Kronika katolické církve na Litvě

Lietuvos Katalikų Bažnyčios Kronika

Chronicle of the Catholic Church in Lithuania

Хроника Литовской католической церкви

 

*     Litva     *     březen 1972 – březen 1989     *     4 – 5 × ročně     *

 

Podzemní bulletin vycházející v letech 1972–89; vyšlo 81 čísel v rozsahu 70–80 stran strojopisu.

Šéfredaktoři: Sigitas Tamkevičius (č. 1–57), Jonas Boruta (č. 58–81). Patronát nad redakcí měli biskupové Vincentas Sladkevičius a Julijonas Steponavičius.

Originální materiál byl psán na stroji a pak rozmnožován, hlavně fotograficky. Kronika zveřejňovala případy pronásledování věřících, zasahování sovětského státu do záležitostí církve a do soukromého života občanů, popisovala a podporovala činy odporu proti primitivnímu ateismu, odsuzovala porušování práv jednotlivce. Bylo rozšířeno kolem 5000 zpráv a dokumentů.

Litevské katolické  organizace v USA organizovaly přetisky jednotlivých čísel, jakož i desetidílné vydání celé Kroniky (1974–92) v nákladu 3–5 tisíc výtisků. Navíc dva díly vyšly v angličtině a tři ve španělštině. Jedno číslo (59) vyšlo ve druhém oběhu (samizdatu) v polštině.

Zasílání exemplářů za hranice se účastnili Gintė Damušytė, Janina Judikevičiutė, Saulius Kelpšas, Jonas Kidikas, P. Kazimieras Kuzminskas, Ignė Mariošiutė, P. Kazimieras Pugevičius, Arimantas Raškinis, s. Nijolė Sadūnaitė, P. Antanas Saulaitis, Rožė Šomkaitė, P. Juozas Zdebskis a další, ale také moskevští obránci lidských práv Gleb Jakunin, Sergej Kovaljov, Alexandr Lavut, Taťjana Velikanova.

Vydavateli a spolupracovníky Kroniky byli P. Kazimieras Ambrasas, s. Birutė Briliūtė, Povilas Buzas, s. Ona Draginytė, s. Monika Gavėnaitė , P. Antanas Gražulis, Juozas Gražys, Anastazas Janulis, P. Virgilijus Jaugelis, s. Ona Virginija Kavaliauskaitė, s. Julija Kuodytė, Vladas Lapienis, s. Bernadeta Mališkaitė, P. Jonas Kastytis Matulionis, s. Genovaitė Navickaitė, Povilas Petronis, Petras Plumpa, s. Ona Pranckūnaitė, Jonas Stašaitis, s. Ona Šarakauskaitė, s. Elena Šuliauskaitė, P. Vytautas Vaičiūnas, s. Bronė Vazgelevičiūtė, s . Ona Vitkauskaitė.

zdroj: Slovník disidentů

 

Kronika se stala jedním z předmětů konference Komunistická proticírkevní politika a odpor proti ní ve střední a východní Evropě (Communist Anti-church Policy and Resistance to it in Central and Eastern Europe) 7. - 8. 10. 2022 ve Vilniusu. Pořádal ji Litevský výzkumný ústav genocidy a odporu proti ní (Lietuvos gyventojų genocido ir rezistencijos tyrimo centras). Pro litevský národ, většinově katolický, vystavený obtížně představitelnému sovětskému národnostnímu i náboženskému útlaku, měla Kronika zásadní význam a dopad. Úvodní vystoupení měla řeholnice Bernadeta Mališkaité, coby absolventka studia litevštiny dělala jazykovou korekturu Kroniky.

Její život na dalších dvacet let hluboce ovlivnilo v roce 1972 setkání se zakladatelem Kroniky, mladým jezuitským knězem Sigitasem Tamkevičiusem. Odvážný duchovní s dalšími jezuity, řeholnicemi i laiky dokázal, navzdory sledování KGB a riziku odsouzení, editovat a koordinovat vydávání Kroniky jedenáct let až do svého zatčení v roce 1983. Po rok trvajících výsleších byl odsouzen k 10 letům odnětí svobody a vyhnanství v sibiřském Permu. Díky sestře Bernadetě a dalším mohla Kronika vycházet i po uvěznění svého zakladatele. Kroniku lze srovnat s českými Informacemi o církvi, avšak tresty spolupracovníků byly nesrovnatelné.

Arúnas Streikus z vilniuské univerzity v příspěvku Katolické podzemí v Litvě jako faktor vatikánské „Ostpolitik“ zdůraznil, že litevský katolický disent byl velmi skeptický k jednání Casaroliho s představiteli komunistických vlád a SSSR. Ti zásobovali představitele Vatikánu pouze propagandou. Mlčení zástupců Svatého stolce o skutečném stavu věcí prolomila právě Kronika. S pomocí ruských disidentů, např. Gleba Jakunina, se pašovalo každé číslo za železnou oponu, kde ho šířila litevská emigrace. Dalším kanálem byl jezuitský řád. Jeho tehdejší generální představený Pedro Arrupe měl, jako církevní diplomat, působící v USA, narušoval s použitím těchto informací představu, že vatikánská „Ostpolitik“ přispívá ke snižování napětí. 

Luteránskou církev v Estonsku v sovětském období a její činnost navzdory perzekuci a kontakty s Litvou představil Rhino Altnurme z Tartuuské univerzity. Perzekuce většinové estonské luteránské církve byla stejná jako katolíků v sousední Litvě. Její první vlna proběhla na přelomu 1940 a 1941, kdy se Sověti poprvé zmocnili celého Pobaltí. Z toho období jsou deportace duchovních na Sibiř (15 případů), jejich vraždy (2 případy) i jejich zařazování do trestných oddílů Rudé armády, což vzhledem k jejich nasazování do první frontové linie mělo fatální důsledky. Druhá vlna teroru proběhla 1947-48, část vedení církve emigrovala před příchodem Rudé armády, zbytek se snažil o kompromisy. Po zmírnění teroru v 60. letech skupina aktivních duchovních a laiků usilovala o obranu náboženských práv. Jeden z nich, Harry Hammer, byl zavřený na psychiatrii. Po nástupu sv. Jana Pavla II. 1978 nabralo hnutí za náboženská práva a svobody na síle v celé východní Evropě. Estonští luteráni navázali kontakty s litevským katolickým disentem, Kronika začala vycházet i v estonské verzi.

Solveiga Krumirja-Kopkova z rižské univerzity se věnovala římskokatolické církvi v Lotyšsku za sovětské okupace. Ta je vzhledem k historii země a velkému předválečnému zastoupení reformovaných německého původu početně slabá a zmítala se po většinu poválečné sovětské okupace mezi povolností k sovětskému režimu a pokusy se vzepřít. V 80. letech 20. století nabyly na síle poutě na mariánská poutní místa, 1985 vyvrcholilo to úctyhodnou sedmdesátitisícovou poutí do Aglony. Lotyšské úřady nahlásily raději sovětským nadřízeným účast destinásobně menší, sedm tisíc.

V diskusi především studenti, zástupci Sejmu a pamětníci upozorňovali na řadu paralel křesťanského disentu v Pobaltí, v Polsku i ve středoevropských zemích. Vzhledem ke genocidní sovětské politice k ovládnutí zemí strategicky důležitých, ale osídlených malými národy, na tom bylo Pobaltí zdaleka nejhůře. Konečným plánem bylo všechny tři národy poruštit, jedno ze „záchranných lan", umožňujících přežití, představovalo přimknutí k víře předků.

Druhý den se účastníci setkali se zakladatelem Kroniky, emeritním kaunaským arcibiskupem Sigitasem kardinálem Tamkevičiusem SJ. v jeho farnosti Simnas asi 130 kilometrů JZ od Vilniusu, kde se jedenáct let vydávala Kronika. Plochá, jezernatá krajina s občasnými selskými usedlostmi nenabízela mnoho úkrytů např. pro originály zpráv od přispěvatelů. Jezuita je ukrýval v oltáři kostela Nanebevzetí Panny Marie. Při zátahu na křesťanský samizdat 1983 byl zatčen, ani po ročních výsleších ale KGB neprokázala, že časopis založil a editoval.

Tajná tiskárna Kroniky na předměstí Kaunasu byla ve skleníku na skalnatých terasách kolem rodinného domu. Rodině tiskaře umožňoval přivýdělek ze zeleniny a květin, které dodávali až do Leningradu. Zároveň šlo o dokonalý úkryt, který díky vytápění a nasvěcování rostlin maskoval velkou spotřebu elektřiny. Tiskárna byla v podzemí skleníku, vstup do ní krylo jezírko, jehož dno odsunuvalo důmyslné pákové zařízení. Práce tiskaře si obtížností nezadala s prací středověkého havíře. Jako jediná z jedenácti nebyla KGB nikdy odhalena. Dnes je památkou litevského odboje.

 

Kardinál Tamkevičius před oltářem, v němž ukrýval originály zpráv pro samizdatovou Kroniku litevské katolické církve. foto M. Doležalová

s použitím: Litva si připomíná 50. výročí samizdatové Kroniky litevské katolické církve, M. Doležalová, Securitas Imperii 41/2022, ÚSTR, Praha.

 

litevsky

přetisky

 

anglický překlad

ostatní čísla a info (html) - http://lkbkronika.lt/index.php/en/

1972

1 – pdf-txt

1981

50 – pdf-txt

1982

51 – pdf-txt
52 – pdf-txt
53 – pdf-txt
54 – pdf-txt
55 – pdf-txt7

1983

56 – pdf-txt
57 – pdf-txt
58 – pdf-txt
59 – pdf-txt
60 – pdf-txt

1984

61 – pdf-txt
62 – pdf-txt
63 – pdf-txt
64 – pdf-txt

1985

65 – pdf-txt
66 – pdf-txt
67 – pdf-txt
68 – pdf-txt

1986

69 – pdf-txt
70 – pdf-txt
71 – pdf-txt
72 – pdf-txt

1987

73 – pdf-txt
74 – pdf-txt
75 – pdf-txt

1988

76 – pdf-txt
77 – pdf-txt
78 – pdf-txt
79 – pdf-txt

 

 

ruský překlad

předmluva - pdf-txt

1974

1975

1977

další překlady po klepnutí na vlaječku vpravo nahoře na http://lkbkronika.lt/index.php : italsky, španělsky, německy [listopad 2021]

 

literatura (výběr):

• Vidas Spengla - Bažnyčia, „Kronika“ ir KGB voratinklis (Církev, „Kronika“ a síť KGB; litevsky) - pdf-txt
• Tiesa išlaisvina - Arkivyskupo Sigito Tamkevičiaus Prisiminimai Apie Dvidešimt „LKB Kronikos" metų (Pravda osvobozuje - vzpomínky arcibiskupa Sigita Tamkevičiause na dvacet let  „Kroniky katolické církve na Litvě"; litevsky) - pdf-txt
• Vidas Spengla - „Akiplėša" - KGB kova prieš bažnyčią - pagal kunigo Juozo Zdebskio sekimo bylą („Ucpávka" - KGB bojuje proti církvi - případ sledování kněze Juozase Zdebskise; litevsky) - pdf-txt
• Nijolė Sadūnaitė - KGB akiratyje (Pod dohledem KGB; litevsky) - pdf-txt
• Kun. Petras - Naktis Kunigas Saugumo Pinklėse (Noc kněze v drápech bezpečnosti; litevsky) - pdf-txt
• Objektas „Intrigantas". Kunigo Broniaus Laurinavičiaus gyvenimas ir veikla (Objekt intrik. Život a činnost kněze Broniause Laurinavičiause; litevsky) - pdf-txt
• Nepataisomasis. Monsinjoro Alfonso Svarinsko atsiminimai (Bez návratu. Vzpomínky mons. Alfonse Svarinskase; litevsky) - pdf-txt
• Kajetonas J. Čeginskas - L.K.B. Kronikos Dešimtmetis 1972-1982 (Deset let Kroniky katolické církve na Litvě 1972-1982; litevsky) - pdf-txt
• Arūnas Streikus - Sovietų valdžios antibažnytinė politika Lietuvoje 1944-1990 (Sovětská proticírkevní politika na Litvě 1944-1990; litevsky) - pdf-txt