ScriptumDej to dál
Sešity 4. proudu
* Praha * 1989 * 6 × *
Časopis Pražské imaginace s příspěvky na politická, historická i literární témata
Šest čísel časopisu s podtitulem Sešity 4. proudu vydal ve svém strojopisném nakladatelství Pražská imaginace Václav Kadlec (*1951), v té době vedoucí programátor Projektového ústavu Zemědělského zásobování a nákupu v Praze a z titulu předsedy přípravného výboru polofiktivní Společnosti Bohumila Hrabala též vydavatel samizdatového bulletinu Haňťa press.
List byl rozmnožován na xeroxu redaktorova zaměstnavatele ve formátu A5 jako kopie či zmenšená kopie předlohy (ojediněle příčný tisk), vždy v rozsahu 24 stran a v nákladu 40 kopií. První číslo, na jehož přípravě se podílel též Milan Hübl (1927–1989), vyšlo 26. října 1989, další čísla v přibližně týdenních či kratších intervalech, poslední 23. listopadu téhož roku. Vedle vlastního číslování byly všechny sešity opatřeny též průběžnými pořadovými čísly produkce Pražské imaginace.
Původní i převzaté příspěvky se většinou shromažďovaly na úterních schůzkách okruhu přátel v pivnici U Zlatého tygra. Články na politická či společenská témata přispěli Milan Hübl (zemřel 28. 10. 1989, v č. 3 vyšla již z pozůstalosti stať Současné Československo, jeho národnostní problémy), Jiřina Šiklová (Šedá zóna a budoucnost disentu v Československu), Milan Šimečka a Zdislav Šulc. Otištěno bylo několik historických dokumentů (Molotovův referát o zahraniční politice SSSR z 31. 10. 1939, Chruščovova řeč na XX. sjezdu KSSS, vzpomínka Heinricha Bölla na srpen 1968 v Praze Tank mířil na Kafku). Z oblasti filozofie vydavatel zařadil stať Ivana Dubského Quaestio temporis.
Většina literárních příspěvků byla autorsky či tematicky spjata s okruhem kolem Bohumila Hrabala (povídka Karla Maryska Hodina ruštiny a dopis Hrabalovi z roku 1975, tedy z doby Maryskova působení v Městském orchestru v norském Stavangeru, dopisy Egona Bondyho, reflexe Hrabalova díla z pera Václava Kadlece či Pavla Řezníčka). V posledním čísle Kadlec uveřejnil svou korespondenci s prozaikem Josefem Fraisem, týkající se Fraisova fejetonu O neloučení, který byl publikován v oficiálním literárním týdeníku Kmen (č. 37/1989) a který alibisticky komentoval výsadní postavení členů spisovatelských svazů v období normalizace. Ze starších pramenů vydavatel převzal povídku Richarda Weinera Let vrány z roku 1912. (Michal Přibáň)
PRAMENY
Lokace: Libri prohibiti, Praha.
Korespondence: Václav Kadlec, září 2015.
zdroj: Přibáň 2018 viz