Tribuna

TRIBUNA MYŠLENEK A ZPRÁV Z DOMOVA I EXILU,
od 1949 TRIBUNA

List Čs. zahraničního ústavu v exilu.

*     Murnau, Oberbayern (SRN), Paříž (Francie), Leiden, Haren (Nizozemí, od 1953), Chicago (USA)     *     1949 – 1969     *     měsíčně, od 1951 dvouměsíčně     *

 

Zpravodajský a politicko-analytický časopis založil v dubnu 1949 Jaromír Nelík (pod pseudonymem Jan Osman) v uprchlickém táboře v Murnau v Německu. Od srpna 1949 až do zániku listu v roce 1969 jej vydával Československý zahraniční ústav v exilu (ČSZÚ). List byl registrován v Holandsku, redakce se však z Německa stěhovala do Paříže (od 1951) a později do Chicaga v USA (zde též administrace). Redigovali J. Netík (1949), Rostislav Stašek (vl. jm. Milan Vojtek; od 1950 do dubna 1951, jak vyplývá z Pramenů k dějinám třetího odboje, sv. 3; podle informace M. Povolného bylo však jméno R. Stašek pouze adresou redakce a M. Vojtek T. nikdy neredigoval), Vlastislav Chalupa (od čísla z května-června 1951), František Listopad (vl. jm. Jiří Synek, od vánočního čísla 1952 v tiráži neuveden) a od června 1953 až do zániku listu opět Vlastislav Chalupa. Na redakční přípravě i administrativním chodu listu spolupracovali zejména Ivan Gaďourek a Mojmír Povolný, podle údaje z Věstníku ČSZÚ (USA) působili v roce 1956 v redakční radě František Černíček, Zdeněk Eliáš, P. Javor a J. Mates, zřejmě pseud. J. Netíka, spolupracoval Pavel Kolda.

ČSZÚ se od konce 40. let pokoušel organizovat domácí odboj prostřednictvím ilegální Československé strany práce, jejíž koncepci připravovali příslušníci mladší generace Národních socialistů, a informace o situaci doma měl předávat exilu i mezinárodní veřejnosti (zřejmě jeden z nejdůležitčjších informačních pramenů před vznikem RFE). Vzhledem ke kontaktům vydavatele měla i Tribuna rychlé, přesné a podrobné zpravodajství z Československa. Činnost Čs. strany práce však byla sledována, kontrolována, do určité míry ovlivňována a nakonec zlikvidována Státní bezpečností, jejímž sítem procházely i zprávy zasílané na Západ a prostřednictvím různých listů ČSZÚ - včetně Tribuny - zpřístupňované čs. exilu.

List byl založen pod názvem Tribuna myšlenek a zpráv v uprchlickém táboře v Murnau jako prostor k politické diskusi. S takovou koncepcí však nesouhlasili nékteří členové murnauské pracovní skupiny ČSZÚ a redakční rady listu (mj. Boris Pešek, R. Stašek, Jiří Trutnovský pod pseud. Jan Marek, Ján Žák), kteří nakonec dosáhli proměny měsíčníku v tzv. studijní časopis tlumočící postoje a zpřístupňující aktivity vydavatelské organizace. Z toho důvodu redakci ještě v roce 1949 opustil J. Netík a jeho nejbližší spolupracovníci (mj. Ludvík Rohlíček, užíval zřejmě pseud. Delacroix), kteří poté založili měsíčník Exil (Murnau, Německo). Do prvních čísel T. přispěli kromě redaktora František Bregha, Jaroslav Cerha, A. J . Jandáček, Vladimír Kabeš, Vladimír Krajina, Vladimír Kulhánek, Miloslav Pechan, M. Povolný, Alex Rada, L. Rohlíček, Jan Staller ml., J. Trutnovský a Miloslav Zlámal. V 50. letech byl časopis obsahově nejpestřejší, kromě politických a hospodářských témat sledoval i domácí kulturní vývoj, příležitostně přinášel i ukázky z původní exilové poezie a prózy (Pavel Javor, F. Listopad), zařazoval aktuální poznámky, glosy a dopisy čtenářů. Tehdy do něj nejčastěji přispívali Vilém Brzorád, Alois Černíček, F. Černíček, Andrej Eliáš, I. Gaďourek (též pod pseudonymem J. Novotný), Václav Hlavatý, Milan Hráza, Jiří Kolaja, B. Kučera, J. Netík (zde pod pseud. Jan Mates), Pavel Opršal, B. Pešek, M. Povolný (též pod pseud. Jan Balada), Pavel Skála, Mojmír Soukup, Pavel Svoboda, Kryštof Vondrák, Ján Žák a Pavel Želivan (vl. jm. Karel Vrána). Zařazovány byly i zprávy tzv. DoS Domácí skupiny Československé strany práce a články podepsané jednotlivými pracovními skupinami ČSZÚ. V 60. letech časopis přinášel téměř výhradně anonymní články ve víceméně pravidelných rubrikách (politické úvodníky v rubrice Oč jde, vývoj mezinárodního komunistického hnutí monitorovala rubrika Ze studeně války, úvahy byly zařazovány do rubriky O lepši zítřek). Naposledy zaznamenáno již pouze strojopisné č. 2/1969.

V roce 1949 vycházel jako cyklostyl, od března 1951 tiskem. Rozsah jednotlivých čísel se v 50. letech pohyboval kolem 16 stran. Časopis vycházel zprvu měsíčně, často po dvojčíslech. V roce 1950 byl součástí T. i původně samostatný list Národohospodář (Německo), který připravoval Pracovní odbor sociálně-ekonomický ČSZÚ (J. Trutnovský), dále Svět, monitorující vývoj mezinárodní politiky (připravoval jej jiný pracovní odbor ČSZÚ v Ženevě), Přehled vývoje čs. exilu (připravoval v Paříži V. Chalupa) a spolu s Tribunou byl v roce 1950 distribuován i Vývoj situace doma,  připravovaný v Leidenu (I. Gaďourek). Náklad T. 1/1950 činil 250 výtisků, dalším rozepisováním stoupl zřejmě k 1000 ks, č. 5/1950 300 výtisků. Podle informace I. Gaďourka v roce 1955 náklad činil 1300 výlisků, v roce 1959 již 2000 výtisků. V letech 1954, 1955 a 1957 publikovalo Dokumentační středisko ČSZÚ Bibliografii vědeckých a uměleckých prací československých exulantů publikovaných ve svobodném světě po roce 1948. Vydán byl též soupis článků publikovaných v listu pod názvem Tribuna 1951–1958–jmenný rejstřík (obsahuje nicméně i údaje o článcích uveřejněných v časopise v roce 1950).

Literatura: Prameny k dějinám Ul. odboje, sv. III I. 2. Olomouc 1995; K. Kaplan: Největši politický proces. Praha 1995; J. Málek: JUDr. Vlastislav Chalupa, agent StB. In: Sborník Securitas imperii 2. Praha 1994; Lidové noviny 15.12.1994, 25.2.1995.

Tribuna: List Československého zahraničního ústavu v exilu Rostislav Stašek, Eva Kafková, Jiří Kolaja, Pavel Kolda, Daria Schubertová, František Černíček, Andrej Eliáš, Ivan Gaďourek, Vlastislav Chalupa, Pavel Javor, Jan Mates, Mojmír Povolný. – Haren: Československý zahraniční ústav v exilu (ČZÚE): Institut Tchécoslovaque á l´Etranger: Czechoslovak Foreign Institute in Exile. - 21 × 15-16 cm, 2-61 s.; asi od r. 1952 26,5-28 × 18,5-20 cm; č. 4-5/63 21 × 18,5 cm; č. 1/69 39 × 20 cm. - Č. z let 1950-51 vyšla v Murnau (v tiráži uveden Oberbayern, Německo). U č. říjen/50 adresa administrace Paris. U č. březen-květen/52 místem vydáni Paris. - Asi do r. 1959 vychází v Leidenu. Některé údaje o autorech z časopisu Věstník (USA - ČZÚE) č. 62/56, s nímž je titul personálně spjat. V prosinci 1959 zřejmě vyšla 2 čísla. - Č. leden-únor, záři-říjen/54 maji samostatně stránkovanou přílohu s názvem Bibliografie vědeckých prací Československých exulantů, cizinců Československého původu a cizích studii o Československých otázkách, které byly vydány po únoru 1948. Č. květen-červen/55 má samostatnou přílohu s názvem O svobodné Československo. V č. řijen/50 chybné stránkováni (chybí s. 9-14, ale text je dle obsahu kompletní). - Per. příl.: Bibliografie, díl II., č. 1,2, [3] (k č. červenec-srpen, listopad-prosinec/55, srpen-září/57); Tribuna 1951-1958: Jmenný rejstřík (k č. červenec-srpen/58).

zdroj: Formanová, Gruntorád, Přibáň 1999 viz, mírně upraveno

 

 

1964

1 - pdf-ocr