Zebra

 

*     [Praha](?)     *     1978     *     jen dvakrát     *

Časopis mladší generace literárního disentu

Dvě čísla kulturního časopisu, vydaná skupinou mladších literátů a publicistů z disidentského prostředí, připravili Aleš Lederer (*1953) a Jan Ruml (*1953) ve spolupráci s Janem Hofmanem, Bohumírem Slavíkem (*1952) a dalšími. List nebyl opatřen žádným názvem, neboť původně zvažovaný titul Dialog byl příliš podobný názvu jiného nově založeného samizdatového časopisu Dialogy. Titul Zebra získal časopis dodatečně zásluhou charakteristicky pruhované obálky (objevil se i název Pruhovaná revue a ujal se též Jonathan, odkazující k úvodníku prvního čísla Místo pro Jonathana!).

První číslo vyšlo v červnu 1978 v rozsahu 26 stran, druhé v říjnu téhož roku v rozsahu 40 stran. Strojopisné texty byly sestaveny do matric A2 a přefotografovány na fotopapír Dokument formátu 24,5 × 20 cm, resp. 27,5 × 20 cm. Náklad se pohyboval mezi 50 až 100 kopiemi, distribuovanými v okruhu přátel a známých (prodejní cena se údajně pohybovala mezi 50 a 100 Kčs).

Revue uveřejnila původní literární práce především autorů blízkých redakci (mj. poezie Jiřího Bydžovského, Petry Hejdánkové, Bohumíra Slavíka a Jaroslava Vávry, povídky Zbyňka Benýška, Aleše Březiny, Jaroslava Hutky, fejetony a úvahy Jana Rumla, bajky a aforismy Jana Hofmana) a rozsáhlé rozhovory (s Jaroslavem Hutkou o jeho rozhodnutí k emigraci, dále s Věrou Jirousovou, Ivanem Klímou, Vlastimilem Třešňákem); interview se spisovatelem Andrzejem Kijowským dokládá zájem redakce o tehdejší společensko-politický vývoj v Polsku, patrný i v rubrice glos a komentářů.

Rubrika recenzí, v níž publikovali mj. Petra Hejdánková, L. Kovax, Aleš Lederer, Jan Ruml a Jaroslav Vávra, se ponejvíce zabývala soudobou světovou kinematografií, objevily se též ohlasy samizdatové literatury (patrně pseudonymní Martin Regenhart o Hejdánkových Listech příteli) a oficiální beletrie (Jan Ruml o próze Martina Bezoušky). Článkem k výročí odchodu J. A. Komenského do exilu přispěl Radim Palouš, šifrou -dk- je podepsána rozsáhlá stať věnovaná osobnosti Jana Patočky, úvahu Křesťanství dnes a zítra uveřejnil Miloš Rejchrt.

Nejvýznamnějším z publikovaných překladů je studie Nikolaje Berďajeva Křesťanský personalismus a marxistická antropologie z roku 1936. Součástí obou čísel jsou též kresby (mj. Andrej Andrejev) a fotografie (mj. Aleš Lederer), v některých případech anonymních autorů. (Michal Přibáň)

PRAMENY
Lokace: Libri prohibiti, Praha.
LITERATURA
Studie a články: an.: Novinky druhé kultury, Listy (Řím) 1979, č. 3; XYZ (= J. Lopatka): Samizdat 1980 (zatím ještě ne 1984), Svědectví (Paříž) 1980, č. 62.
Recenze a anotace: A. B., Svědectví (Paříž) 1978, č. 57; an., Informace o Chartě 77 (smz.) 1979, č. 3 a 4; an., Svědectví (Paříž) 1979, č. 58; an., Polsko a my (smz.) 1979, č. 2.

zdroj: Přibáň 2018

1978

2 - pdf-ocr