Sado - maso

Konstruktivně pesimistický magazín, neo-romantic ([1]);

Novo romantický magazín ([2]);

Konstruktivně-pesi/mystický magazín (4);

Čtení na léto - Výběr několika konstruktivně-opti/mystických zajímavostí ve zmrzlinových barvách (4-5);

Konstruktivně-pesimistický magazín (5);

Operačně-taktický časopis středního doletu (romanticko-realistická revue) (6);

Estetic Anarchy Magazine (7 1/2)


 

*     [Praha]     *     1983 – 1986     *     2 × až 3 × ročně     *


Legenda (nové okno): Johanna Posset Česká samizdatová periodika 1968-1989

1. Sado-Maso; zkr.S/M
2. Konstruktivně pesimistický magazín, neo-romantic ([1]); Novo romantický magazín ([2]); Konstruktivně-pesi/mystický magazín (4); Čtení na léto - Výběr několika konstruktivně-opti/mystických zajímavostí ve zmrzlinových barvách (4-5); Konstruktivně-pesimistický magazín (5); Operačně-taktický časopis středního doletu (romanticko-realistická revue) (6); Estetic Anarchy Magazine (7 1/2)
3. anonym
4. [Praha]
6. A5
7. [107]-[185]
8. průklep; sešito v polokartónu či fotoreprodukce
9. ilustrace
12. 2-3x ročně
13. 8
14. [1]/12-83 - 01-84; [2]/02-05-84; [3]/Podzim 84; 4/04-05-85; 4-5/04-05-85; 5/Podzim 85; 6/Zima [85-]86; 7 1/2/[Jaro 86].   B.
1. Časopis pro literaturu, hudbu a filozofii.
2. Obsah.
3. Většinou pseudonymy (u původních příspěvků; nejčastěji: Řehoř Samsa), šifry, také plná jména (u převzatých textů)
a) E. Bondy, V. Havel, M. Kundera
b) L. Blair, C. Castaneda, E. Fromm, R. Higgins, Th. Lawson.
4. a) Reportáže, rozhovory, eseje, komentáře, informace, poezie.
b) Mystika; náboženství (zen-buddhismus); alchymie; ekologie; ekosofie; indiánské kmeny; hudba (punk, rock, Plastic People of the Universe, Nina Hagen, Nico); psychedelika; symbolika; film (W. Herzog ); výtvarné umění (S. Dalí); subkultury na Západě; alternativní hnutí (hippies); literatura (studie o K. H. Máchovi, poezie E. Bondyho, eseje V. Havla).
c) Většina příspěvků převzatých formou volně zpracovaných textů (z novin a knih) a volných překladů (většinou z angličtiny).
6. Srovnej Jen pro blázny a Opium pro lid.   C.
1. Egon Bondy, "S/M is dead", Vokno ll/[86].
2. Vilém Prečan, "Samizdatová periodika 1977-1988", Acta 5-8/88,64.
3. Egon Bondy, "Zasláno redakci", Sado-Maso 6/86.   D. Písemná odpověď vydavatele na dotazník (04-89):
1. Praha.
2. 11 (1. vydání); další opisy.
4. Výraz pro sadomasochistické uspořádání dnešního světa; bolesti si lidé působí většinou sami svou nepoučitelností, omezeností, poddaností a nedostatkem ekologického cítění. Sado-Maso je životní styl destruktivní civilizace na postupu. - Na obálce č. 1 je známá značka MS oficiálního časopisu Mladý svět, která se překrucuje v SM, a tak reprezentuje Sado-Maso.
5. Časopis je spontánní, vznikl bez pevného programu. Nechtěl jsem to dělat kvůli časopisu, nýbrž jako výraz svého odporu vůči určitým jevům v dnešní společnosti. Je to spíše provokativní gesto (podobně jako móda punků), individuální protest a symbolická komunikace než seriózní pokus o vydávání časopisu coby "altruistické šíření informace". Prací na Sado-Maso pokračuji ve svých aktivitách v oblasti nezávislých časopisů.
6. Časem vykrystalizovala tematická čísla (nap. č. 4 se zabývá K. H. Máchou). - Své pevné místo dostala kritická reportáž jako nejplodnější forma, jakou může redakce reagovat na určité situace a události. Rozhovory by měly dovršit tematickou orientaci každého jednotlivého čísla. Pravidelně jsou zastoupeny i portréty známých zahraničních rockových skupin.
7. V. Havel, E. Bondy; hodně materiálu zpracováno z hudebního časopisu Melody Maker.
14. Návaznost na Opium pro lid a Jen pro blázny.

zdroj: Posset 1993 viz

Časopis Sado-Maso vydával v Praze a později ve Ždírci na Kokořínsku Lubomír Drožď-„Čaroděj" (*1955, též Čaroděj OZ /= Ovoce Zelenina/); navázal tak na své předchozí tituly Opium pro lid (OPL) a Jen pro blázny (JPB). Zkratka názvu i logo časopisu Sado-Maso (S-M) byly hříčkou odkazující k oficiálnímu periodiku Mladý svět (otočením zkratky M-S byla vytvořena značka pro Sado-Maso, která se jako logo objevuje na některých obálkách). Název nicméně reflektuje i často opakovaný výrok jedné z nonkonformních postav pražské alternativní scény, provokatéra Vincenta Venery: „To je teda sado-maso!"

Lubomír Drožď se staral o grafickou úpravu časopisu a byl zpravidla i autorem původních textů či překladů, podepisovaných různými šiframi a pseudonymy (S/M, s-m, Antal Šašek, H&H, OZ, Řehoř Samsa, R. S. a jejich dalšími variantami). Ke spolupráci příležitostně vyzval některého z blízkých přátel, jako byli Vladimír Gaar (*1956, pan Karra, p.K.), Irena Gosmanová (*1960, PIGI, Pgi), Tomáš Mazal (*1956, T., p Ms) nebo Pavel Veselý (*1961, Pablo de Sax), kteří kromě článků přispívali také obrazovými materiály; mezi externí spolupracovníky patřil i Egon Bondy (1930-2007).   První číslo S-M, datované prosinec 1983/leden 1984, vyšlo pravděpodobně počátkem roku 1984. Periodicita byla nepravidelná, někdy více než půlroční, náklad odpovídal jednomu strojopisnému průklepu, činil tedy vždy okolo 10 kopií. Texty byly psány na bílý, někdy též růžový či světle žlutý průklepový papír formátu A5, černobílé fotografie a obrazové ilustrace byly pořizovány na fotopapír Dokument. Rozsah časopisu, sešitého kovovými svorkami a zabaleného do průhledných igelitových obalů na sešity, se pohyboval od 76 do 168 stran. S-M bylo neprodejné, šířilo se mezi přáteli a známými, případně dalším opisem. Celkem vyšlo osm čísel, jejichž pořadí bylo značeno nestandardně (po 4. čísle vyšlo č. 4--5 s podtitulem „letní příloha", po 6. čísle následoval poslední sešit, označený jako 7½).   Zaměření časopisu ovlivnila Drožďova záliba v punku a novém romantismu osmdesátých let, vyjádřená i různými podtituly (např. Novo-romantický magazín, Konstruktivně-pesi/mystický magazín, Estetic Anarchy  Magazine). Dále se S-M zabývalo psychedelií (mj. překlad rozhovoru s teoretikem morfogenetického pole Robertem A. Wilsonem a řada článků Timothyho Learyho), environmentalismem (Ekofilosofie Henryka Skolimowského), inspirovalo se surrealismem (knihou Tajný život Salvadora Dalího) a dekadencí (grafiky Františka Koblihy) a hlásilo se i k různým alternativním proudům, především k východním filozofickým naukám, zen-buddhismu a taoismu; tato témata přinášel zejména Vlastimil Marek (pseud. hudba do hlavy, zen-amateur). Výběr článků, stylizace textů a koncepce jednotlivých sešitů působily často ironicky až absurdně a vystihovaly tak vydavatelův postoj k soudobé společenské realitě.   S-M nemělo ustálené rubriky, nicméně jednotlivá čísla obvykle nesla hlavní téma, k němuž se vázaly zařazené eseje či překlady textů ze zahraničních časopisů (New Musical Express, Melody Maker, Flash Art, Art Canada) a knih (Beyond the Chains of Illusion Ericha Fromma ad.). Součástí tematických bloků o zpěvácích a hudebních skupinách býval rozhovor s hlavním protagonistou a překlad textů písní (Nina Hagen, Siouxsie and The Banshees), případně reportáž z koncertu (v č. 7½ článek Mí Pražané mi rozumějí o koncertě zpěvačky Nico v Kulturním domě Opatov v Praze).   Ústřední téma z literární oblasti přinesla dvě čísla: Franzi Kafkovi a stému výročí jeho narození byly v č. 1 věnovány kapitoly z knihy Františka Kautmana Svět Franze Kafky a 150. výročí úmrtí Karla Hynka Máchy a prvního vydání Máje připomněl Lubomír Drožď v č. 4 esejem Brechdurchfall, stylizovaným cestopisem Máchystán a Bondyho statí Jsem rád, že jste na Máchu nezapomněli. Egon Bondy přispěl řadou dalších článků včetně původního Zaplaťpánbů za „underground" (č. 7½), průběžně byly zařazovány jeho básně, dopisy či rozhovory. V č. 2 přineslo S-M autorovu bibliografii z let 1947-1984, kterou sestavil Martin Machovec. Tvůrčí inspiraci představoval též Václav Havel, z jehož prací S-M převzalo esej Krize identity a průvodní text k albu The Plastic People of the Universe (PPU) Hovězí porážka, doplněný rozhovorem s Milanem „Mejlou" Hlavsou. Dále S-M uveřejnilo ukázky ze sbírky průpovídek Vincenta Venery Tak pravil Vincent (ed. Pavel Veselý), překlad eseje Milana Kundery Únos západu - tragédie střední Evropy a blok věnovaný událostem „roku George Orwella" a jeho románu 1984. Objevovaly se též články o domácí i zahraniční filmové a výtvarné scéně, soustředěné na tvůrce a díla mimo hlavní proud (mj. rozhovor s výtvarníkem Stanislavem Divišem a přeložené eseje o autorovi „divné malby"-- new painting Mimmu Paladinovi), představena byla tvorba fotografa Leslieho Krimse a režisérů Wernera Herzoga či George Reggia.   Některé z článků uveřejněných v S-M přebíral (byť s výraznými redakčními úpravami či ve zkrácené podobě) časopis Vokno, do něhož Drožď přispíval i původními texty; v roce 1985 se stal jeho redaktorem.   Podobně jako S-M se profilovala již předchozí Drožďova periodika. Název časopisu Opium pro lid (OPL) z let 1979-1982 (4 č. formátu A4, 15--60 stran) odkazoval na známý výrok Karla Marxe („Náboženství je opium lidstva"), současně však prozrazoval, s jakými tématy se čtenář v listu setká (např. s návody na správné kouření vodní i opiové dýmky). Časopis přinášel rady zenového mistra či reportáže o interpretech hlásících se k hnutí hippies a counter-culture; Drožď sem psal pod pseudonymy a šiframi LŠD, Lam Sín Dal a OZhouse movement. Časopis Jen pro blázny (JPB), jehož název si pohrával se záměnou písmen ve slovech „jen" a „zen", vycházel v letech 1980-1982 (5 č. formátu A4, 39--89 stran) a věnoval prostor undergroundové hudbě, zejména skupině The Plastic People of the Universe (mj. článek Paula Wilsona o vzniku nahrávky Sto bodů). Mezinárodní scéna byla zastoupena např. vzpomínkami na Johna Lennona, zvláště v době jeho úmrtí a následných výročí. Jinak se však Drožď (v JPB také jako Antal Šašek, Don Chichot, Tomáš Marný, ing. Kejchal) programově obracel k outsiderství a zařazoval texty o „geniálních diletantech", zapomenutých tvůrcích a umělcích s tragickým osudem (Patti Smith, Ian Curtis, Sid Vicious ad.).   Pod hlavičkou autorské edice LŠD Books (též LŠD Boox či Nakladatelství positivních vibrací LŠD Books nebo Čaroděj OZ Publications) vydával Drožď v letech 1974--1979 také knižní strojopisné publikace. Vycházely obvykle ve formátu A5 nebo A6 (popř. přibližném), psány byly na dopisním papíře a ilustrovány uměleckými fotografiemi na fotopapíru Dokument. Obálky, někdy i názvy básní, byly nadepisovány ručně bílou barvou, která kontrastovala s černým papírem obálek. Tyto publikace měly náklad do šesti kusů a Drožď je rozdával přátelům. Vedle vlastních básnických sbírek (Ukřižovaná euforie, Jogurtová kouzla, Modlitby embryí, stromů a hvězd, Poločas rozpadu, Kouzelný autobus a Telekomunikace) do edice zařadil i své prózy (S kroužkem v uchu, S kouřem ve vlasech) a překlady (Richard Alpert: Cesta transformace, Alan Watts: Radostná kosmologie a Několik slov pro hippies /v Čechách/ - výběr citátů Allena Ginsberga, Timothy Learyho a Allana W. Wattse). V říjnu 1978 vydal sborník undergroundových básníků Děti Spraye? (Milan Koch, Jan Patrik Krásný, Martin Němec, Robert Prášek ad.). Kompletní přehled svých 21 knížek sepsal Drožď v roce 1980 do sešitku s názvem What's OZ on?, jeho údaje však dnes již není možné spolehlivě ověřit. (gr - Gabriela Romanová)

PRAMENY
Lokace: Libri prohibiti, Praha; soukromé sbírky Lubomíra Droždě, Pavla Veselého a Tomáše Mazala.
Rozhovory: Tomáš Mazal, Praha, duben 2011; Lubomír Drožď, Praha, červenec 2011; Pavel Veselý, Praha, listopad 2011.
Korespondence: Lubomír Drožď, leden-září 2012, leden-březen 2016.
Archivní prameny: ABS (fond Správa kontrarozvědky II. díl, f. A 34/1: i. j. 1046 B, Záznam ze součinnostní porady v akci „Satan", datovaný 25. 10. 1988).
LITERATURA
Studie a články: L. Rouček: Samizdat kvete, Právo lidu (Wuppertal) 1980, č. 3; E. Bondy: Zasláno redakci, Sado-Maso (smz.) 1986, č. 6; E. Bondy: S/M is dead, Vokno (smz.) 1986, č. 11; M. Machovec: Literární dílo největšího mystifikátora podzemí, KP RR 2001, č. 21; G. Romanová: Sado-Maso, RR 2013, č. 92.
Rozhovory: L. Drožď: Andělé, batmani, světci a barbíny... (připr. I. Gosmanová), Právo 13. 12. 2001, příl. Salon č. 247.
Absolventské práce: L. Housková: Undergroundová periodika 80. let (Bc.; Praha, FSV UK 2001); G. Romanová: Sado-Maso 1983-1986. Historie a článková bibliografie samizdatového časopisu (Mgr.; Praha, FF UK 2012). ELEKTRONICKÉ ZDROJE
Bibliografie: G. Romanová, http://scriptum.cz/.
Studie a články: Fenomén underground. Jižní Morava je jistě krásná zem. Lubomír Drožď ceskatelevize.cz.

zdroj: Přibáň 2018 viz


 

Historie a článková bibliografie z diplomové práce Gabriely Romanové z r. 2012 „Sado-Maso 1983-1986. Historie a článková bibliografie samizdatového časopisu":   historie   článková bibliografie


1983

1 - prosinec - pdf-ocr

1984

2 - květen - pdf-ocr 3 - podzim - pdf-ocr

1985

4 - duben-květen - pdf-ocr 4-5 - duben-květen - pdf-ocr 5 - podzim - pdf-ocr

1986

6 - zima 85/86 - pdf-ocr 7 a půl - jaro - pdf-ocr