Západ

Časopis pro Čechy a Slováky. Od 1993 Časopis pro Čechy a Slováky na celém světě.
 
*     Ottawa, od 1991 Praha     *     1979-1993     *     dvouměsíčně
 
ZÁPAD TODAY viz ZÁPAD (zde)
 
Společensko-politická a kulturní revue vycházela ve vydavatelství Collegium Bohemicum v Ottawě. Redigoval ji Miloš Šuchma, členy redakční rady byli Jiří Fabšic (do č. 4/1983), Eliška Kotrbová-Wagnerová (od 3/1990), Eva Límanová (do 1/1980 pod pseud. Markéta Zvěřinová), Stanislav Reiniš, Josef Škvorecký, Miloš Šuchma, Václav Táborský (do 5/1987), Jan Uhde (do 1/1988), Ota Ulč (od 2/1981), Vladimír Valenta (do 5/1980), Arnošt Wagner (od 3/1990). O grafickou úpravu se starala Barbora Munzarová (do 3/1982), Ctirad Smolík (od 4/1982) a Zdena Salivarová (pod pseud. Věra Držmíšková), o administraci Milada Reinišová. Od 2/91 sídlila redakce též v Praze, vydavatelem v ČSFR byl Codex, od 3-4/91 Magnet-Press, od 1/92 Comet. Členy redakční rady se stali Miroslav Grüner (redaktor pro ČSFR, jen 2/1991), Karel Helmich (redaktor pro ČSFR, od 3-4/1991) a Zdena Salivarová. O grafickou úpravu v ČSFR pečoval Aleš Poledňák (jen 2/1991), Antonín Chmel (od 3-4/1991), o administraci Jana Kolářová (jen 2/1991), Hana Machová (od 3-4/1991), Jarmila Hladěnová (od 1/1992). Původní časopis zanikl číslem 2/1992 a pokračoval fúzí z časopisem Polygon-Reportér. který vedle původního ročníkování curyšského Reportéra nyní sleduje i ročníkování původního Západu. Část redakce (manželé Reinišovi) však založila časopis Západ today vydávaný stejnojmennou společností v Kanadě a nakladatelstvím Comet v Praze, který vedle vlastního číslování sledoval i původní číslování Západu. Od 3(1)/1992 do 2/93 tento časopis redigovali Karel Helmich, Stanislav Reiniš a Ota Ulč, v redakční radě působili kromě redaktorů Jan Beneš, Jiří Loewy, Josef Randa a Eva von Rheinwald, od 4(2)/1992 Vladimír Bystrov ml., Ivan Mucha a Věra Rollerová, od 5(3)/1992 Monika Vydrová, v roce 1993 také Viktorie Hradská a Pavel Kantorek. Od č. 3/93 se redakce vrátila k původnímu názvu Západ a k původní grafické úpravě, časopisu však ponechala pouze nové číslování. V této třetí fázi vydávala Západ Nadace Bohemia Regia v nakladatelství Ivo Železný, šéfredaktorem byl Vladimír Bystrov ml. (Praha). Časopis definitivně zanikl číslem 5/93.
 
Z. se nevyhýbal politickým tématům (mj. v rubrikách Československo a Svět), ale jeho redaktoři se snažili vytvářet kulturně-společenský časopis na vysoké úrovni. Kromč domácí i mezinárodní politiky a situace v exilu se časopis věnoval literatuře (zejména povídky) a literární kritice, filmu, divadlu i výtvarnému umění, prostor dostávaly tradiční publicistické žánry (zejména interview), často i humoristická rubrika, příležitostně i sportu, pravidelně se objevovaly čtenářské ohlasy. Diskusní a polemické příspěvky se objevovaly v rubrice Fórum Západu. Zřejmě nejzávažnější diskuse se dotýkaly problému možnosti tzv. úpravy právních vztahů ČSSR s občany, kten se zdržují v cizině bez povolení československých úřadů (debata na toto téma se v Západu vedla od roku 1982 prakticky do konce 80. let). K pravidelným dopisovatelům Západu patřili Stanislav Auský, Antonín Brousek, Vladimír Cícha, Zbyněk Čeřovský, Jan Drábek, Richard Drtina, Ota Filip, Vilém Hejl, Petr Hrubý, Karel Hvížďala, Antonín Jareš, Blanka Jičínská, Jan Jirásek, Pavel Kantorek, Michael Konůpek, Helena Kosková, Jaroslav Kováříček, Ivan Kraus, Jan Kristofori, Bohumil (Bob) Krčil, Jiří Krupička, Karel Kryl, Jan Křesadlo (vl. jm. Václav Pinkava), Vladimír Kříž, Radek Kučera, Lubomír Kundrát, Robert Lamberg, Ivan Medek, Antonín Měšťan, Ján Mlynářík, Miloš Ondrášek, Iva Pekárková, Václav Písecký, Marta Procházková, Jan Pulda, Eva von Rheinwald, Zdena Salivarová, Josef (Jožka) Staněk, Ivan Sviták, Jiří Sýkora, Dušan Šimko, Vladimír Skutina, Josef Škvorecký (též pseud. Daniel S. Miritz, Vladimíra Burke a Vladislava Burke), Jaroslav Švestka, Pavel Taussig, Karel Trinkewitz, Jan Uhde, Arnošt Wagner, Milan Zelený, Aleš Zeman, Leoš Zeman aj. - V 80. letech měl časopis zhruba 2000 abonentů. - V březnu 1982 vyšla rozšířená verze v angličtině pod názvem The West; toto vydání zahrnovalo nejzajímavější články z dosavadních čísel Západu. V prosinci 1985 byl vydán Index 1979-1984 - bibliografie Západu řazená chronologicky podle čísel i abecedně podle autorů.
 
Literatura: Igor Slavík: Časopis Západ a další česká periodika v Kanadě 1948-1989. Diplomová práce. Pedagogická fakulta MU, 1995; (šv): Můstek k domovu. Lidové noviny, 1.8.1992, s. 9; Ludvík Friede: S Milošem Šuchmou o Západu, Polygonu a jiném. Polygon 1992, č. 5, s. 26-28.
 
Západ: Časopis pro Čechy a Slováky / Miloš Šuchma, Jiří Fabšic, Stanislav Reiniš, Josef Škvorecký, Václav Táborský, Jan Uhde, Vladimír Valenta, Markéta Zvěřinová, Eva Límanová, Ota Ulč, Eliška Kotrbová, Amošt Wagner, Miroslav Grüner, Zdena Salivarová, Karel Helmich, Jan Beneš, Jiří Loewy, Josef Randa, Eva Rheinwaldová, Vladimír Bystrov ml., Ivan Mucha, Věra Rollerová, Monika Vydrová, Pavel Kantorek, Viktorie Hradská. - Ottawa: Collegium Bohemicum. - 26,5-27,5 x 21 cm, 31-41 s.; od ě. 2/91 29-30 x 21 cm. - V březnu 1982 vyšlo zvl. anglické vydání. - V prosinci 1985 byl vydán Index 1979-1984 - bibliografie Západu řazená chronologicky podle čísel i abecedně podle autorů. - Od č. 2/91 sídlo redakce též v Praze, vydavatelem v ČSFR Codex, od č. 3-4/91 Magnet-Press, od č. 1/92 Comet. - Od června 1992 změna názvu na Západ today (z iniciativy manželů Reinišových, ostatní členové red. rady se stávají dopisovateli nebo členy redakce časopisu Polygon - viz), vydává Západ Today (v ČSFR stále Comet), vedle nového číslování zachováno i původní. - Od r. 1993 pouze nové číslování. - Od č. 3/93 opět Západ, podnázev v tiráži Časopis pro Čechy a Slováky na celém světě, vydavatelem Nadace Bohemia Regia v nakladatelství Ivo Železný. LP: KOMPLETNÍ - 1. svazek: č. 1-6/1985-1987; JEDNOTLIVÁ ČÍSLA: č. 1-4/1979; č. 1-6/1980-1981; č. 1-6, zvl. angl. č./1982; č. 1-6/1983-1991; č. 1, 2, 1-4(=3-6)/1992; č. 1-5/1993
 
zdroj: Formanová, Gruntorád, Přibáň 1999 viz

 

Slovník české literatury po roce 1945

ZÁPAD     1979 - 1992; 1992 - 1993; 1993 - 1993

Společensko-politický a kulturní dvouměsíčník československého exilu vycházel ve vydavatelství Collegium Bohemicum v kanadské Ottawě. Jeho dlouholetým redaktorem byl Miloš Šuchma, na redakční práci se však podíleli i další členové redakční rady, mj. Stanislav Reiniš, Josef Škvorecký, Václav Táborský, Jan Uhde, Ota Ulč a Vladimír Valenta. Přestože Západ nebyl do Československa zasílán v takovém množství jako zejména Listy a Svědectví, patřil zde k exilovým časopisům nejznámějším. Po listopadu 1989 se list přestěhoval do Československa. Jako vydavatelé se postupně vystřídaly pražské společnosti Codex, Magnet-Press a Comet, jako redaktoři krátce působili Miroslav Grüner a Karel Helmich. Původní časopis Západ zanikl číslem 2/1992; poté splynul s časopisem Polygon-Reportér vycházejícím v Curychu (ten vedle původního číslování ročníků curyšského Reportéra nadále uváděl i čísla ročníků navazující na Západ). Část redakční rady (Stanislav a Milada Reinišovi) však založila nový časopis Západ today, vydávaný stejnojmennou společností v Kanadě a nakladatelstvím Comet v Praze, který rovněž vedle vlastního číslování sledoval i původní číslování Západu. Tento časopis redigovali Karel Helmich, Stanislav Reiniš a Ota Ulč. Od č. 3/1993 se redakce vrátila k původnímu názvu Západ a k původní grafické úpravě, časopisu však ponechala pouze nové číslování. V této třetí fázi list vydávala Nadace Bohemia Regia v nakladatelství Ivo Železný, šéfredaktorem byl Vladimír Bystrov ml.Západ definitivně zanikl číslem 5/1993.
Západ věnoval hodně pozornosti politickým tématům; pečlivě sledoval vývoj ve východní Evropě, zejména v Československu. Mezinárodní politice se věnovaly stati v rubrice Svět, různorodé publicistické materiály zahrnovala rubrika Zajímavosti ze světa: do těchto rubrik přispívali Hana Ciprisová, Jiří Fabšic, Ota Filip, Vladimír Fleischer, Vladimír Kříž, Antonín Měšťan, Tomáš Novotný, Miloš Ondrášek, Luděk Pachman, Miloš Šuchma, Ota Ulč. O situaci v Československu informovali Aleš Březina, Zbyněk Čeřovský, Karel Kaufmann, Ivan Medek, Ján Mlynárik a Václav Písecký. O vývoji oficiální kulturní politiky psal zejména Josef Škvorecký (též pod pseudonymy Vladimíra Burke, Vladislava Burke a Daniel S. Miritz, podrobně se věnoval zvláště pokusu o kriminalizaci činnosti Jazzové sekce a literárním a filmovým lexikografickým příručkám). Příležitostně Západ zveřejňoval dokumenty o činnosti domácího disentu, o procesech proti disidentům (podrobné zpravodajství o procesu s Václavem Havlem a skupinou chartistů v roce 1979 s komentářem Gordona Wrighta), své dojmy z pobytu v Československu přiblížil Paul Wilson. Rubriku Filozofie pro domácnost v prvních ročnících vedl Stanislav Reiniš, do rubriky Věda přispívali mj. František Janouch a Antonín Jareš, různými publicistickými materiály, eseji a statěmi do Západu přispěli Ladislav Bittman, Jan Drábek, Jaroslav Drábek, Václav Havel, Jiří V. Kotas, Jan Křesadlo, Milan Kundera, Viktor Labský, Robert F. Lambert (mj. v č. 2/1984 polemika s výkladem komunistické politiky vůči Židům po únoru 1948, který publikoval Václav Černý ve svých Pamětech), Zdena Salivarová, Ivan Sviták, Ota Šik, Vladimír Škutina, Milan Zelený aj.

Diskusní a polemické příspěvky se objevovaly v oddílu Fórum Západu a v rozsáhlé rubrice čtenářských ohlasů. Zřejmě nejzávažnější diskuse se dotýkaly problému možnosti tzv. úpravy právních vztahů ČSSR s občany, kteří se zdržují v cizině bez povolení československých úřadů (debata na toto téma se v Západu vedla od roku 1982 prakticky do konce 80. let). S tím souvisí i příležitostné polemiky, mj. kolem návštěvy Miloše Formana v Československu roku 1979 a rozhovoru, který poskytl známému normalizačnímu novináři Janu Klimentovi, a o návštěvě Divadla Na Vinohradech v Torontu, která se uskutečnila na pozvání českého torontského Nového divadla (rozsáhlá diskuse na přelomu ročníků 1987/88). Průběžně se na stránkách listu objevovalo téma vztahu exulantů k reformním komunistům.

Mezi ostatními exilovými periodiky Západ vynikal zvláště rubrikou rozhovorů, v níž se představovali zejména exiloví umělci (Lída Baarová, Jiří Gruša, Vojtěch Jasný, Pavel Kantorek, Petr Král, Karel Kryl, Rafael Kubelík, Adina Mandlová, Waldemar Matuška, Emil Radok, Jiří Traxler, Jiří Voskovec), často i takoví, kteří odešli z ČSSR až během normalizace a exilové čtenářské obci byli zpočátku téměř neznámí (Jaroslav Hutka, Vlastimil Třešňák), redaktoři listu také hovořili se sportovci (Martina Navrátilová, Ája Vrzáňová), nakladateli a novináři (Karel Jadrný, Jiří Lederer, Daniel Strož, Pavel Tigrid), filozofy (Erazim Kohák), západními bohemisty (GordonSkilling) či bývalými i soudobými politiky (Vladimír Krajina, Otto Jelinek). Ve své době ojedinělým jevem byl původní rozhovor s doma oficiálně působícími herci Josefem Abrhámem a Zdenou Studénkovou v č. 6/1983 a převzatý rozhovor s Jáchymem Topolem (4/1989).

V hojné míře poskytoval Západ prostor literatuře a umění. Z původní tvorby dával přednost zejména exilovým prozaikům: povídky či části rozsáhlejších textů zde publikovali mj. Jan Beneš, Vladimír Cícha, Jan Drábek, Ladislav Grosman, Vilém Hejl, Iva Hercíková, Ivan Kraus, Eva Límanová, Iva Pekárková, Lenka Procházková, Ota Rambousek, Věra Rollerová, Jiří Svoboda, Josef Škvorecký, Luděk Šnepp, Jaroslav Vejvoda, fejetony přispěli Jaroslava Blažková, Vilém Hejl, Jaroslav Hutka, Karel Hvížďala, Josef Šryck, Arnošt Wagner aj. Ve výrazně menší míře se dostalo na poezii; obvykle šlo o ukázky z publikací připravovaných exilovými vydavateli (Ivan Blatný, Egon Bondy, Ivan Diviš, Karel Kryl, Jaroslav Seifert). Postupem času redakce zařazovala stále více prací doma žijících autorů, a to jak disidentů (Ivan Klíma, Iva Kotrlá, Zdeněk Rotrekl, Jaromír Šavrda, Milan Uhde), tak i umělců na pomezí oficiální a neoficiální kultury (Jan Burian a Jiří Dědeček, Bohumil Hrabal aj.). Literární recenze (mj. Antonín Brousek, Helena Kosková, Milan Kubeš) nebyly zařazovány soustavně, pravidelně se však čtenáři dočetli základní informace o nové produkci exilových nakladatelů. Rozsáhlejší literárněvědné či kritické stati a komentáře publikovali Igor Hájek (o doma oficiálně vydávané próze v č. 3/1987), Petr Hrubý (o životních osudech i tvůrčím vývoji M. Majerové, M. Pujmanové, J. Glazarové v č. 2/1987, o Josefu Horovi v č. 1/1988), Karel Kyncl (v č. 1/1985 příspěvek o Frances Meachamové a Ivanu Blatném), Nathalie Malinová (mj. o udělení Erasmovy ceny V. Havlovi v č. 3/1987), často Josef Škvorecký (stať o J. Seifertovi v č. 3/1985, o Slovníku české literatury 1970-81 v č. 4/1986), dále Jiří Morava a Jarmila Blažková (polemika nad Moravovou monografií o Karlu Havlíčkovi Borovském a Škvoreckého recenzí), pseudonym V. Moravius srovnal pražské a exilové vydání knihy J. Seiferta Všecky krásy světa (1/1984). Téměř reportážní charakter má svědectví Oty Filipa o tom, jakým způsobem odešla do emigrace Iva Procházková se svou rodinou (1/1984), a o pobytu režiséra Pavla Juráčka v Německu (5/1985). O filmu a divadle doma i ve světě, příp. o vystupování domácích souborů na Západě či o zahraničních inscenacích děl českých dramatiků informovali Věra Blackwell, Jiří Drašnar, Igor Hájek, Jan Jirásek, Václav Táborský a Jan Uhde, na konci 80. let několikrát přispěl též Michael Špirit. V několika článcích Západ informoval o činnosti českých divadelních souborů v zámoří. Rubrika Umění přibližovala osudy a tvorbu českých výtvarníků, zvláště těch, kteří žili v exilu (Kristián Kodet aj.), objevovaly se i informace o výstavách a recenze (mj. Marta Procházková).

Původní literární tvorba byla zastoupena i v rubrice Humor, která vycházela pravidelně zvláště v prvních ročnících a která se mj. stala jedním z center exilové cimrmanologie (o výskytu génia Járy da Cimrmana v různých zemích světa informovali Jiří Borský, Ján Gavora, Jan Janků, Michael Konůpek, Josef Škvorecký a VáclavTáborský aj., recenzí byl představen herecký soubor Járy the Cimrmana v Torontu), dále v rubrice publikovali Ivan Kraus, Vladimír Škutina, Pavel Taussig, z pozůstalosti Vratislava Blažka byl převzat fragment Sebrané spisy Vladimíra Kotouče. Předmětem parodií se stávaly osoby jako Jan Hostáň nebo Ladislav Štoll (Josef Škvorecký pod pseud. Josefa Urválková), bez komentáře (též mimo rubriku Humor) byly přejímány některé příznačné články z domácího tisku.

Po listopadu 1989 a přestěhování časopisu do Prahy z jeho stránek literatura prakticky zmizela. Výjimkou je článek Milana Svobody o pašování rukopisů Jaroslava Foglara do zahraničí (č. 3-4/1991) či rozhovor Jiřího Tušla s prozaikem Janem Benešem (1/1992). Západ se v této době věnoval zejména atraktivním domácím politickým tématům, případně postřehům exulantů z návštěv Československa.

V březnu 1982 vydala redakce anglický výbor z nejzajímavějších článků časopisu pod názvem The West.

Periodicita: Dvouměsíčník. – I (4 č., 1979), II-XII (po 6 č., dvojčíslo 3-4/1991;1980-1991), XIII (2 č., další 4 č. pod názvem Západ today s novým i původním číslováním, 1992), XIV (5 č., od č. 3 opět původní název Západ, 1993).
Podtituly: Časopis pro Čechy a Slováky (1979-93), Časopis pro Čechy a Slováky na celém světě (1993).
Členové redakční rady: J. Beneš (1992-93), V. Bystrov ml. (1992-93), J. Fabšic (1979-83), M. Grüner (1991), K. Helmich (1991-93), V. Hradská (1993), P. Kantorek (1993), E. Kotrbová-Wagnerová (1990-93), E. Límanová (1979-91, též pseud. M. Zvěřinová), J. Loewy (1992-93), I. Mucha (1992-93), J. Randa (1992-93), S. Reiniš (1979-93), E. von Rheinwald (Rheinwaldová, 1992-93), V. Rollerová (1992-93), Z. Salivarová (1991-93), J. Škvorecký (1979-92), M. Šuchma (1979-92), V. Táborský (1979-87), J. Uhde (1979-88), O. Ulč (1981-93), V. Valenta (1979-80), M. Vydrová (1992-93), A. Wagner (1990-92).
Technické informace: 27x21 cm, A4 (od č. 2/1991); 32-40 str. (angl. výbor The West 64 str.), paginace přetržitá, Index roč. 1979–84 vyšel samostatně v prosinci 1985.
Grafická úprava a výtvarný doprovod: Kresby, kreslený humor, koláže (J. Brychta, O. Hanel, P. Kantorek, J. Kristofori, C. Smolík, I. Steiger, P. Taussig, často i převzaté kresby a kreslené vtipy); fotografie pravidelně na titulní straně (A. Arnetová, J. Erml, H. Fierlingerová, D. Havránek, B. Krčil, A. Lhotský, J. Lukas, H. Procházková, T. Rosenfeld, L. Taylor, V. Třešňák, J. Zajíc aj.); grafická úprava: B. Munzarová (1979-82), C. Smolík (1982-91), Z. Salivarová (pod pseud. Věra Držmíšková, 1979-91), A. Poledňák (1991), A. Chmel (1991-93).
Náklad: 2000 abonentů (80. léta).
LITERATURA
Západ po roce, Západ 1980, č. 3; M. Šuchma: Nejen k desátému výročí. Západ 1988, č. 1; šv(= M. Bystrovová): Můstek k domovu, LidN 1. 8. 1992; L. Friede: S Milošem Šuchmou o Západu, Polygonu a jiném, Polygon (Curych) 1992, č. 5.
Autor hesla: Michal Přibáň (2002), akt. hesla: 31. 5. 2006 (mlp), akt. bibliografie: 31. 12. 2005 (mlp)

zdroj: PŘIBÁŇ, Michal. Západ: [slovníkové heslo ]. In: Slovník české literatury po roce 1945 [online]. [cit. 2016-02-20]. Dostupné z: www.slovnikceskeliteratury.cz


 

Čísla jsou podložena textem (strojově rozpoznaným), soubory zmenšeny a stránky oříznuty.
 
ročník 1979

ročník 1980

ročník 1981

ročník 1982

ročník 1983

ročník 1984

ročník 1985

ročník 1986

ročník 1987

ročník 1988

ročník 1989

ročník 1990

ročník 1991

ročník 1992

ročník 1993

 

index 1979 - 1984 - obsah dle čísel, autorský rejstřík - pdf-ocr