O divadle

 
A.          
1. O divadle; zkr.OD;
2. Nepravidelný časopis (4);
3. anonym;
4. Praha (3, 4);
6. A4;
7. 244-448;
8. xerox; vázáno v polokartónu či plátně;
12. 1-2x ročně;
13. 4;
14. 1/07-86; 2/02-87; 3/11-87; 4/10-88; 1989-
 
B.           
1. Časopis pro divadelní teorii a kritiku.
2. Obsah; rubriky ve volné kombinaci: K úvaze; Co a jak v divadlech; Nová česká hra; Filipika; Fejeton; Souvislosti-Portréty-Připomenutí; Přeložili jsme si; Divadlo za humny; Co a jak o divadle; Pro archív; Rozhovor; Kritické ohlasy a polemiky.
3. Plná jména, pseudonymy, šifry (u glos);
a) V. Havel, V. Chramostová, K. Kraus, O. Krejča, S. Machonin, F. Pavlíček, K. Sedláková, M. Uhde, Z. Urbánek, M. Vrbová;
b) M. Cournot, M. Goetz-Stankiewicz, C. S. Lewis, P. Ricoeur, J. Rousset, D. Sallenave.
4. a) Statě, studie, kritiky, recenze, fejetony, glosy, portréty, rozhovory, diskuse, polemiky, bibliografie, eseje.
b) Současné české divadlo: divadelní teorie a kritika bez rozlišení mezi oficiálně uváděnými a neuváděnými dramatiky; teoretické studie a eseje (činohra, české drama, divadla malých forem); různé aspekty současné divadelní scény v Československu; představování nových českých dramat (V. Havel, Pokoušení; dílo D. Fischerové); fejetony (vzpomínky na L. Aškenazyho); recenze nových her, novinky na téma divadlo a překlady dramat; polemiky (k novému překladu Becketta); kritiky inscenací v divadlech v Čechách a na Moravě; pracovní portréty (K. Steigerwald); portréty významných osobností divadla a rozhovory s nimi (O. Krejča, J. Tříska, P. Landovský, J. Topol, V. Chramostová); aktuální trendy na zahraniční divadelní scéně (Francie, SSSR, Polsko); překlady pozoruhodných statí z oboru divadelní vědy; detailní bibliografie z oblasti divadla (Beckett a Genet v českých a slovenských překladech, režijní práce A. Radoka, bytové divadlo V. Chramostové, divadelní role P. Landovského, repertoár Divadla na zábradlí, scénografické dílo L. Fáry).
c) Převážně původní příspěvky; několik překladů (často z francouzštiny); několik textů převzato.
 
C.           
1. "O divadle", KS 3/86. (1)
-db-, "O divadle", KS 3/87. (2)
"O divadle", KS 1/89. (3)
Markéta Goetzová-Stankiewiczová, "První dojmy z časopisu O divadle", Acta 2/87, 26-27. (1, 2)
Karel Hrubý, "O divadle", Proměny 2/87,165-166. (1)
Karel Hrubý, "Hledání a protest 'malých' divadel", Proměny 3/88. 158-161. (3)
2. "O divadle", Infoch 11/86. (1)
"O divadle", Infoch 11/87. (2)
"O divadle", Infoch 7/88. (3)
"O divadle", Infoch 8/89. (4)
-vpn, "Anotovaný obsah prvních dvou čísel časopisu O divadle", Acla 2/87, 28-29.
Vilém Prečan, "Samizdatová periodika 1977-1988", Acta 5-8/88, 62.
4. About theatre: Texts from the samizdat periodical with the same name, The Charta 77 Foundation in collaboration with the Documentation Centre for the Promotion of Independent Czechoslovak Literature, Stockholm 1989.
 
D.   Rozhovor se členem redakce (10. 5. 89):
1. Praha.
2. Asi 150.
3. Xerox.
5. Po letitém vakuu v oboru divadelní kritiky byla pociťována obecná potřeba publikační platformy pro recenze aj. Původní představa: čtvrtletník; kvůli výrobním potížím však vychází OD nepravidelně (1-2x ročně); 1x měsíčně se schází redakce; vzhledem k apolitickému charakteru nedošlo k represím ze strany policie (mj. i proto klesá počet pseudonymů).
6. Věnováno pouze divadlu; zcela vědomě bez příspěvků o televizi či filmu; zpočátku se čísla upravovala tematicky: činohra (1); české drama (2); divadla malých forem (3); od toho se ale upustilo, protože mělo jít o více než sborník. Zásady: pouze původní příspěvky; žádná dramata; pouze českoslovenští autoři (s výjimkou nepatrného počtu překladů).
8. Nejen v Praze, ale i v menších městech; především lidé od divadla.
9. Prostřednictvím divadel (proto i v menších městech),
14. Vliv Divadla (ze šedesátých let) ohledně úrovně, nikoliv však obsahu, OD je specifičtější.
zdroj: Posset 1993 viz

O DIVADLE   1986 - 1990

Nepravidelně vydávaný samizdatový sborník zabývající se především soudobým českým divadlem a dramatem řídil Karel Kraus, členy užší redakční skupiny byli Sergej Machonin, František Pavlíček a (od č. 2) Přemysl Rut, jako tajemnice redakce působila Anna Freimanová, jazykovou redaktorkou byla Eva Lorencová. Na redakční práci se však významně podíleli i členové redakční rady, jejímž předsedou byl Václav Havel a v níž dále působili Věra Dvořáková, Vlasta Chramostová, Josef Topol a Milan Uhde, organizačně na přípravě a výrobě sborníku spolupracovali zejména iniciátorka jeho vzniku Olga Havlová a Zdeněk Urbánek. Příležitostně s redakcí spolupracovaly některé další osobnosti, mj. režisér Luboš Pistorius. K ekonomickému zajištění sborníku významně přispívala Nadace Charty 77.

Stejně jako některé jiné samizdaty a „polosamizdaty“ druhé poloviny 80. let se i sborník O divadle pokoušel překračovat hranice mezi prostředím oficiální kultury a disentem, takže se na jeho stránkách často diskutovalo o problémech „veřejné“ divadelní kultury, jejíž představitelé zde ovšem zvláště zpočátku publikovali obvykle pod pseudonymy. Sborník byl bez ohledu na limity samizdatového vydávání koncepčně a přísně redigován, a byť šlo o periodikum odborně vyhraněné, jehož značný rozsah navíc omezoval možný počet opisů, patřil k nejrozšířenějším kulturním samizdatovým počinům (některá čísla redakční rada expedovala i ve „druhém vydání“). Vznikl v době, kdy neexistovaly jiné odborné teatrologické časopisy (s výjimkou tehdy ještě interního sborníku Svazu českých dramatických umělců Dramatické umění), a byl jednou z mála tribun ideologicky nepředpojaté a nezávislé divadelní publicistiky období konce normalizace. Na půdě jeho redakční rady vznikla na jaře 1989 Petice kulturních pracovníků za propuštění Václava Havla z vězení, která stála na počátku událostí, jež posléze vedly k pádu komunistického režimu v Československu.

Sborník měl pevnou skladbu rubrik. Jednotlivé svazky otevírá úvodní esej (Ladislav Hejdánek, Otomar Krejča, Jolana Poláková pod pseud. Věra Svobodová, Helena Webrová pod pseud. Marie Vrbová) a rubrika K úvaze, přinášející vždy několik statí soustředěných k jednomu tématu: v č. 2 je tímto tématem původní české drama, v č. 3 tzv. malá divadla. K původní české dramatické tvorbě je soustředěna rubrika Nová česká hra, analyzující texty a inscenace her Daniely Fischerové (Luboš Pistorius v č. 2 a 3), Václava Havla, Josefa Topola a Milana Uhdeho. Studie a recenze inscenací na domácích jevištích byly zařazovány do rubriky Co a jak v divadlech, recenze odborné literatury přinášela rubrika Co a jak o divadle, různé další příležitostné články se objevovaly v rubrice Souvislosti-portréty-připomenutí (rozsáhlejší bloky věnovány Alfredu Radokovi a Zdeňku Urbánkovi). Do těchto rubrik přispívali zejména Jindřich Černý (pseud. Vilém Pojkar), Anna Freimanová (též pseud. Hana Borková), Václav Havel, Václav Königsmark (pseud. Hynek Rýdl), Karel Král (pseud. Jiří Klos a Karel Lukáš), Jiří Kratochvil, Karel Kraus, Otomar Krejča ml. (pseud. František Kryštof), Sergej Machonin, Barbara Mazáčová (pseud. Anna Jilská), František Pavlíček, Otakar Roubínek (pseud. Antonín Kropáček), Přemysl Rut, Jitka Sloupová (též pseud. Květa Sedláková), Eva Šormová (pseud. Jaroslava Davidová), Milan Uhde, Zdeněk Urbánek a Vojtěch Vacke (pseud. Václav Benedikt).

Celkem třikrát redakce uspořádala besedy dramatiků, dramaturgů a publicistů (v č. 5 se jí vedle autorů zakázaných otevřeně zúčastnili i autoři veřejně publikující, mj. Arnošt Goldflam, Michal Lázňovský, Bohumil Nekolný, Petr Oslzlý, Karel Steigerwald aj.). Rozhovor sborníku poskytli mj. Vlasta Chramostová, Ilja Racek a Jiří Suchý, také ovšem dramatik Harold Pinter a prozaik Arvo Valton. Světovému divadlu i divadelní teorii byly věnovány rubriky Divadlo za humny a Přeložili jsme si (mj. José Ortega y Gasset, Paul Ricoeur a Daniele Sallenave, mimo rubriku zařazena kritická studie Věry Dvořákové o Ouředníkově překladu Beckettova Čekání na Godota s následujícími komentáři Patrika Ouředníka a Václava Jamka), drobnější příspěvky se objevovaly v rubrikách Filipika (mj. Karel Pecka) a Fejeton (v č. 2 rubrika věnována vzpomínkám na Ludvíka Aškenazyho). Ukázky ze svých později publikovaných memoárů ve sborníku uveřejnili Vlasta Chramostová a Sergej Machonin. Polemickými ohlasy do sborníku přispěli Josef Kovalčuk a Jiří Suchý.

Podstatným oddílem sborníku byla rubrika Pro archiv, přinášející obvykle personální soupisy režií (O. Krejča, A. Radok), rolí (Pavel Landovský, Marie Tomášová, Jan Tříska), her a jejich divadelních, popřípadě i rozhlasových a televizních inscenací (Ludvík Aškenazy, Václav Havel, Pavel Kohout, Milan Uhde), příp. též bibliografie (Sergej Machonin, Josef Šafařík, Zdeněk Urbánek) a soupis repertoáru (Divadlo Na zábradlí).

Výběr ze samizdatových svazků vyšel roku 1990 v nakladatelství Lidové noviny pod názvem O divadle 1 jako první svazek předpokládané, nakonec však neuskutečněné nové řady sborníku.

Periodicita: Nepravidelně. – Kontinuální číslování, celkem pět svazků: 1986 (1 sv., červenec), 1987 (2 sv., únor, listopad, 2-3), 1988 (1 sv., říjen, 4), 1989 (1 sv., říjen, 5). Výběr ze samizdatových čísel ve sv. 1 (1990).
Členové redakční rady: V. Dvořáková (1986–90), A. Freimanová (1986–90), V. Havel (1986–90, předseda), O. Havlová (1986–90), V. Chramostová (1986–90), I. Klíma (1986), K. Kraus (1986–90), S. Machonin (1986–90), F. Pavlíček (1986–90), P. Rut (1987–90), J. Topol (1986–90), M. Uhde (1986–90), Z. Urbánek (1986–90), I. Vojtěch (od 1988); jako externí spolupracovník redakční rady působil L. Pistorius.
Technické informace: Strojopis, A4, 244-448 str., paginace přetržitá, obsahy samizdatových čísel a rejstříky autorů, pseudonymů a šifer ve sv. 1 (1990).
Grafická úprava a výtvarný doprovod: Bez výtvarného doprovodu; grafická úprava sv. 1 (1990) K. Šejna s použitím návrhu P. Büchlera.
Náklad: 100-250 (1986-89), 3000 (1990).
 
LITERATURA
V. Havel: O jedné otázce, Acta 1987, č. 2;
M. Goetzová-Stankiewiczová: První dojmy z časopisu O divadle, tamtéž;
Anotovaný obsah prvních dvou čísel časopisu O divadle, tamtéž;
K. Hrubý: O divadle, Proměny 1987, č. 2;
-red-: O divadle, Proměny 1989, č. 4;
J. Sloupová: 21 let odkládaná cesta za ideálem, Scéna 1990, č. 4;
M. Goetzová-Stankiewiczová: „O divadle“ v Kanadě, LidN 8. 12. 1990;
P. Rut: Ediční poznámka jízlivá, LitN 1990, č. 39 (příl. LidN 27. 12. 1990);
Z. A. Tichý: Soumrak divadelních časopisů?, LidN 5. 10. 1991.

Autor hesla: Michal Přibáň (2002)    Aktualizace hesla: 30. 6. 2006 (mlp)    Aktualizace bibliografie: 30. 6. 2006 (mlp)

zdroj: www.slovnikceskeliteratury.cz 2016-01-14

Všechna čísla tohoto titulu jsou podložena textem (strojově rozpoznaným).

1986

1987

1988

1989

1990

  • 1 - výběr ze samizdatových čísel -