičně připravená“ díla, jakož i další texty z nespolehlivých zdrojů potom kolovaly v samizdatu a dalšími opisy byly dále měněny. Jejich textologická úroveň je tedy většinou nízká. Chce-li dnešní čtenář číst Klímovo dílo v autentické podobě a v kvalitní ediční přípravě, musí sáhnout po Sebraných spisech vydávaných v nakladatelství Torst.

Samizdatová vydání Klímova díla, o nichž si lze nyní díky digitalizovanému vzorku z knihovny Libri prohibiti učinit dobrou představu, mají však jinou než textologickou hodnotu. Jejich množství, pestrost, výtvarné zpracování i různé doprovodné texty ukazují na to, jak živý zájem o Klímu byl – třebaže vznikl na základě neúplného a často problematického materiálu. Ladislav Klíma, během života i po smrti neustále vylučovaný – v šestnácti letech z domažlického gymnázia a ze všech rakouských škol, po vydání prvotiny z akademické filozofie, v souvislosti s Matějem Poctivým z Národního divadla, v padesátých letech z knihoven a tak dále –, stal se v době normalizace středem zájmu těch, kteří byli také z různých důvodů a různými způsoby vylučováni. Mnozí tvůrci, šiřitelé a čtenáři samizdatových vydání nacházeli v razanci, s jakou Klíma padesát let před nimi ze společenské a umělecké periferie pranýřoval falešnou „mainstreamovou“ kulturu a konformismus v životě a myšlení, výraz toho, co sami prožívali. Pro ty, kteří se v době normalizace odmítli krmit mdlou, převařenou stravou oficiálního „umění“, mohlo být Klímovo syrové psaní prostředkem ke kulturní sebezáchově.

Matěj Klíma

1. Tento text vychází z monografie Ladislav Klíma v české kultuře.
2. Například Karel Bodlák v jinak pronikavé studii „Myšlenkový svět Ladislava Klímy“ mj. napsal, že „dialektický výklad dějin, aplikovaný a užitý v socialismu, odpovídá Klímovu kontradikcionismu“ (BODLÁK 1948: 46).
3. Viz Tvář: výbor z časopisu nebo také MANDLER 1996: 228.
4. Např. v Bondyho románu Bratři Ramazovi (BONDY 2007: 18) či v poemě Deník dívky, která hledá Egona Bondyho (BONDY 1991: 12).
5. Více informací najde čtenář v knize Český literární samizdat 1949–1989: edice, časopisy, sborníky (s. 510–513).
6. Erudovaně to popsala Erika Abrams, mj. v edičním komentáři druhého svazku Sebraných spisů (ABRAMS 2006: 653–683) nebo v úvodu k Velkému romanu (ABRAMS 1996: 7–33).
7. Od jejích dědiců zakoupil Klímovu pozůstalost počátkem osmdesátých let signatář Charty 77 David Souček.

Literatura:

Abrams, Erika: Úvod, in L. Klíma: Velký roman. Praha: Torst, 1996 (Sebrané spisy, sv. 4), s. 7–33; psáno 1990–1994, vychází z předmluvy k francouzskému vydání, in L. K.: Le Grand Roman. Paris: La Différence, 1991, s. 7–26.
Abrams, Erika: Ediční komentář, in L. Klíma: Hominibus. Praha: Torst, 2006 (Sebrané spisy, sv. 2), s. 653–683.
Bodlák, Karel: Myšlenkový svět Ladislava Klímy, in Ladislav Klíma: filosof-básník. Praha: Jan Pohořelý, 1948, s. 11–51.
Bondy, Egon: Básnické dílo Egona Bondyho. Sv. 3. Praha: Pražská imaginace, 1990.
Bondy, Egon: Bratři Ramazovi. Praha: Akropolis, 2007.
Brown, Gareth: Ladislav Klíma and the Klimaesque in the Czech Underground, in Slovo a smysl 3, 2006, č. 6, s. 227–240.
Filipec, Jindřich: „Nadstranická“ literární kritika, in Var 1, 1948, č. 18–19, s. 577–578.
Hlavsa, Milan; Pelc, Jan: Bez ohňů je underground. Praha: BFS, 1992.
Hrabal, Bohumil: Kouzelná flétna. Praha: Československý spisovatel, 1990.
Jirous, Ivan Martin: Magorův zápisník. Praha: Torst, 1997.
Jirous, Ivan Martin: Magorova summa. Praha: Torst, 1998.
Klíma, Ivan: Moje šílené století. Praha: Academia, 2009.
Klíma, Matěj: Ladislav Klíma v české kultuře. Praha: Filozofická fakulta Univerzity Karlovy, 2024.
Machovec, Martin: Ohlasy literárního a filozofického díla Ladislava Klímy v životě a tvorbě českých undergroundových autorů, in Věčnost není děravá kapsa, aby se z ní něco ztratilo. Soubor studií věnovaných Ladislavu Klímovi. Olomouc: Aluze, 2010, s. 8–13.
Mandler, Emanuel: Na držení pozic jsem nikdy nebyl [rozhovor, ptal se Adam Drda], in Revolver Revue, 1996, č. 32, s. 211–232.
Přibáň, Michal a kol.: Český literární samizdat 1949-1989: edice, časopisy, sborníky. Praha: Academia, 2018.
Tvář: výbor z časopisu. Ed. M. Špirit. Praha: Torst, 1995.

Ladislav Klíma v českém samizdatu

Arden - Doutník, č. 3/75, s. 48 násl.

Arkanum: Cogitata. Sentence - [S.l. : s.n., 19--] - Původní vydání: Praha 1934 - Poznámka původní vydavatelky Heleny Spilkové - pdf-ocr

Arkanum: cogitata sentence - [Praha : Ilja Matouš, 1987] - Původ. vyd.: V Praze 1934. - Separát z 13. sv. Ladislava Klímy spisů sebraných, vyd. Ilja Matouš, 1987 (zde neuvedeno), rozšířený o úvod původní vydavatelky Heleny Spilkové - pdf-ocr

Beletrie. Slavná Nemesis (výběr). Mezi skutečností a snem (výběr) - [S.l. : s.n., 19--] - Slavná Nemesis je xerokopií částí textu, vydaného v Praze 1932; Mezi skutečností a snem je xerokopie strojopisu - pdf-ocr

Bouře se přihnala - [Praha : Pavel Kirschner, 19--] - pdf-ocr

Bouře se přihnala - [S.l. : s.n., 19--] - pdf-ocr

Boží soud - [S.l. : s.n., 19--] - pdf-ocr

Čas a smrt - [S.l. : s.n., 19--], verze 1 - pdf-ocr

Čas a smrt - [S.l. : s.n., 19--], verze 2 - pdf-ocr

Český román - [Praha : Martin Machovec, 1988] - Místo předmluvy Josef Zumr: „Klímův Český román“, Orientace č. 3/67 - Vloženy xerokopie korektur - pdf-ocr

Český román - [S.l. : s.n., po 1967] - Místo předmluvy Josef Zumr: „Klímův Český román“, Orientace č. 3/67 - pdf-ocr

Český román - Praha: RR editions, 1987 - Místo předmluvy Josef Zumr: „Klímův Český román“, Orientace č. 3/67 - poznámky k textu [David Souček] - pdf-ocr

Čtyři listy filozofa Ladislava Klímy ing. Antonínu Křížovi - [S.l. : s.n., 19--] - pdf-ocr

Čtyři listy filozofa Ladislava Klímy ing. Antonínu Křížovi - [Praha : Ilja Matouš, 1987] - pdf-ocr

Delend - [S.l. : s.n., 19--] - pdf-ocr

Děs ze samoty - [Praha]: KPJ [Kromišova publikační jednotka], 1987. - Opis [Jan Hýsek] - pdf-ocr

Děs ze samoty - [S.l. : s.n., 19--], verze 1 - pdf-ocr

Děs ze samoty - [S.l. : s.n., 19--], verze 2 - pdf-ocr

Dopisy Ladislava Klímy Antonínu Pavlovi: /1912 - 1928/ - [Praha : Viktor Sekyt, 198-] - Publikace je sestavena z materiálů, které byly uloženy v Literárním archívu PNP - pdf-ocr

Duchovní přátelství: Vzájemná korespondence Ladislava Klímy s Emanuelem Chalupným a Otokarem Březinou / uspořádal, úvodem a poznámkami opatřil Jaroslav Kabeš. - [S.l. : s.n., 19--] - Opis vydání z roku 1940, včetně tiráže - pdf-ocr

"Edgar" - [S.l. : s.n., 19--] - pdf-ocr

Edgar - [Praha : David Souček, 197-] - pdf-ocr Edgar a Eura - [Praha : Ilja Matouš, 1987] - Separát z 3. sv. Ladislava Klímy spisů sebraných, vyd. Ilja Matouš, 1987 (zde neuvedeno), rozšířený o patitul se jménem autora a tiráž původ. vyd. Jaroslava Picky z roku 1938 - pdf-ocr

Filosofická fakulta - Praha: [Martin Machovec], 1987 - pdf-ocr

Filosofické deníky. Practica - [S.l. : s.n., 19--] - pdf-ocr

Filozofické fragmenty - [S.l. : s.n., 19--] - pdf-ocr

"Filosofické listy" - [Praha : Viktor Sekyt, 1979] - pdf-ocr

Filosof z předměstí: Dialog o ničem a o všem - [S.l. : s.n., 19--] - pdf-ocr

Genor a Gena - [Praha : Pavel Kirschner, 19--] - pdf-ocr

Genor a Gena - [S.l. : s.n., 19--] - pdf-ocr

Husité: Návrh divadelní hry - [Praha]: David Souček, 1982 - pdf-ocr

Husité: /návrh divadelní hry/ - [S.l. : s.n., po 1982] - Ediční poznámka David Souček - pdf-ocr

Cholupický den - [S.l. : s.n., 19--] - pdf-ocr

"Cholupický den" - Praha: [Popelnice], 1981 - Úvodní poznámka D. Z. [Dobra Zborník]; vazba [Rudolf Černý] - pdf-ocr

Cholupický den - Praha: Oldřich Hamera, 1976 - ilustrace Jiří Kolář; úvodní poznámka D. Z. [Dobra Zborník]; přebal, vazba, grafická úprava Oldřich Hamera - pdf-ocr

Cholupický den - [Plzeň : Miroslav Svoboda, 1986?] - Rozmnoženo podle vydání Oldřicha Hamery z roku 1976 - pdf-ocr

Jak bude po smrti [album The Plastic People of the Universe: text L. Klíma, úprava V. Brabenec, 1979] - in Podzemní sborníček. Díl I., s. 33 násl. / Egon Bondy, Ladislav Klíma, Věra Jirousová… [et al.] ; sestavil [Dušan Hanza]. - [Františkovy Lázně : Aliance, 1989]

Jak vysvětlíte... Donna Maria - [S.l. : s.n., 19--] - pdf-ocr

Já je já!: Z dopisů příteli ing. Antonínu Pavlovi - Praha: M. Michálek, 1985 - Na frontispisu grafika Jiřího Sozanského - pdf-ocr

Jednoaktovka - [S.l. : s.n., 19--] - Husté řádkování - pdf-ocr

Jednoaktovka - [S.l. : s.n., 19--] - Psáno na perličce - pdf-ocr

Jsem absolutní vůle - [Praha: Vladislav Zadrobílek, 1987] - Předmluva [Vladislav Zadrobílek]; ilustrace V. K. [Vladimír Kokolia] - pdf-ocr

Jsem Absolutní Vůle - [S.l. : s.n., 19--] - V záhlaví na s. 1 uvedeno: Dopis - pdf-ocr

Jsem absolutní vůle - [Praha: Pražská imaginace, 1987] - Reprint vydání Vladislava Zadrobílka - pdf-ocr

Jsem absolutní vůle, verze 4 - součást Selenu(?) - pdf-ocr

Jsem absolutní vůle, Jak bude po smrti - CS. Underground. Volume I., Part A - sestavil Horna Pigment [Ivan Lamper] - Praha : Mozková mrtvice, 1984 - pdf-ocr

Juvenilie - [S.l. : s.n.], 1982 - Opsáno podle vydání Jaroslava Picky - pdf-ocr

Juvenilie - [Praha : David Souček, 197-] - Opsáno podle vydání Jaroslava Picky - pdf-ocr

Juvenilie - [S.l. : s.n., 19--] - Opsáno podle vydání Jaroslava Picky - pdf-ocr

Juvenilie - [Praha : Ilja Matouš, 1987] - Separát z 13. sv. Ladislava Klímy spisů sebraných, vyd. Ilja Matouš, 1987 (zde neuvedeno), rozšířený o Poznámky Jaroslava Kabeše a tiráž vyd. Jaroslava Picky z roku 1941 - pdf-ocr

Lidská tragedie a božská komedie - [Praha: Ilja Matouš, 1987] - Obálkový název: Soud boží - pdf-ocr

List o illusionismu a Ivanu Karamazovu - Praha: Proti všem, 1986 - Ilustrace Jan Konůpek - Xerokopie původ. vyd. Jaroslava Duchana, Praha - pdf-ocr

Má praxe (od dvou let nezměněná) - Jednou nohou - Revolver Revue, č. 2/85, s. 8 násl.

Melie - [S.l. : s.n., 19--] - Na titul. listě uvedeno: torzo III. dílu románu "Údolí největšího štěstí" z rukopisné pozůstalosti - pdf-ocr

Metafilosofika (z knihy Vteřina a věčnost) - Vibrace, č. 5/86, s. 120 násl.

Metafyzické - [S.l. : s.n., 19--] - pdf-ocr

Mezi skutečností a snem: Z beletristické pozůstalosti filosofa Ladislava Klímy; Edgar a Eura - [Praha : David Souček, 1978?] - Poznámka S. [David Souček] - pdf-ocr

Pietrovi se zdařilo... - [Praha : Pavel Kirschner, 19--] - pdf-ocr

Plastic People of the Universe: Ladislav Klíma - Jak bude po smrti: Poslední zkušenost velkokramáře z města E., Slavná Nemesis, Jsem absolutní vůle - upravil [Vratislav Brabenec] ; ilustrace [Petr Švestka] ; kaligrafie [Helena Lehoučková]. - [Praha : Petr Švestka, 1983] - pdf-ocr

Podivná příhoda - Hadr, č. 2/89, s. 57 násl.

Putování slepého hada za pravdou - [Praha]: HRC - City Dark Books, 1982 - Čtyřmi původními lepty vyzdobil akad. mal. Jan Bouška. - pdf-ocr

Řeč oblohy - [Praha: Ilja Matouš], 1986 - V tiráži za textem uvedeno: Opsáno ze Zlaté Prahy 1927, ročníku XLIV, sešitu 8., strany 148 v lednu 1986 2/2 - pdf-ocr

Selen: (Román ve věčnosti) - [Praha : David Souček, 197-] - Poznámka S. [David Souček] - pdf-ocr

Selen: /román ve věčnosti/ - [Košice : s.n., 19--] - Zřejmě opis vyd. Davida Součka ze 70. let; psáno česky na slovenském psacím stroji, s občasnými slovakismy - pdf-ocr

Selen: /Román ve věčnosti/ - [S.l. : s.n., 19--] - Poznámka [David Souček] - pdf-ocr

Selen, verze 4 - pdf-ocr

Selen: /Román ve věčnosti/ - Praha: [Krtek a Datel], 1980 - Poznámka S. [David Souček] - Na patitulu poznámka: Čitelnost textu se pronikavě zlepší podkládáním bílého papíru pod každou čtenou stránku - pdf-ocr

Selen: /Román ve věčnosti/ - [Praha : s.n., 1984] - Opsáno podle vydání Davida Součka - Poznámka K. [David Souček] - pdf-ocr

Sentence, Z dopisů příteli Ing. Antonínu Pavlovi - Kontinuita, č. 1/88

Skutečná událost sběhnuvší se v Postmortálii - [S.l. : s.n., 19--] - pdf-ocr

Skutečná událost sběhnuvší se v Postmortálii - in "The Best of Cs. Underground 1973 - 77", s. 145 násl. / Svatopluk Karásek, Karel Soukup, The Plastic People of the Universe, DG 307, Umělá hmota II, Bílé světlo - [S.l. : s.n., po 1977]

Soucit se zvířaty - [S.l. : s.n., 1985] - pdf-ocr

(Spisy sebrané, díl 0) - Vážený příteli - [Praha: Ilja Matouš, 1986 až 1988] - (Ladislava Klímy spisy sebrané; sv. 0) - Na frontispisu fotoreprodukce koláže Jiřího Koláře - pdf-ocr

(Spisy sebrané, díl 1) - Cholupický den; Já je já: Z dopisů příteli ing. Antonínu Pavlovi - [Praha: Ilja Matouš], 1986 - (Ladislava Klímy spisy sebrané; sv. I) - Titul. list 1. textu fotokopie přebalu vyd. Oldřicha Hamery z roku 1976 - Na frontispisu a v obr. příl. fotoreprodukce koláží Jiřího Koláře - pdf-ocr

(Spisy sebrané, díl 2) - Ženy Diovy (Ladislava Klímy spisy sebrané; sv. II) - pdf-ocr

(Spisy sebrané, díl 3) - Lidská tragedie a božská komedie - [Praha: Ilja Matouš], 1987 - (Ladislava Klímy spisy sebrané; sv. 3) - Na frontispisu a v obr. příl. xeroxované grafiky suchou jehlou; vazba [Miroslav Kodym] - pdf-ocr

Sus triumphans - [S.l. : s.n., 19--] - Psáno na perličce - pdf-ocr

Sus triumphans - [S.l. : s.n., 19--] - Husté řádkování, verze 2 - pdf-ocr

Texty - [Praha]: Edice Expedice, 1977 - Úvod a doslov J. N. [Jiří Němec]; v tiráži signováno Václav Havel - pdf-ocr

Trvání po smrti - [S.l. : s.n., 19--] - Fragment z nepublikovaného románu "Údolí největšího štěstí" - pdf-ocr

Trvání po smrti; Bouře se přihnala; Děs ze samoty; Genor a Gena; Sus triumphans - [S.l. : s.n., 19--] - Psáno na perličce - pdf-ocr

Údolí největšího štěstí - [S.l. : s.n., 1988] - Ilustrace a tisk Honza, přepsal Karel Haken - pdf-ocr

Utrpení knížete Sternenhocha: (groteskní romanetto - Praha: Mozková mrtvice, 1986 - Obálka Horna Pigment [Ivan Lamper] - Vydáno podle vydání Rudolfa Škeříka - pdf-ocr

Utrpení knížete Sternenhocha - [S.l. : s.n., 19--] - Psáno přes modrý kopírovací papír, husté řádkování - pdf-ocr

Utrpení knížete Sternenhocha: Groteskní romaneto - [S.l. : s.n., 19--] - Psáno na perličce, titul. list psán na jiné perličce, jednostranný cyklostyl na cyklostyl. a kancel. papíře - pdf-ocr

Viktorie - Praha: M. Navrátil, 1986 - Ilustrace Vladimír Komárek; redakce [Jan Hýsek] - pdf-ocr

Vlastní životopis filosofa Ladislava Klímy - [Olomouc: s.n., 197-] - Za textem uvedeno: Psáno v únoru 1924 - pdf-ocr

Všeobecné - [S.l. : s.n., 19--] - pdf-ocr

Vteřiny věčnosti: Prózy, listy, eseje, sentence: /Výbor z díla/ - [S.l. : s.n., po 1967] - Na titul. listě uvedeny nakl. údaje původ. vyd.: Odeon Praha 1967 - Obsahuje též úvodní studii J. Zumra: Filosof hrdé lidskosti - pdf-ocr

Vteřiny věčnosti [pův.] - pdf-ocr

Výbor z díla: Prózy - listy - eseje - sentence - [S.l. : s.n., po 1967] - Obsahuje též úvodní studii Josefa Zumra: Filosof hrdé lidskosti - Výběrem textů se zčásti liší od původ. vyd. s názvem Vteřiny věčnosti (Praha, Odeon 1967) - pdf-ocr

Záznamy extatikovy: Jeden ze zápisníků filosofa L. K. - [Praha: Ilja Matouš, 1987] - Separát z 13. sv. Ladislava Klímy spisů sebraných, vyd. Ilja Matouš, 1987 (zde neuvedeno), rozšířený o tiráž původ. vyd. Jaroslava Picky z roku 1937 a doslov Josefa Kroutvora Filosofie absolutna. Hospoda a mýtus osobnosti - pdf-ocr

Z pozůstalosti - [S.l. : s.n., 19--] - pdf-ocr

Z pozůstalosti Ladislava Klímy; Život - sen; Arden; Elektra - [Praha: Ilja Matouš, 1987] - Separát z 6. sv. Ladislava Klímy spisů sebraných, vyd. Ilja Matouš, 1987 (zde neuvedeno), obsahuje předmluvu Rudolfa Vápeníka Z pozůstalosti Ladislava Klímy - pdf-ocr

Ženy Diovy - [S.l. : s.n., 19--] - Husté řádkování - pdf-ocr

Ženy Diovy - [S.l. : s.n., 19--] - Na titul. listě uvedeno: fragment románu Lidská tragedie a Božská komedie - pdf-ocr

samizdatové texty o díle a osobnosti Ladislava Klímy

Bondy Egon - Bratři Ramazovi - Vokno, č. 8/85, s. 50 násl.

Dílo Ladislava Klímy - pdf-ocr

Dubský Ivan: Diskurs na téma jedné Klímovy věty, Praha : [s.n.]1987 - pdf-ocr

Filosof hrdé lidskosti - pdf-ocr

Chalupecký Jindřich: Ladislav Klíma - ediční poznámka J. H. [Jaromír Hořec]. - [1. pův. vyd.], Praha: Česká expedice 1989 - pdf-ocr

Chalupecký Jindřich: Ladislav Klíma - [S.l. : s.n., 1989] - pdf-ocr

[Chvatík Květoslav, Effenberger Vratislav, Zumr Josef] : Robertu Kalivodovi k 11. prosinci 1973 - [Praha : s.n., 1973]

Nápravník Milan: Resumé o zběsilosti, [Humpolec : Ivan Martin Jirous, 1964]. - ([Opsáno na Brancourově]) - pdf-ocr

Neubauer Zdeněk: Bůh - hra – subjektivita. Pocta Ladislavu Klímovi - Lázeňský host - Kašpar, č. 1/81

Neubauer Zdeněk: Deus et natura. Náboženské úvahy na pozadí ontologie subjektivity - [2. rozšíř. vyd.]. - [Praha] : Edice Expedice, 1980 - pdf-ocr

Neubauer Zdeněk: Chiliasmus a eschatologie - [S.l. : s.n., 19--] - pdf-ocr

Neubauer Zdeněk: Od smyslu vědeckého poznání k vědě jako poznání smyslu - [Praha] : Edice Expedice, 1979 - pdf-ocr

Neubauer Zdeněk: Od smyslu vědeckého poznání k vědě jako poznání smyslu [Olomouc : Václav Burian, po 1979], vazba a opis [Václav Burian] - [pdf-ocr]

Neubauer Zdeněk: Slavnost - hra - subjektivita, pocta Ladislavu Klímovi - [Zdeněk Neubauer] - [S. l. : s. n., po roce 1978] - pdf-ocr

Svoboda Jiří: Ladislav Klíma - Filozof smířlivého vzdoru - [S.l. : s.n., po 1980] - Patrně opis z Filozofického časopisu č. 5/80 - pdf-ocr