ScriptumRuna / Sborník
* Praha * 1988 – 1989 * ? *
Generační časopisy pražských autorů narozených počátkem šedesátých let
Časopisy Sborník a Runa, zamýšlené jako alternativa stávajících, generačně nebo autorsky uzavřených literárních samizdatových periodik, vydával koncem osmdesátých let Miroslav Polák (*1965) za spolupráce Bohdana Chlíbce (*1963) a Miroslava Salavy (1960–2016); všichni tři byli tehdy pracovníky Státní knihovny ČSR (dnes Národní knihovna ČR), kde působili jako expedienti v hlavním depozitáři.
V roce 1988 vyšla dvě čísla časopisu Sborník s podtitulem Volný občasník, do nichž autoři dodali své texty rozepsané na psacím stroji v počtu odpovídajícím relativně vysokému nákladu časopisu. Rozsah Sborníku se pohyboval okolo 70 stran formátu A5, sešitých kancelářskými svorkami a ve hřbetě slepených bílou kobercovou páskou. Na základě jeho ohlasu mezi přáteli se Polák rozhodl ve vydávání pokračovat v zúženém autorském okruhu (Sborník uveřejnil vše, co autoři dodali) a pod změněným názvem. Časopis Runa s podtitulem Volný občasník pro literaturu, který na titulním listě deklaroval přímou kontinuitu se Sborníkem, vyšel v roce 1989 ve dvou číslech formátu A5 o rozsahu 44 a 56 nepaginovaných stran. K rozmnožení byly za úhradu použity kopírky Státní knihovny, vazbu stejně jako u Sborníku prováděli sami vydavatelé.
Na patitulu obou časopisů byla uvedena Polákova plná adresa v pražských Vršovicích („případné příspěvky zasílejte“). Oba časopisy měly náklad do 50 kusů; každý autor dostal několik kopií, s nimiž nadále disponoval dle vlastní úvahy. Sborník i Runu tvořily příspěvky zakladatelů časopisu, jejich kolegů ze Státní knihovny (kromě členů redakce zde pracovali též Jan Čáp, Slavomil Nol, Pavel Otto a Pavel Šafr) a dalších přátel. Původní poezii ve Sborníku uveřejnili Bohdan Chlíbec, Ewald Murrer (vl. jm. Michal Wernisch), Pavel Otto, Jolana Petrlíková, Pavel Šafr ad. (zvažována byla i účast Luďka Markse), prózu Bohdan Chlíbec a Miroslav Salava, v překladu vyšla povídka Charlese Bukowského Pivní kámoš (přel. „p. p.“). V poezii i próze zařazené do obou časopisů obecně převládá melancholicky dekadentní, nokturnální a náboženské ladění.
V obou číslech Runy, v níž je tato poetika ještě znatelnější, publikovali povídky a verše Ewald Murrer a Miroslav Salava; poezii uveřejnili Bohdan Chlíbec, Bohdan Lenert, Martin Škarda (výbor ze sbírky Samomluva), Jaroslav Vožniak a pod pseudonymem Ruben Torsten pravděpodobně Ladislav Smrček. Jako jediný mimo okruh pracovníků Státní knihovny a jejich přátel zde byl zastoupen o generaci starší sochař Aleš Veselý; jeho báseň v próze byla přetištěna z časopisu Výtvarné umění z šedesátých let. První číslo Runy dále přineslo překlad povídky Marie Luise Kaschnitzové (přel. Kateřina Kubíčková), druhé číslo medailon Ivana Blatného včetně fotografií a ukázek z jeho předválečných sbírek a ze samizdatového výboru exilových veršů Poblíž katedrál (Česká expedice). S autorčiným vědomím byla zařazena ukázka z připravovaného románu Alexandry Berkové Magorie aneb Příběh velké lásky.
Zatímco grafický doprovod Sborníku připomíná spíše insitní tvorbu (Nolovy obrázky s náboženskou tematikou), grafický doprovod Runy má charakter téměř bibliofilský: zahrnuje kresby a grafické listy (Jiří Šubrt, Andreas Wolf), rytiny, linoryty (Andreas Wolf), fotografie (Slavomil Nol) a snímky uměleckých objektů (skulpturu Kaddish Aleše Veselého fotografovali Pavel Otto a Miroslav Salava); fotografie pořízené na standardním fotografickém papíře byly na stránky časopisu vlepeny.
Do budoucna Polák uvažoval mj. o knižní edici a literárních večerech, které však vzhledem k vývoji po listopadu 1989 již nebyly zahájeny.
S okruhem Runy volně souvisel samizdatový, resp. ilegálně tištěný almanach Básně, vydaný jako zřejmě jediný samizdatový svazek pražské edice In margine v roce 1989. Své verše v něm publikovali Miroslav Salava (básně z let 1987–88), Ewald Murrer (výňatky ze samizdatové sbírky Anděl pitvornosti, později zařazené do sbírky Mlha za zdí, 1992), Pavel Kolmačka (básně z roku 1987) a Bohdan Chlíbec (sbírka Pražské deště, 1988).
Tisk a vazbu zajistil Miroslav Salava pravděpodobně v tiskárně v Myslíkově ulici (práce byla zadána učňům jako cvičení), na obálce byla užita ilustrace Heleny Wernischové. Kniha byla vydána v cca 200 výtiscích, které autoři rozdávali. (Pavel Šidák)
PRAMENY
Lokace: Libri prohibiti, Praha (Sborník i Runa); Československé dokumentační středisko, Praha (Sborník č. 2).
Rozhovory: Miroslav Polák, Praha 24. 1. 2017.
Korespondence: Bohdan Chlíbec, leden 2017; Martin Wernisch, leden 2017.
LITERATURA
Rozhovory: M. Salava: Slyším trávu růst (připr. P. Placák), Babylon 2001/2002, č. 9.
zdroj: Přibáň 2018