Acta incognitorum eruditorum

Časopis pro kulturu, vzdělání a historii


*     [Praha]     *     1976 – 1988     *     měsíčně vyjma července a srpna     *


Časopis Acta incognitorum (dále AI) - (z lat. Protokoly neznámých) s podtitulem Rukopisy Společnosti neznámých učenců vydávala Societas incognitorum eruditorum secunda (zkratka SIE, z lat. Společnost neznámých učenců II.), založená 8. května 1976 během výletu skupiny přátel (většinou absolventů Univerzity Karlovy) do Olomouce. Zakladatelé Společnosti se hlásili k odkazu první učené společnosti téhož názvu (Societas incognitorum eruditorum in terris Austriacis), jež vznikla v Olomouci v roce 1746. Obě společnosti spojovala skepse vůči režimu a touha šířit vědění a vzdělání v prostředí, v němž vládla cenzura, bylo potlačováno svobodné myšlení a znemožňováno vyjádření vlastního názoru.

Společnost se scházela obvykle dvakrát měsíčně na tzv. salonech s přednáškami a s aktivní účastí hostů. Charakter jednotlivých večerů často osciloval mezi divadelně-recesistickým pojetím a zasedáním seriózní učenecké společnosti. Předsedou byl teatrolog a estetik Petr Pavlovský (obč. jm. Fiala-Pavlovský, *1944), místopředsedou sazeč a technický redaktor nakladatelství Orbis Leonid Křížek (*1947), jednatelem matematik Václav Seman (*1944), archivářem filmový kritik Jiří Cieslar(1951-2006). K původním devíti zakládajícím členům dále patřili překladatelka Eva Frídová (*1953, provdaná Cieslarová), historik Jan Hozák (*1950), romanistka Stella Fialová-Pavlovská (*1948), muzikoložka Anna Kuhnová (*1949) a technik ČKD Miroslav Štěpán (*1944). Skupinu záhy rozšířili romanistka Alena Bahníková (*1948), matematik Petr Brodský (1939-2016) a matematička Ivana Plundrová (*1944). K dalším členům patřili historička umění Marie Černá (*1952, provd. Klimešová), teolog a filozof Ivan Štampach (*1946),teolog Pavel Kučera (*1950) a Libuše Kučerová (*1954); Hana Obrazová a Ivan Beneš Společnost opustili již v roce 1977. Čestnými členy byli mj. herec Miroslav Částek (*1937), filmový historik Myrtil Frída (1919-1978), spisovatel Jan Vladislav (1923-2009), estetik a muzikolog Jaroslav Volek (1923-1989), dramaturg Otakar Roubínek (1934-92), teoretik divadla a dramaturg Ivo Osolsobě (1928-2012) či divadelník a spisovatel Ivan Vyskočil (*1929). Jako hosté na pravidelných salonech vystupovali např. divadelní historik František Černý, kulturní publicista Jan Rejžek, právník, předválečný politik a poválečný politický vězeň Vlastimil Klíma, spisovatel Ivan Klíma, teolog Tomáš Halík, historik architektury Vladimír Šlapeta, historik Jiří Rak nebo filozof a publicista Jiří Hejlek. 

Acta incognitorum vycházela v Praze zpočátku jako strojopis na průklepovém papíře formátu A4, později byl příležitostně využíván i xerox. Ročníky byly členěny po sezonách vždy od září do června následujícího roku. Úvodní číslo vyšlo v květnu 1976, první ročník obsahoval pouze dvě čísla (květen a červen), dále list vycházel měsíčně kromě července a srpna, tedy desetkrát ročně. V letech 1977, 1980, 1982, 1983 a 1984 vyšlo celkem pět zvláštních letních čísel, která byla přiřazena k uzavřenému ročníku jako tzv. Acta incognitorum aestiva / Acta aestiva (lat. aestas - léto) a označena číslem 11. Celkem vyšlo 111 čísel, to poslední v prosinci 1988. Jejich rozsah se pohyboval cca od 70 do 100 stran, v rámci ročníku průběžně paginovaných; uzavřené ročníky byly obvykle po pěti číslech svázány do dvou svazků v deskách z tvrdého kartonu. Běžný náklad činil deset kusů.

Redakci tvořilo zpočátku pět, později sedm tzv. vázacích skupin v čele s vedoucími redaktory. V kompletování čísel se jednotlivé skupiny střídaly, každá připravila dvě čísla ročně. Vždy na prvním salonu v měsíci odevzdal každý člen svůj příspěvek v pěti exemplářích redaktorovi svazku, ten spolu s kolegy připravil další potřebné kopie, provedl korektury, stránky očísloval, připojil obsah, titulní list, stránky svázal a přinesl na následující salon, kde byla dokončená čísla rozdělena mezi členy. Časopis koloval v poměrně uzavřeném okruhu cca třiceti osob a nedostával se do přímé konfrontace s normalizačním režimem. Společnost dodržovala závazné publikační zásady: vítány byly především příspěvky psané přímo pro Acta (jinde publikované texty byly přípustné pouze po podstatném přepracování), stanoveny byly i závazné citační normy. Většina autorů podepisovala své příspěvky plným jménem, případně iniciálami.

Po celou dobu vydávání Act budovala Společnost archiv veškerých písemných materiálů, korespondence, fotografií i krátkých filmů ze spolkových akcí, salonů a výletů. Časopis byl členěn do volně kombinovaných rubrik. Jeho páteř tvořily referáty a studie, popř. literární tvorba členů Společnosti a jejich hostů. Autoři se podle svého zaměření věnovali filozofii (Pavel Kučera o kritice křesťanství Ludwiga Feuerbacha), historii (Jan Hozák o antisemitismu na přelomu 19. a 20. století), teologii (Ivan Štampach o světových náboženstvích a sekulární společnosti), výtvarnému umění a estetice (Marie Černá o výtvarné avantgardě po roce 1945, Jaroslav Volek o základních estetických kategoriích), dramatu a divadlu (Petr Pavlovský o českém divadle osmdesátých let 20. století). Prostor byl věnován také memoárové literatuře (mj. vzpomínky předválečného politika Vlastimila Klímy na Mnichov 1938, ukázky z memoárů Václava M. Havla, vzpomínky Vlastislava Fialy-Pavlovského na studium ve Francii koncem třicátých let 20. století a na účast v československé obrněné brigádě ve Velké Británii).

Od ledna 1977 v Actech na pokračování vycházela próza Jiřího Cieslara s prvky nadsázky Zločin na Jemništi. Mezi beletristickými příspěvky však převažovaly překlady. Postupně zde vyšly ukázky z beletristických a esejistických děl Giovanna Arpina, Rolanda Barthese, Itala Calvina, Charlese K. Gordona, Sørena Kierkegaarda, A. M. Ripellina, Alaina Robbe-Grilleta, Leonarda Sciascii, I. S. Šklovského, Borise Viana, Kurta Vonneguta ad. Překlady z velké části zajišťovala Alena Bahníková, příležitostně rovněž Petr Brodský, Stella Pavlovská, Ivana Plundrová a Leonid Křížek. V osmdesátých letech se objevovaly též překlady článků z populárně-naučných časopisů (National Geographic, Newsweek), které připravoval Leonid Křížek.

Recenzní rubrika se zaměřovala především na film (pravidelné referáty z letních filmových škol v Písku, Hořovicích a Uherském Hradišti),potažmo televizní tvorbu (Miroslav Štěpán o seriálu Nemocnice na kraji města), výtvarné umění (výstavy v pražské Národní galerii, Uměleckoprůmyslovém muzeu v Praze, ale též v regionech) a na společenské vědy a beletrii (mj. Jiří Cieslar o historické práci Pavla Preisse Boje s dvouhlavou saní či o Prozaické skutečnosti Jana Lukeše, Jan Hozák o knize Josefa Kočího České národní obrození, Ivan Štampach o historickém románu Hanny Malewské Pomíjí tvářnost světa, o práci Václava Medka Cesta české a moravské církve staletími či knize Ludvíka Součka Otazníky nad hroby, Pavel Kučera o knize Miloslava Hájka Vím, komu jsem uvěřil ad.). Pravidelné místo měla krátká hodnocení divadelních představení; spíše než tradiční „kamenná" divadla členové Společnosti navštěvovali menší či poloprofesionální pražské a mimopražské scény. Rubrika Dokumenty byla tvořena z kratších převzatých textů (mj. Karel Čapek: Proč nejsem komunistou, Alexandr Solženicyn: Nežít se lží). Příležitostně byly zařazovány nekrology (mj. Jiří Cieslar o Myrtilu Frídovi a Vlastimilu Klímovi, Jaroslav Volek o Olegu Susovi). Každé číslo bylo zakončeno rubrikou Vybráno z poezie (mj. František Halas,Vladimír Holan, Karel Marysko, Marie Pujmanová, A. S. Puškin, Suzanne Renaud,Jaroslav Seifert, Zdenek Seydl, Charles Vildrac, Ivan Wernisch, Jiří Žáček). Pravidelně se objevovaly zprávy o činnosti Společnosti. (eb - Eduard Burget)

PRAMENY
Lokace: Libri prohibiti, Praha; Národní knihovna ČR, Praha.
Rozhovory: Jan Hozák, Praha 23. 5. 2016; Leonid Křížek, Praha 7. 6. 2016.

LITERATURA
Studie a články: P. Pavlovský: Societas incognitorum secunda (K 20. výročí založení), in V. Novotný (ed.): Listopad '96 (1996).
Absolventské práce: D. Potůčková: Cieslarova kritika dietlovsko-kozákovské kultury. Jiří Cieslar a jeho kritiky domácí filmové tvorby v podzemním periodiku Acta incognitorum (Bc.; Brno, FF MU 2013).

zdroj: Přibáň 2018 viz


Legenda (nové okno): Posset: Česká samizdatová periodika 1968-89
A.
1. Acta incognitorum (vždy 1-10); Acta (incognitorum) aestiva (11);
2. Rukopisy Společnosti neznámých učenců (SIE - Societas incognitorum eruditorum);
3. dr. Jiří Cieslar, Majka Černá, Eva Frídová, Jan Hozák, Leo Křížek, Stella Pavlovská, dr. Petr Pavlovský (nepravidelně, i dva dohromady, ne vždy uvedeno);
4. [Praha];
5. Pouze pro vnitřní potřebu! Jakékoli šíření, opisování či rozmnožování není dovoleno!;
6. A4;
7. [29]-[264] (průběžná paginace celého ročníku);
8. průklep (část. xerox); sešito; vázáno (po ročnících) v tvrdém kartónu;
9. ilustrace;
12. 1x měsíčně (většinou kromě července, srpna);
13. pravděpodobně 111;
14. 1976/I: 1/05-76; 2/06-76;
1976-77/II: 1/09-76; 2/10-76; 3/11-76; 4/12-76; 5/01-77; 6/02-77; 7/03-77; 8/04-77; 9/05-77; 10/06-77; 11/07-77;
1977-78/III: 1/09-77; 2/10-77; 3/11-77; 4/12-77; 5/01-78; 6/02-78; 7/03-78; 8/04-78; 9/05-78; 10/06-78;
1978-79/IV: 1/09-78; 2/10-78; 3/11-78; 4/12-78; 5/01-79; 6/02-79; 7/03-79; 8/04-79; 9/05-79; 10/06-79;
1979-80/V: 1/09-79; 2/10-79; 3/11-79; 4/12-79; 5/01-80; 6/02-80; 7/03-80; 8/04-80; 9/05-80; 10/06-80; [11]/08-80;
1980-81/VI: 1/09-80; 2/10-80; 3/11-80; 4/12-80; 5/01-81; 6/02-81; 7/03-81; 8/04-81; 9/05-81; 10/06-81;
1981-82/VII: 1/09-81; 2/10-81; 3/11-81; 4/12-81; 5/01-82; 6/02-82; 7/03-82; 8/04-82; 9/05-82; 10/06-82; 11/08-82;
1982-83/VIII: 1/09-82; 2/10-82; 3/11-82; 4/12-82; 5/01-83; 6/02-83; 7/03-83; 8/04-83; 9/05-83; 10/06-83; [11]/[08-83];
1983-84/IX: 1/09-83; 2/10-83; 3/11-83; 4/12-83; 5/01-84; 6/02-84; 7/03-84; 8/04-84; 9/05-84; 10/06-84;
1984-85/X: 1/09-84; 2/10-84; 3/11-84; 4/12-84; 5/01-85; 6/02-85; 7/03-85; 8/04-85; 9/05-85; 10/06-85;
1985-86/XI: 1/09-85; 2/10-85; 3/11-85; 4/12-85; 5/01-86; 6/02-86; 7/03-86; 8/04-86; 9/05-86; 10/06-86;
1986-87/XII: 1/09-86; 2/10-11-86; 3/12-86 - 02-87; 4/03-04-87; 5/05-06-87;
1989 x\

B.
1. Časopis pro kulturu, vzdělání a historii.
2. Obsah; rubriky volně kombinované: Úvodník; Referáty (resumé přednášek); Literární tvorba; Překlady; Recenze; Diskuse a polemiky; Glosy a úvahy; Zprávy o činnosti; Dokumenty
3. Většinou plná jména (referáty), šifry (glosy);
a) I. Cieslar, E. Frídová, J. Hozák, L. Křížek, A. Kuhnová, S. Pavlovská, P. Pavlovský, V. Séman, M.Štěpán.
4. a) Referáty, statě, studie, eseje, komentáře, recenze, kritiky, glosy, dokumenty, diskusní příspěvky, polemiky, próza, poezie.
b) Pojednání ke všem myslitelným tématům humanistických (historie, literatura, výtvarné umění, jazykověda, hudba, divadlo), ale i přírodovědných (matematika, fyzika) oborů; recenze oficiálně vycházejících knih a časopisů (beletrie, výtvarné umění, divadlo, hudba) i hudebních a divadelních představení (včetně polemik a diskusí o příslušných tématech); zprávy a informace o aktivitě společnosti; próza a poezie jejích členů; vlastní překlady esejů, prózy a poezie.
c) Výhradně původní příspěvky (i překlady).\

C.\3. Petr Pavlovský, "Společnost je založena", Acta incognitorum 1/76.

D.   Rozhovor se členem redakce (16. 6. 89)
1. Praha.
2. 8-10, nikdy více.
3. Průklep.
4. Acta incognitorum (lat. protokol, kronika, list neznámého), Acta (incognitorum) aestivu (lat. letní protokol), podle Societas incognitorum eruditorum; na Acta incognitorum ;navazuje titul Acta (časopis Československého dokumentačního střediska nezávislé literatury, Scheinfeld/SRN).
5. Roku 1746 byla v Olomouci založena první učenecká společnost Societas incognitorum eruditorum; členové: řeholníci, učenci a měšťané; sloužila osvícenství; vydávala časopis Monatliche Auszüge (Měsíční výpisy). - 8.5.76 podnikla skupina přátel výlet do Olomouce. Tam založila (inspirována starou společností učenců) Societas incognitorum eruditorum in terris austriucis secunda; asi 15 členů; vydávala časopis Acta incognitorum; členově většinou humanisticky vzdělaní. Spojovala je: skepse vůči režimu, nedůvěra k liberální demokracii (odpovídající osvícenskému absolutismu), křesťanská orientace (katolíci a protestanti); neutralita a sklon k pozitivismu. Cíl společnosti: šířit vědění a vzdělání. - Společnost pořádala výlety, podniky a pravidelná setkání, tzv. salony : s přednáškami, aktivní účastí a hosty. - Acta incognitorum * vycházely jednou měsíčně (kromě července, srpna); na prvním salonu v měsíci se musely odevzdávat příspěvky (psané podle přesných směrnic); redaktor (členové společnosti se střídali) provedl korektury, paginaci, opatřil číslo obsahem, titulním listem, tiráži a obalem (deskami); na dalším salonu se rozdaly výtisky a do příště se musely přečíst; následovalo společné hodnocení a číslo se odložilo do archivu; na konci sezóny se všechna čísla svázala; každý člen společnosti musel připravit pro každé číslo nejméně dvoustránkový rukopis a za rok přednést minimálně jeden referát; v létě vyšel čtyřikrát sborník. Roku 1987 časopis zastavil činnost, protože se poměry změnily (někteří našli cestu do oficiálního tisku, někteří neměli tak jako tak nikdy velkou chuť do psaní).
7. Výhradně původní příspěvky a pouze od členů společnosti. 

zdroj: Posset 1993 viz


V Acta Incognitorum vycházely v letech 1976-88 texty filmového kritika Jiřího Cieslara. AI vydávalo neformální uskupení Societas incognitorum eruditorum (SIE), jehož byl Cieslar řádným členem. SIE navazovala na osvícenskou skupinu se stejným názvem. Obě společnosti spojovalo to, že se nemohly zapojit do tehdejších společenských struktur, a tak hledaly ze své situace východisko v podobě více či méně organizovaného setkávání a vydávání časopisu. Společným rysem Cieslarových kritik je něco, pro co by se dal použít Cieslarův termín dietlovsko-kozákovská kultura. Cieslar na filmech kritizuje únikovost a přílišnou konvenčnost. K hodnocení Cieslar využívá normativní etiky, etiky autonomie a etiky odpovědnosti. Často se uchyluje k autorskému čtení filmů a využívání psychologického a zvláště pak biografického hlediska. V případě, že texty vyšly nejen v AI, ale i v oficiálním tisku, podrobuji tyto dvě verze srovnání.\

z Anotace bakalářské práce Dominiky Potůčkové: Cieslarova kritika dietlovsko-kozákovské kultury - Jiří Cieslar a jeho kritiky domácí filmové tvorby v podzemním periodiku Acta incognitorum, Masarykova univerzita, Praha 2013 - plný text pdf-txt



ročník 1 - 1976

1-2 vč. obsahů - pdf-ocr

ročník 2 - 1976-77

1-2 vč. obsahů - pdf-ocr    3-4 vč. obsahů - pdf-ocr    5-7 vč. obsahů - pdf-ocr    8-10 vč. obsahů - pdf-ocr11 aestiva 1977 (vč. obsahu roč. 1 a 2) - pdf-ocr

ročník 3 - 1977-78

1-4 vč. obsahů - pdf-ocr,    5-7 vč. obsahů - pdf-ocr,    8-10 vč. obsahů - pdf-ocr

ročník 4 - 1978-79

1-5 vč. obsahů - pdf-ocr,   6-10 vč. obsahů - pdf-ocr

ročník 5 - 1979-80

1-5 vč. obsahů - pdf-ocr,    6-10, Acta aestiva vč. obsahů - pdf-ocr

ročník 6 - 1980-81

obsah ročníku - ocr-opr

1-5 vč. obsahů - pdf-ocr,   6-10 vč. obsahů - pdf-ocr

ročník 7 - 1981-82

1-6 vč. obsahů - pdf-ocr    7-11 vč. obsahů - pdf-ocr

ročník 8 - 1982-83

1-5 vč. obsahů - ocr-opr   

6 - únor 1983 - obsah ocr-opr    7 - březen 1983 - obsah ocr-opr    8 - duben 1983 - obsah ocr-opr    9 - květen 1983 - obsah ocr-opr    10 - červen 1983 - obsah ocr-opr

ročník 9 - 1983-84

1-5 vč. obsahů - pdf-ocr

6 - únor 1984 - obsah ocr-opr    7 - březen 1984 - obsah ocr-opr    8 - duben 1984 - obsah ocr-opr    9 - květen 1984 - obsah ocr-opr    10 - červen 1984 - obsah ocr-opr

ročník 10 - 1984-85

1-5 vč. obsahů - pdf-ocr,   6-10 vč. obsahů - pdf-ocr,   

ročník 11 - 1985-86

1-10 - vč. obsahů čísel i ročníku - pdf-ocr

ročník 12 - 1986-87

1-5 vč. obsahů čísel i ročníku - pdf-ocr

ročník 13 - 1987-88

čísla 1-5 ročníku 13 + čísla 1-2 ročníku 14 - vč. obsahů čísel i ročníků - pdf-ocr

ročník 14 - 1988

1 a 2 - 1988 - viz předchozí ročník