Akord

Praha, Brno     *     1928 - 1944; 1945 - 1948     *     měsíčně

Katolicky orientovaný měsíčník. V prvním období (1928-33), kdy vycházel v pražském Kuncířově nakladatelství a kdy byl jeho vůdčí osobností Jaroslav Durych, v něm převažovala kulturní a politická publicistika zaměřená ke kritice liberalismu a restituci křesťanských hodnot v národní kultuře. V druhé etapě (1934-39 v Brně) vycházelo v listu více beletrie a přibylo i statí o filozofických, teologických, estetických a uměnovědných problémech. Ve třetím období (1939-48) se Akord soustředil k literatuře, literární kritice, teorii a historii. Od 1940 jej řídil Jan Zahradníček s redakčním kruhem. V červnu 1944 (po č. 10/XI) byl list protektorátními úřady zastaven. Znovu začal Měsíčník pro literaturu, umění a život vycházet od října 1945 (číslování ročníků kontinuálně navazovalo na předchozí období). Vydávalo jej Sdružení katolických spisovatelů a publicistů (Brno – Praha) v Edici Akord (akademické, literární a umělecké nakladatelství, Brno). Časopis nadále řídil Jan Zahradníček s neuvedeným redakčním kruhem, odpovědným redaktorem byl Petr Levíček. Roku 1948 byl zastaven z politických důvodů.

V prvním čísle ročníku 1945/46 redakce deklarovala vůli ke kontinuitě křesťansky orientovaného umění a snahu vzdorovat nebezpečí socializačních tendencí ve společnosti a kultuře. Pro koncepci listu jsou v celém poválečném období příznačné dvě vzájemně související linie. První je obranná a směřuje k obhajobě křesťanských autorů (J. Demla, J. Durycha, J. Zahradníčka aj.) obviňovaných především levicovou publicistikou z kolaborace s nacistickým a protektorátním režimem, druhá vyjadřuje kritický postoj vůči dobovým trendům mířícím ke změně politického systému.

Z beletrie Akord publikoval především práce zavedených i mladších představitelů křesťanské orientace. Kromě šéfredaktora to byli básníci Klement Bochořák, Ivan Diviš, Jan Dokulil, Karel Doskočil, Emanuel Frynta, Josef Jelen, Jan Kameník, Jiří Karen, František Daniel Merth, Ladislav Novák, Bohumil Pavlok, Ivan Slavík, Josef Suchý, Vladimír Vokolek, Rostislav Zezula aj., ze zahraničních pak Paul Claudel, Thomas Stearns Eliot, ale též např. Dante Alighieri. Kromě toho redakce zařazovala do obsahu modlitby a hlavně celé bloky překladů z poezie anglické, italské, novořecké, polské, slovenské, ruské či ze středověké latinské tvorby (z překladatelů se uplatnili např. Otto František Babler, Emanuel Frynta, Jiří Kovtun, Ivan Slavík). Z prozaiků a esejistů do listu přispívali Jan Čep (eseje Úděl, který nebude básníkovi odňat a Křesťan a dějiny), Jakub Deml, Gertruda Goepfertová-Gruberová, Robert Konečný, Eugen Liška, Cyril Vochoza (pseud. Rudolfa Černého), Stanislav Zedníček aj.

Těžiště listu spočívalo v rozsáhlých literárněkritických a literárněhistorických studiích. Do dobových polemik zasáhl Miloš Dvořák studií Rozjímání o dnešní poezii (roč. 1947/48), která s ostrou kritičností mapuje válečnou a poválečnou básnickou tvorbu a staví do protikladu umění modernistické a tradiční (k aktuální situaci básnické tvorby se autor vyjádřil i ve statích Básník a svět aneb Postavení umělce specialisty – roč. 1945/46, Ke kořenům kulturní krize – 1946/47, a zvláště v polemické úvaze Duch svobody – 1947/48). Timotheus Vodička se polemickým článkem Tažení proti katolickým spisovatelům (roč. 1946/47) zastal osočených před výpady levicového tisku, především pak Kulturní politiky a jejích publicistů V. Běhounka a J. Brambory (v roč. 1947/48 též teoretické stati Autor, čtenář a kritik a Legenda a historie). Literární kritiku a historii v listu dále pěstovali Rudolf Černý (Poezie a propaganda – roč. 1945/46), Bedřich Fučík (Duch české poezie válečné – 1946/47), Robert Konečný (Kultura a srozumitelnost umění – 1947/48), Oldřich Králík (Zahradníčkovy Korouhve a válečná cenzura – 1945/46), Albert Vyskočil (K otázce lidovosti české literatury – 1945/46). Rozsáhlá recenzentská činnost v rubrice O knihách byla zaměřena převážně na konfesně spřízněné autory a vedle Rudolfa Černého, Miloše Dvořáka (z recenzí je složena i stať Pásmo válečné lyriky procházející třemi čísly roč. 1945/46), Timothea Vodičky se jí věnovali také autoři začínající, např. Bohumil Pavlok nebo Zdeněk Rotrekl. Drobné zprávy a glosy vycházely v rubrice Poznámky.

Na předúnorové ročníky Akordu navázal stejnojmenný časopis, založený původně jako samizdat v roce 1989.

Periodicita: Měsíčník. – XII-XIII (po 10 č., občas dvojčísla, vždy od září do června, 1945/46-1946/47), XIV (6 č., dvojčíslo 3/4, 1947/48, do února 1948).
Podtituly: Měsíčník pro literaturu, umění a život.
Členové redakční rady: Redakční kruh neuveden.
Technické informace: A5, 40 str. (dvojčísla 72-80 str.), paginace průběžná, obsahy ročníků (kromě XIV).
Grafická úprava a výtvarný doprovod: Téměř bez výtvarného doprovodu (v roč. XIII dřevoryt M. Floriana), obálka O. Menhart.

LITERATURA
D. Chrastina: Profil časopisu Akord v letech 1945-1948, Akord 19, 1993/94, č. 6;
L. Soldán: Ale i meč má podobu kříže. Esejista Robert Konečný v Akordu 1945-47, Akord 23, 2002, č. 6;
L. Jehlička: Křik koruny svatováclavské, část 7, Akord 24, 2003, č. 7;
M. Trávníček: Budeme pracovat společně, Akord 25, 2004/05, č. 5.

SOUVISEJÍCÍ ODKAZY
Lexikon české literatury 1 (1985)

Autor hesla: Miroslav Zelinský    Aktualizace hesla: 31. 5. 2006 (mlp)    Aktualizace bibliografie: 31. 12. 2005 (mlp)

zdroj: www.slovnikceskeliteratury.cz 2016-10-25

zatím:

Diplomová práce Anny Vandasové "Jan Zahradníček v letech Akordu" z roku 2011 - pdf-txt včetně bibliografie Akordu 1940-48 - pdf-txt