ScriptumRozhovory 36
* Praha * 1953 – 1954 * měsíčně *
Strojopisný měsíčník pražských Šestatřicátníků a brněnské skupiny Šestka
Vznik skupiny Šestatřicátníků, jejíž název je odvozen od roku narození zakládajících členů, iniciovali v roce 1952 studenti večerního gymnázia pro pracující ve Štěpánské ulici v Praze Václav Havel (1936–2011) a Radim Kopecký (*1936); jejími dalšími členy byli mj. Miloš Dus (1932–1970, později působil v oblasti filmu a jako příležitostný publicista), Jiří Fragner (*1936, později laborant a farmaceut), Ivan Hartmann (1936–2001, později pracoval jako lékař), Ivan Koreček (*1936, fotograf), Stanislav Macháček (*1935, právník), Jan Škoda (1936–2009, politik a v osmdesátých letech ústřední tajemník Čs. strany socialistické) a Svatopluk Zlámaný (1933–2004, později právník a autor detektivních románů). Na přípravě prvního čísla skupinového měsíčníku Rozhovory 36 se však podílel také někdejší Kopeckého spolužák, básník Jiří Paukert (1936–2017, později přijal umělecký pseudonym Jiří Kuběna), který žil v Brně a ke spolupráci s časopisem postupně přivedl své přátele sdružené do skupiny nazývané Šestka. Jejími členy v té době byli Karel Landyš (*1936, později lékař, působil ve Švédsku), Marie Louisa Langerová (1936–2008, později pracovala jako překladatelka, v sedmdesátých letech se v Austrálii provdala za básníka a překladatele Stanislava Mareše), budoucí prozaik a esejista Pavel Švanda (*1936), prozaička Alena Wagnerová (*1936) a student ekonomie Petr Wurm (*1936, v roce 1958 vyloučen ze studia na VŠE, v sedmdesátých letech pronásledován a vězněn).
Rozhovorům 36 předcházelo první číslo nedatovaného Oběžníku Šestatřicátníkům, které přineslo mj. stať Václava Havla Optimalismus a humanismus; další čísla již pravděpodobně vydána nebyla.
První číslo Rozhovorů 36 vyšlo v Praze 1. října 1953. Členy redakční rady listu byli Miloš Dus, Jiří Fragner, Václav Havel a Radim Kopecký; druhé, listopadové číslo spolu s nimi připravil též Stanislav Macháček. Na vydávání časopisu se částečně podíleli oba Havlovi rodiče: Václav M. Havel (1897–1979) navrhl název, Božena Havlová (1913–1970) obálku.
Rozsah se pohyboval mezi 18 a 40 stranami formátu A4 (dvojčíslo 3–4 mělo 42 stran), časopis vycházel jako strojopis v nákladu čtyř kopií.
Smyslem časopisu měla být výměna názorů mezi členy obou debatních skupin a prostor pro publikování původních uměleckých pokusů a jejich reflexí (předmětem kritického rozboru se několikrát stal i samotný časopis a veškerá činnost Šestatřicátníků).
Básněmi přispěli Miloš Dus (pod šifrou 1500), Václav Havel, Ivan Koreček (pod pseud. Ivan Kored a jeho rozličnými variantami), Jiří Paukert, příležitostně Pavel Filipi, Ivan Hartmann, Eva Pokorná, autorka skrytá pod jménem Pouline (mohla jí být studentka a pomocná dělnice Alexandra Kovářová, později známá z próz a vzpomínkových textů Josefa Škvoreckého jako Poulinka, resp. Geraldinka), desítka básní je podepsána šifrou P*. Střídměji zařazované povídky a skici publikovali vedle Václava Havla a Ivana Korečka též Jiří Paukert (pod pseud. Nina Drátová), Radim Kopecký a Pavel Švanda. Větší prostor zaujímaly úvahy, eseje, popř. filozofické studie, svou úrovní vždy poněkud přesahující teenagerský věk autorů.
Polemiky se vedly nad článkem Ivana Hartmanna Evoluční determinismus (č. 1), nad esejem Miloše Duse Smrt a nesmrtelnost (č. 1) či nad statí Václava Havla Hamletova otázka (č. 3–4), diskusi vyvolávaly i beletristické příspěvky (nejčastěji se jimi zabýval Jiří Paukert). Osobnostem a dílům světové literatury se věnovali Václav Havel a Radim Kopecký. Dvojčíslo 3–4 přineslo nově zformulovaný redakční program, který si kladl za cíl posílit diskusní charakter časopisu a omezit zastoupení původní poezie. Té měla být vyhrazena nová revue Stříbrný vítr, jejíž první číslo o rozsahu 23 stran A4 vyšlo současně s dvojčíslem Rozhovorů 36 dne 20. prosince 1953. Jako redaktor je uveden Svatopluk Zlámaný pod svým uměleckým pseudonymem Jan Jindřich, vyjít však stihla pouze dvě čísla (to druhé 14. března 1954, 30 stran), do nichž kromě redaktora přispěli Miloš Dus, Jiří Fragner, Petr Grimm, Václav Havel, Ivan Koreček, Ivan Kronberger, Marie Louisa Langerová, Jiří Mádlík, Jiří Paukert (též pod pseud. Jiří Neklan), Pouline a opět též šifra P*.
Ačkoli byl vznik samostatné básnické revue výrazem jistého rozporu uvnitř skupiny v názoru na charakter dalších publikačních aktivit, podařilo se 3. dubna 1954 za redakce Jiřího Fragnera a Václava Havla vydat ještě páté číslo Rozhovorů 36, jímž však list zanikl. Posledním společným dílem celé skupiny v tomto období byl rukopisný Havlovský almanach 36, který vznikl během týdenního společného setkání na Havlově v srpnu 1954.
Některé články z uvedených časopisů a sborníků byly tiskem publikovány v knize editorů Martina C. Putny a Jana Hrona Rozhovory 36 – Stříbrný vítr. Výběr z tvorby Šestatřicátníků (2010). (Michal Přibáň)
PRAMENY
Lokace: Knihovna Václava Havla, Praha; Libri prohibiti, Praha.
LITERATURA
Knižně:
V. Havel: Dálkový výslech (rozhovor K. Hvížďaly; Purley 1986; 1989);
P. Kosatík: Ústně více (2006);
J. Kuběna: Paměť básníka. Z mého orloje (2006);
P. Švanda: Paměť esejisty (2006); M. C. Putna – J. Hron (eds.): Rozhovory ’36 – Stříbrný vítr. Výběr
z tvorby Šestatřicátníků (2010).
Studie a články:
Z. A. Tichý: Havel představil utajené společenství, MFD 28. 6. 2000;
A. Poláčková: Šestatřicátníci, Rovnost 6. 6. 2001;
L. Jungmannová: Bylo jich šest (někdy více), A2 2006, č. 51–52;
J. Peňás: Havlovská píseň mládí, DivN 2006, č. 20;
M. Drápala: Pavel Kosatík, Ústně více, Dějiny a současnost 2007, č. 9;
M. C. Putna: Šestatřicátníci – Havlova první parta či též Protocharta, in M. C. Putna – J. Hron (eds.): Rozhovory ’36 – Stříbrný vítr. Výběr z tvorby Šestatřicátníků (2010).
Rozhovory:
J. Kuběna: Šlépěj v okně (připr. P. Petr), Box 1996, č. 6 (součást skupinového rozhovoru Moravský samizdat);
Interview s J. Kuběnou (připr. Z. Janál), Box 2005.
zdroj: Přibáň 2018, doplněno