[ ABECEDNÍ ALMANACH ]

Občasník pro alternativní kulturu

*     Praha     *     1985 – 1986     *     nepravidelně     *

Vznik Abecedního almanachu (AA), někdy též označovaného jako Abecední časopis, iniciovali v Praze Jan Dobrovský (*1960, pseud. Cirillo) a jeho tehdejší manželka, překladatelka Iva Dobrovská (*1960, užívala šifry Via, Irb.; později se vrátila k rodnému příjmení Rašínová), která byla zároveň jedinou písařkou almanachů. Vydavatelé chtěli publikovat především vlastní texty a překlady a dělit se o ně s přáteli, většinou výtvarníky a literáty, jimž byly jednotlivé svazky rozdávány. Skupinu tvořili překladatel a fotograf Michael Borek (*1958, pseud. Kechiel I.), keramik Miroslav Jonák (*1959, pseud. Jonathan M. nebo joker), malíř Jan Patrik Krásný (*1955, šifry JPK, P., P&T) a Dagmar Krásná (*1959, šifry Dasha, DSCH, Ds), která byla autorkou většiny ilustrací – fotografických koláží na fotopapíru Dokument (ostatní pořídili Jan Dobrovský či J. P. Krásný).

Nepravidelně vydávané strojopisné sborníky o obvyklém rozsahu okolo 70–90 nepaginovaných stran formátu A5 měly různé názvy, začínající postupně volenými písmeny abecedy. Vyšly celkem čtyři a původní záměr postupného pojmenovávání nebyl dodržen striktně – almanachy byly vydány v pořadí Albín, Bonifác, Drozd a Čestmír (poslední jmenovaný se měl původně nazývat Celestýn); tradované souhrnné názvy Abecední almanach či Abecední časopis však žádný ze svazků nenesl. Psány byly na bílé či růžové průklepové papíry (podle zkušenosti vydavatelů byly spodní průklepy na růžovém papíru čitelnější) obvykle v 11 kopiích. Obálku tvořily černobílé fotografie či fotografické koláže vsunuté do obalů na sešity či do fólií z pevného igelitu, ve hřbetu přelepených páskou. Názvy článků byly natištěny razítky.

Sborníky většinou obsahovaly původní poezii a prózu vydavatelů. Pravidelně se objevovaly fejetony Jana Dobrovského (mj. na téma „máchovské poutě“ na Bezděz s Egonem Bondym v roce 1985 nebo o pohřbu Jaroslava Seiferta v roce 1986), básně a aforismy Miroslava Jonáka, básně Ivy Dobrovské a Dagmar Krásné a meditativní, také však sci-fi povídky J. P. Krásného (některé z nich rozpracoval v Románu o zemi Pé, který vydal ve své autorské edici Magický nočník, Vibrace). V Bonifácovi Krásný uveřejnil obsáhlou reportáž z cesty do Sovětského svazu Setkání s andělem bizarnosti, kterou proložil překlady básní Bulata Okudžavy a vlastní poezií. Uveřejněn byl též překlad úryvku z Tolkienova Pána prstenů. Články přejaté ze zahraničních knih a časopisů (mj. The Time, East-West Journal, Fate Magazine) byly věnovány výtvarnému umění, středověké a východní filozofii a mystice, výjimečně hudbě (Nina Hagen, Alan Stivell). Stať o židovském výtvarníkovi Samuelu Bakovi přeložila Dagmar Krásná z německého textu Gabriela Lauba, Nostradamovi se věnovala Iva Dobrovská, Michael Borek přeložil článek o tvorbě Allena Ginsberga. Příležitostně redakce zařadila články Marcela Poka, stati historika umění Bohumíra Mráze nebo básně Jana Majchera a Martina Schulze. Přejímány byly i texty kolující v undergroundu (básně Egona Bondyho nebo Milana Kocha či překlady Vlastimila Marka pod pseud. Amateur) a ojediněle byl almanach doplněn článkem vybraným ze starších časopisů (esej Otokara Březiny Zrcadlení v hloubce či próza výtvarníka Aleše Veselého Uzurpátor).

Okruh tvůrců AA byl přátelskými vazbami propojen s autory přispívajícími do časopisu Sado-Maso: využity byly překlady Ireny Gosmanové-„Pigi“, pod názvem Tajemno je príma kšeft byla zařazena reakce Egona Bondyho na letní přílohu Sado-Maso z roku 1985. (gr - Gabriela Romanová)

PRAMENY
Lokace: Libri prohibiti, Praha.
Rozhovory: Jan Dobrovský, Praha 14. 2. 2017; Jan P. Krásný, Praha, únor 2017.
Korespondence: Jan P. Krásný, leden–březen 2017; Iva Rašínová, únor 2017; Michael Borek, březen 2017; Lubomír Drožď, březen 2017.

zdroj: Přibáň 2018 viz

Zdroj: Posset 1993 viz

Literární a kulturní časopis odkazuje na názvy jednotlivých čísel vyšlých v abecedním pořadí. Vydavatel a redakce neuvedeny;

Z vnějšku svázaný formát A5, rozsah 72 - 110 stran. Vycházel nepravidelně, do prosince 1986 měla vyjít údajně čtyři čísla. 1. Albín v prosinci 1985, 2. Bonifác a 3. Drozd, ačkoli v plánu byl název Celestin v roce 1986; 4. a pravděpodobně poslední číslo Čestmír vyšlo na vánoce 1986.

Zabýval se narativními slovesnými útvary (vedle známých autorů se objevili i nováčci), výtvarným uměním (Body Art a socialistický realismus), ale občas se zabýval také judaismem (portrét polského židovského malíře Samuela Baka v 3/1986 a esej Davida M. Abramsona, s názvem Židovství v éře Vodnáře v čísle 4/1986), mystikou, proroctvím, apokalypsou (esej Carla Patriana Nostradamus vyšla ve 3 a 4 čísle).

Z žánrů publikoval prózu i poezii, ale také články, fejetony, zprávy, rozhovory, průzkumy (např. různých uměleckých zážitků), aforismy a reflexe (zasedání Máchovců 1985 na hradě Bezděz, smrt básníka Seiferta, obé v čísle 4/1986). Velká část příspěvků byla původní (většinou poezie), ale objevily se také převzaté texty a překlady.

Příspěvky byly buď podepsány autorem, nebo šifrou nebo zcela anonymní. Z českých a slovenských autorů jmenujme Egona Bondyho (text Tajemno je príma kšeft  a některé básně se objevily v 3/1986 ), Otakar Březina (esej Zrcadlení v hloubce v 2/1986), M. Koch, Martin Schulz a Aleš Veselý; ze zahraničí David M. Abramson, Allen Ginsberg, G. Laub, C. Patrian, R. Sheppard, J. R. R. Tolkien (úryvek z Pána prstenů v 4/1986), Paolo Zaccagnini a filozof Jiddu Krishnamurti (esej Freedom from the  known v čísle 2/86).

Vzhledem k tomu, že skupina kolem časopisu byla tvořena sedmi přáteli, tisklo se kolem sedmi výtisků.

Zdroj: Mella 2011 viz
 

KOMPLETNÍ

1985

1 - Albín - titulní strana - pdf

1986

2 - Bonifác - titulní strana a obsah pdf-ocr

3 - Drozd - titulní strana a obsah pdf-ocr

4 - Čestmír - titulní strana a obsah pdf-ocr