Doutník

Pracovní sborník

 

*     [Praha]     *     1974 – 1989     *     1 × ročně     *

 

Legenda (nové okno): J. Posset Česká samizdatová periodika 1968-89

 

A.
1. Doutník; 2. Pracovní sborník; 3. anonym; 4. [Praha]; 6. A4; 7. [23]-[145]; 8. průklep; vázáno nebo brožováno v polokartónu; 9. ilustrace; 12. 1× ročně (1974 2×); 13. 16;
14. 1/74; 2/74; 3/75; 4/76; 5/77; 6/78; 7/79; 8/80; 9/81; 10/82; 11/83; 12/84; 13/85; 14/86; 15/87; *16/88.

B.
1. Časopis pro surrealistickou literaturu.
2. Obsah (od č. 15).
3. Téměř vždy plná jména; a) V. Effenberger, R. Erben, J. Gabriel, J. Kolář, P. Král, O. Mizera, J. Mlejnek, L. Klíma, J. Olič, P. Řezníček, K.Šebek;
b) A. Blanco, M. Bulteau, A. Cravan, J. Ferry, A. Ginsberg, J. Gladiator, Ph. Lamantia, J. Mansour, A. Mercier, A.-P. Pillet, M. de Sade.
4. a) Poezie, próza, studie, eseje, recenze, pracovní portréty, anketa. b) Hlavně surrealistická poezie a próza českých a cizojazyčných básníků; teoretické statě a poznámky na téma surrealismus; pracovní portréty surrealistických básníků; recenze knih o surrealismu, dadaismu a příbuzných uměleckých směrech.
c) Asi třetina původních příspěvků; dvě třetiny překladů (většinou z francouzštiny).
 
D. Rozhovor s vydavatelem (19. 5. 89);
1. Praha.
2. 10-11.
3. Průklep.
4. První text v č.1/74 je Byl jsem doutník od A. Cravana (překlad z francouzského originálu J’étais cigare); Doutník zůstal jako název. I podtitul je přiléhavý, protože časopis obsahuje mnoho nedokončeného a také hodně překladů.
5. Doutník je "orgán", vlastní tribuna skupiny "vyloučené" z řad pražských surrealistů (J. Gabriel, K. Šebek, P. Řezníček aj.); cítí se jako "surrealističtí disidenti"; do roku 1984 dva redaktoři, později jen jeden.
6. Neznámá surrealistická literatura z domova i ze zahraničí; překlady především z francouzštiny.
zdroj: Posset 1993 viz
 
Doutník (někdy s dvojjazyčným názvem Doutník / Le cigarettes) - (1974-1988; od 1995)

Almanach literárních děl, který vydával každoročně v samizdatu surrealista Pavel Řezníček ve spolupráci s Janem Gabrielem. 1995 byla edice almanachu přepracována: šéfredaktorem se stal Ladislav Fanta, kterému nadále pomáhal Pavel Řezníček, vydavatelem se stal Klub nezávislých surrealistů, 2003 se hlavním redaktorem stal opět Pavel Řezníček.

Jednalo se o systematicky uspořádaný průvodce díly surrealistických autorů, která byla uvedena v překladech (většinu překladů pořídil sám Pavel Řezníček). Vycházely v něm prozaické, básnické a kritické texty československých i zahraničních autorů hlásících se k surrealismu. Mezi nejvýznamnější české autory, kteří publikovali v D., patřili Jan Grabiel, Petr Král, Otta Mizera, Pavel Řezníček, Karel Šebek, ale později se objevili i Roman Erben, Viki Shock, Josef Mlejnek, Eva Válková, Jaromír Typlt, Emil Juliš a Jáchym Topol. V Řezníčkových překladech se objevovali francouzští surrealisté, například André Breton, Joyce Mansourová, Jimmy Gladiator (vlastním jménem Bernard Piget), René Char, Benjamin Péret, Ted Joans, Edouard Jaguer, Jacques Baron, Francis Picabia a mnoho dalších. Texty byly vybrány ze surrealistických časopisů a periodik, které vycházely po celém světě (například Melmoht, Le Pilon, Le désir libertaire, Melog, La Bréche, Phrases).

Č. 1 otevřel básník Arthur Cravan textem Byl jsem doutníkem, v čísle 6 vyšly kromě jiných textů eseje z děl amerických umělců beat generation (mj. Lawrence Ferlinghettiho a Gregoryho Corsa). Někteří autoři, jako Alfred Jarry, Fernando Arrabal, Markýz de Sade a Ladislav Klíma (který vydal text "Arden" v čísle 3), publikovali pouze jeden text. V D. vyšly také rozsáhlé teoretické a kritické studie, jejichž společným tématem byla aktuální problematika surrealismu (Theodor Adorno: Retrospektivní úvahy o surrealismu - č. 9; Denis Hollier: La Prise de la Concorde (esej o Georgesu Bataillovi) - č. 12; reprint textu Záviše Kalandry: Princip slasti a princip reality v umění - č. 2; Petr Král: Konec imaginárního - číslo 14; José Pierre: Dnešní surrealismus - č. 6; Franklin Rosemont: Surrealismus a blues - č. 5). Velká část č. 12 byla věnována André Bretonovi, č. 18 Karlu Šebkovi, v č. 19 byly publikovány dopisy Vratislava Effenbergera adresované Pavlu Řezníčkovi. V č. 16. úryvek z románu Salmana Rushdieho Satanské verše (vyšel pod názvem Mahound) a sbírka Milana Nápravníka Vůle k noci, v č. 18. a 19. Ladislav Fanta uveřejnil úryvky z románu James Bond šíleným slavíkem. Jiné literární žánry se v D. objevovaly jen výjimečně: v č. 19 nekrolog a vzpomínka na Daniela Šikla (předtím vyšly v časopise Host), v č. 8 reagoval Pavel Řezníček na vydání studie Jindřicha Chalupeckého O dada, surrealismu a českém umění. D. nebyl rozdělen do rubrik. Jedinou výjimkou byla rubrika (navíc nepravidelná) Výpisky z četby - například texty André Bretona nebo dogmatických komunistických kritiků Ladislava Štolla a Hany Hrzalové.

dle: Mella 2011 viz
 

Koruna - pracovní sborník

1 - pdf-ocr
2 - pdf-ocr
5 - pdf-ocr
 
 

Doutník

1974

1 - pdf-ocr
2 - pdf-ocr
 

1975

3 - pdf-ocr
 

1976

4 - pdf-ocr
 

1977

5 - pdf-ocr
 

1978

6 - pdf-ocr
 

1979

7 - pdf-ocr
 

1980

8 - pdf-ocr
 

1981

9 - pdf-ocr
 

1982

10 - pdf-ocr
 

1983

11 - pdf-ocr
 

1984

12 - pdf-ocr
 

1985

13 - pdf-ocr
 

1987

15 - pdf-ocr

 

1995

17 - 

 

1996

18 - pdf-ocr

 

1997-98

19 - pdf-ocr