ScriptumArs boutique
* [Znojmo] * 1975 * 3 × ročně *
Strojopisný časopis pro neetablované básníky, esejisty a překladatele
Na přelomu let 1974 a 1975 se dělník Keramických závodů Znojmo Josef Plotzer (*1949) rozhodl založit strojopisnou revue pro začínající tvůrce bez publikačních možností. První číslo časopisu, vydávaného v atypickém formátu 25 × 19 cm, vyšlo v dubnu 1975, druhé v červenci a třetí v listopadu téhož roku; případná další čísla nejsou doložena.
Na redakci a opisování revue se dále podíleli farář Církve československé husitské Vladimír Šiler (*1950), působící tehdy ve Vratimově, a pracovnice znojemského kina Drahomíra Kotoučová (*1951, roz. Jurásková), která z výkresové čtvrtky pomocí tuše, gumových razítek a různě syté razítkovací barvy vytvářela obálku a starala se o grafickou úpravu. Časopis byl rozepisován na průklepový papír ve třech opisech, celkový náklad činil přibližně 30 kopií, které byly rozesílány přispěvatelům a zájemcům po celé republice.
Redaktoři ani autoři zařazených příspěvků sice nehodlali vstupovat do otevřené konfrontace s režimem, přesto proti nim v květnu 1976 zasáhla Státní bezpečnost: na různých místech republiky byli mnozí z nich zadrženi a současně vyslýcháni. Ačkoli nakonec nebylo vzneseno obvinění, rozhodli se zakladatelé časopisu v jeho vydávání nepokračovat.
V pozdějších letech se nicméně navzdory trvajícímu zájmu StB věnovali neperiodickému samizdatu Edice Josefa Plotzera a Vladimíra Šilera.
V úvodním textu prvního čísla uvažoval Josef Plotzer o možnostech časopisu, který sice bude vycházet v nízkém nákladu, přesto by i uvnitř společnosti, jež se zřekla určitých duchovních hodnot, mohl spojovat čtenáře podobných názorů a zájmů. Název měl evokovat bazar, zapadlý krámek na periferii, resp. sbírku uměleckých textů, které nejsou jinde k dostání. Předestřené ideji odpovídala i skladba jednotlivých čísel: texty (především básně a kratší povídky) byly členěny do samostatných bloků (příležitostných rubrik) a doplňovány eseji, překlady, recenzemi a výpisky z četby. Příspěvky byly podepisovány výhradně iniciálami, mnohé autory proto již nelze zpětně určit: identifikovat se podařilo verše Drahomíry Kotoučové (v rámci rubriky Bez komentáře), Alexandra Debnara (O dojmech), Karla Kočvary (Básně k neuvěření), povídky Ivy Procházkové (Romance o nepoznaném Mesiáši) a Josefa Plotzera (To je doba, než tě to napadlo) a esej Jany Šilerové o Ernestu Hemingwayovi. Esejem Neumění o umění přispěl Vladimír Šiler, který také přeložil a úvodním slovem doprovodil text Gertrude Steinové o Pablu Picassovi z roku 1938. Autorem úvahy O volném verši byl pravděpodobně Karel Kočvara (značka kk se objevuje i pod jeho básněmi).
Pro červencové číslo Plotzer sestavil výběr z poznámek malíře Henriho Matisse (Vernisáž), Výpisky z četby připravovaly Eva Semczuková (mj. Jaroslav Havlíček, Aldous Huxley, Vladimír Páral, William Styron) a Jana Šilerová (mj. Egon Hostovský, Marcel Proust, F. X. Šalda, Walt Whitman). Nechyběla ani rubrika čtenářských ohlasů (pod šifrou J. K. se skrýval dělník a kulturní činovník z Mostu Josef Kudlička). Recenze Felliniho filmu Amarcord byla podepsána šifrou jn. (Eduard Burget, Michal Přibáň)
PRAMENY
Lokace: Libri prohibiti, Praha.
Rozhovory: Vladimír Šiler, Ostrava 17. 10. 2017.
Korespondence: Josef Plotzer, říjen 2017.
LITERATURA
Absolventské práce: Marta Honzů: Josef Plotzer. Portrét člověka, básníka a vydavatele samizdatů (Mgr.; Ostrava, FF OU 2001).
zdroj: Přibáň 2018 viz