Nový život 1949 - 1970
Měsíčník Cyrilometodějské ligy pro kulturu a život z víry
* Londýn, od 1954 Řím * 1949 – 2001 * měsíčně *
[kvůli nedostatečnosti systému Drupal musí být Nový život rozdělen na dvě stránky: 1949–1970 a 1971–2001 - levé menu]
Náboženský, teologický a kulturní měsíčník vydává Křesťanská akademie v Římě. Redakční kruh zpočátku anonymní; podle různých pramenů list redigovali postupně P. Jan Lang (od 1949 zřejmě do 1953?), P. Jaroslav Popelka (podle Pejskara 1989 v letech 1949-zřejmě 1952), P. Václav Feřt (podle Pejskara 1989 v letech 1954-1960), František Planner (dle Dubna 1962), později P. Petr Ovečka. Jako Direktore Responsabile uveden P. Vincenzo Insolera (do 1981) a P. Ovečka (od 1982). Administrativními spolupracovníky listu v různých zemích byli dále Jan Birka, Růžena Bunžová, Fr. Peter Eliáš, Georg Engelhart, Karel Fořt, Stanislav Hofírek, Don Alberto Hrubý, Jaroslav Jáchym, B. Janíček, Pavel Kučera, František Pinďák, Jan Stor, Jaroslav Tománek, Václav Vostřez, Louis Vyoral aj.
Jádrem časopisu byly a jsou především teologické studie, úvahy, eseje a zprávy a reportáže z náboženského života doma, v exilu a ve světě. List se však věnoval mnoha dalším společenskovědním oblastem - filozofii, historii, politologii, literatuře a umění. Méně rozsáhlé články byly zařazovány do rubriky Křesťan a svět, pozdějiRozhledy. K autorům studií i kratších článků z uvedených oblastí patřili kromě výše uvedených mj. Jiří Babor, Jan A. Baťa, Josef Benáček, kard. Josef Beran, Vladimír Boublík, Jan Čep, František Dvorník, Zdeněk Ehler, Alois Hanák, Alexander Heidler, Josef Hrbata, Jan Ještědský, Karel Just,B. Kobliha, Antonín Kratochvil, Alois Krchňák, Václav Láska, František Mach, Karel Mácha,Felix Mikula, Josef Olšr, Anastáz Opasek, Zdeněk Petr, Jaroslav V. Pole, Blažej Ráček, Ladislav Radimský, Karel Rahner, Jan Roubal, Alois Rozehnal, Václav Ryneš, Karel Schwarzenberg (též pod pseud. Jindřich Středa), Karel Skalický, Věra Stárková, Miloš Šebor, Tomáš Špidlík, V. F. Trnavský, Jaroslav Vítovský, Karel Vrána (též pod pseud. Pavel Želivan, mj. studie o Kunderově Žertu Experiment s pouští, na pokr. v r. 1969-70) a mnozí další. Zpravodajská rubrika byla ve většině ročníků nazvána Stalo se doma, v exilu a jinde ve světě a přinášela velmi podrobné zpravodajství především z katolického prostředí, je však rovněž cenným zdrojem informaci o krajanském a exilovém životě. Rubrika Kulturní zprávy se ze jména v šedesátých letech soustředila na vývoj v Československu, do rubriky Poznámky byly zařazovány různorodé články, zprávy a knižní recenze. V prvních ročnících se objevovala též rubrika Cyrilometodějská liga (CML), zaznamenávající informace o činnosti jednotlivých organizací CML v různých zemích. V každém čísle se objevovaly i literární příspěvky, pravidelně zejména poezie a povídky (později v samostatné rubrice Naše povídka). Vedle úryvků z klasické české literatury a překladů z literatury světové byly zařazovány i texty původní exilové literatury - mj. Václav Čermák, Gertruda Goepfertová,Ludvík Chlum, Bohdan Chudoba, Pavel Javor, Ivan Jelínek, Josef Kalvoda, Petr Kolář, František Listopad, Chrysostom Mastik, Zuzana Pavlová (často v rubrice Pro naše nejmenší čtenáře), Michal Racek, Milada Součková, V. Stárková, Bedřich Svatoš, M. Šebor, Francisco Carlos Štěrba a mnozí jiní; příležitostně byly zařazovány i verše perzekuovaných katolických autorů (Jan Zahradníček, ale i anonymní texty).
List byl založen v červenci 1949 v Londýně pod názvem Věstník, č. 2/1949 má názevVěstník Cyrilometodějské ligy akademické, svazu katolického studentstva a intelektuálů z ČSR v exilu, současný název od ledna 1950. Původně cyklostyl, od 1951 tiskem, od února 1954 vychází v Římě. V letech 1971-74 dětská příloha Radar.
dle: Formanová, Gruntorád, Přibáň 1999 viz. Doplněno.