Proměny

Čtvrtletník Československé společnosti pro vědy a umění

 
*    New York    *    1964 - 1991    *    čtvrtletně
 
Filozofickou, kulturní a společensko-politickou revue vydávala Společnost pro vědy a umění, redigovali ji postupně jako odpovědní či výkonní redaktoři Ladislav Radimský (1964-1970), Jiří Škvor (1971-1978), Josef Staša (do 1982), Branislav Štefánek (1982), Karel Hrubý (1983-1991) a Zdena Brodská (1984-1991); pravidelná slovenská čísla nazvaná Premeny redigoval Jozef Špetko. V letech 1980-82 byla zřízena též. funkce koordinátora (zřejmě na úrovni vedoucího redaktora), v níž působili Ladislav Matějka (1-3/1980; 1, 2, 4/1981; 1, 3/1982), Karel Hrubý (4/1980; 2/1982) a Branislav Štefánek (3/1981), v roce 1977 uvedeni též zástupci odpovědného redaktora Hana Ciprisová, Richard Drtina, Zdena Salivarová. V redakční radě působili Vojtech E. Andic (1971-1976), Vratislav Bušek (1971-1972), Milíč Čapek (1978 1979), Zdeněk Dittrich (1979-1982), Lubomír Ďurovič (1979-1982, 1985-1991), Rudolf Firkušný (1978 1979), Alfred French (1979-1982), Igor Hájek (1979-1982), Karel Hrubý (1979 1982), Josef Korbel (1977-1978), Vladimír Krajina (1977-1979), Antonín Kratochvil (1971 1976), Jaroslav Krejčí (1985-1991), Jan Milíč Lochman (1985 1991), Victor Mamatey (1977-1979), Ladislav Matějka (1985-1987), Ivan Pfaff (1971 1976), Olga Radimská (1971-1976), Georgc Sadek (1978-1979), Z. Salivarová (1976, 1979 1982, 1985 1991), Miloš Sedmidubský (1979-1982), J. Škvor (1971-1976), J. Špetko (1985 1991), J. F. Tříska (1978-1979), Jiří Veltruský (1979-1982, 1985-1987), Jan Vladislav (1986-1991), Karel Vrána (1971-1976), René Wellek (předseda 1977-1979, člen do 1982, dále 1985-1991). V letech 1964-1970, 1973, č. 4/1976-2/1977, 1983-1984 redakční rada neuvedena. V letech 1977-1979 byli v tiráži jako odborní referenti uvedeni Jana Weinová (1977), Petr Hirsch (1977-1979) , K. Hrubý (1977-1979), Vladimír Karbusický (1977-1979), A. Kratochvil (1977-1979), Jiří Krupička (1977-1979), Jiří Lauda (1977-1979) a Václav Táborský (1978-1979). O výtvarné řešení obálky se starali Ladislav Svatoš (1965-1976), Ferdinand Čulík (1977), J. Lauda (1978), o grafickou úpravu časopisu po L. Svatošovi a F. Čulíkovi od roku 1978 Z. Salivarová (uváděna pod pseud. Věra Držmíšková). Administraci vedli Jiří Kouba (1978-1980; č. 1/1982), Frank J. Marlow (I a 4/1981; 3/1982) a Růžena Bunža (2, 3/1981; 2, 4/1982; 1983- zřejmě až 1991).
 
Svoji snahou podchytit vše významné z kulturního a vědeckého života Českého a slovenského exilu navázaly P. na podobnou původní koncepci revue Sklizeň, kterou se však již vydavateli A. Vlachovi v polovině šedesátých let nedařilo naplňovat. První redaktor P. a autor její koncepce L. Radimský prosazoval podobné záměry také již coby redaktor příležitostně vydávané revue Perspektivy, která ještě krátce vycházela souběžně s Proměnami. - V prvních ročnících, právě za řízení L. Radimského, byly P. charakteristické mimořádnou šíří odborných zájmů. Vedle statí filozofických (Antonín Cekota, Václav Hlavatý, Matthew Spinka, Věra Stárková, Pavel Želivan (vl. jm. Karel Vrána), historiografických (kard. Josef Beran, Karel Bělský, Jaroslav F. Chmelíček, Martin Kvetko, Otokar Odložilík, Ján Papánek, Karel Schwarzenberg, Miloš Šebor) či uměnovědných (Jaroslav Jíra , Zdenka Münzerová) se revue příležitostně zabývala např. i přírodními vědami či problémy ekonomickými apod. Exilová témata v P. nemívají politický rozměr, autorům se spíše jedná o obecnější reflexe problému vystěhovalectví, případně o hodnocení podstatných události a aktivit exilové reality (Vratislav Bušek, Vojtěch Nevlud-Duben, L. Radimský, P. Želivan), v r. 1965 se rozvinula diskuse o vývoji mateřštiny v krajanském a exilovém prostředí (V. E. Andic, V. Bušek, Otakar Machotka, L. Radimský, Stan J. Velinský). Nárůst počtu politických studií lze sledovat v souvislosti s tzv. Pražským jarem a jeho důsledky, mezi autory se v této souvislosti poprvé objevují odborníci a publicisté posrpnové emigračnl vlny (zejména Ivan Pfaff a Ivan Sviták).
 
Značný prostor poskytoval redaktor P. literatuře a literární vědě. Své nejnovější práce zde publikovali básníci Jiřina Fuchsová, Marie Glabazňová, Gertruda Goepfertová, Aurelle Janíková , Pavel Javor, Ivan Jelínek, Jiří Kavka (vl. jm. Robert Vlach), Přemek Kocián, Pavel Kolda, František Listopad, Chrysostom Mastik, Jiří Morava, Michal Racek, Zdeněk Salzmann, Ivan Schneedorfer, Ludvík Sláma, Inka Smutná, Olga Valeská a Vladimír Vaněk a prozaici Andrej Eliáš, G. Goepfertová, Jiří Klobouk, M. Racek, Rudolf Skukálek, Bedřich Svatoš, I. Sviták, Vilém Špalek (pseud. Gran Embustero), Otakar Štorch a Robert Vlach (pseud. Alfa). Literárněvědné studie se nesoustředily pouze na českou literaturu, ale sledovaly i soudobý vývoj literatury světové (beckettovské studie P. Želivana v r. 1970). V 60. letech Proměny ovšem neusilovaly pouze o reflexi dění uvnitř exilové intelektuální elity, ale pozorně si všímaly i postupného kulturně-politlckého tání v Československu. Projevuje se to jednak ve zvláštní rubrice Antonína Kratochvíla Přehled události na kulturní frontě v Československu (název rubriky byl průběžně modifikován), která zaznamenává vývoj domácího literárního a kulturního života od roku 1967 až do roku 1979 (v posledních letech však nepravidelně), a také ve volbě recenzovaných titulů: vedlo titulů světové společenskovědní literatury a české exilové tvorby tak P. svým čtenářům představovaly i pozoruhodná díla domácí literatury. K nejpilnějšim recenzentům (rubrika Kritické marginálie) patřili Paul Baker, Vr. Bušek, V. Nevlud-Duben, L. Radimský, K. Schwarzenberg a V. Stárková, dále mj. přispívali též Oldřich Blatný, Karel Kříž, Hanuš J. Lexa, Z. Münzerová, M. Šebor, Rudolf Šturm, Jiří Veselý a L. N. Zvěřina.
 
Radimského nástupce ve funkci redaktora P. Jiří Škvor se snažil udržet původní koncepci čtvrtletníku, posrpnová emigrační vlna však významně rozšířila dosud poměrně stabilní okruh dopisovatelů, cestu k již zavedenému listu si navíc postupné nacházeli i další poúnoroví exulanti. K autorům literárních a kulturních Statí a úvah nyní přibyli mj. Dušan Břeský, Antonín Dostál, Vilém Hejl, Josef Jedlička, A. J . Liehm, Milada Součková, František Svejkovský, I. Sviták, Josef Škvorecký a Pavel J. Trenský, básně, povídky a úryvky z rozsáhlejších próz publikovali mj. Jan Beneš, Antonín Brousek, Hana Ciprisová, Vladimíra Čerepková, Esther Kales, Karel Kryl, Zdena Salivarová, Milada Součková, Jiří Sýkora, J . Škvorecký či Jaroslav Vejvoda. Ekonomickým tématům se věnovali B. Korda, Milíč Kybal, Ivo Moravčík, Radoslav Selucký, domácí i mezinárodní politický vývoj analyzují z různých úhlů a v různých souvislostech Jaroslav Bouček, Jiří Hochman, Vlastislav Chalupa, Vladimír V. Kusin, Mojmír Povolný, Rio Preisner, Čenék Torn aj. Zřejmě v souvislosti s nástupem normalizace v Československu se v P. zmenšuje prostor pro exilové sebereflexe: dosavadní politické koncepce exilu jako by byly zmarněny a nový cílevědomý program je tématem pouze nesoustavných diskusí (Erazim Kohák a Josef Kalvoda v r. 1973 a 1974), ubývá i exilových sebereflexí (Miloš Bondy, M. F. Malik, Ferdinand Peroutka). Historickým tématům se věnují Milíč Čapek, Josef Kalvoda, Vilém Prečan aj. K podstatné koncepční proměně revue došlo na přelomu 70. a 80. let. Nová redakce zrušila rubriky původní literární tvorby; stále nápadněji se i na stránkách P. projevovalo postupné pronikání samizdatové literatury do zahraničních vydavatelství. Nadále, ale v menší míře se objevovala poezie (Ivan Diviš, Vladimír Holan, Jiří Kolář, Oldřich Mikulášek), příležitostně i próza (Bohumil Hrabal, Eva Kantůrkova, Karel Pecka, fejetony Ludvíka Vaculíka, eseje Václava Havla aj.). Mezi odbornými studiemi stále více převažují texty literárněvědné, a to jak od autorů exilových, mj. od Igora Hájka, Karla Hvížďaly, Květoslava Chvatíka, Heleny Koskové, Antonína Měšťana či M. Součkové, tak i domácích (Václav Černý, Miroslav Červenka, Jindřich Chalupecký, Zdeněk Kalista, Jan Lopatka), ale také od zahraničních hohemistů (William Harkins, Michael Henry Heim, Robert Pynsent, René Wellek). Historickým a politickým tématům se v P. 80. let věnovali mj. Johann Wolfgang Brügel, E. Kohák, Jaroslav Krejčí, Milan Kundera (Únos Západu v č. 1/1986), František Schwarzenberg, Pavel Tigrid, filozofické a teologické studie publikují Václav Bělohradský, Božena Komárková, J. M. Lochman, Radim Palouš, Jan Patočka (z pozůstalosti) či Karel Skalický. Objevují se ukázky z knih připravovaných v exilových nakladatelstvích, často se však jedná o literaturu faktu a memoáry (V. Černý, Prokop Drtina, Eduard Táborský). Některá čísla P. byla připravena jako monotematická, např. č. 1/1987 je zasvěceno životu a dílu Jana Patočky, téměř celé číslo 1/1991 je věnováno Milanu Kunderovi. Proměny zanikly v roce 1991 odstoupením dosavadní redakce. Po krátké vydavatelské přestávce měly být obnoveny (SVU v roce 1994 ohlásila jako odpovědného redaktora Mojmíra Grygara), žádná další čísla však již nevyšla.
 
Proměny: Čtvrtletník Československé společnosti pro vědy a umění / Ladislav Radimský, Vojtěch Ervin Andic, Karel Vrána-Želivan, Jiří Škvor, Antonín Kratochvil, Vratislav Bušek, Ivan Pfaff, Olga Radimská, Richard Drtina, Zdena Salivarová, Hana Ciprisová, Josef Korbel, Vladimír Krajina, Victor Mamatey, Milíč Čapek, Rudolf Firkušný, George Sadek, Jan F. Tříska, Zdeněk R. Dittrich, Alfred French, Igor Hájek, Miloš Sedmidubský, Jiří Veltruský, Josef Staša, Karel Hrubý, Ladislav Matějka, Zdenka Brodská, Jozef Špetko, Lubomír Ďurovič, Jaroslav Krejčí, Jan Milíč Lochman, René Wellek, Jan Vladislav, J. Vanovič. - New York: Společnost pro vědy a umění: Czechoslovak Society of Arts and Sciences in America. - 21 x 14 cm, 56-224 s.; od č. 4/75 do č. 2/79 20 x 12,5 cm. - Název a vydavatel někdy též slovensky (Premeny: Spoločnosť pre vedy a umenie v USA). - Název v tiráži též anglicky (Metamorphoses). Do č. 3/76 podnázev Štvrťročník Spoločnosti pre vedy a umenie. - Od č. 4/76 do č. 4/84 bez podnázvu. - V r. 1990 vydala SVU v Lancasteru zvláštní sborník Společnost a kultura: Stati z čtvrtletníku Proměny 1984 -1989. - Společnost pro vědy a umění známa též jako SVU.
 
 
prozatím alespoň částečná bibliografie Proměn 1964 - 1970 od Martiny Valtrové - pdf-txt