Hlas domova 1950-65

Zprávy pro Čechy a Slováky v Austrálii a na Novém Zélandě - od 1950

Kulturní věstník, Májový přehled - 1951

Československé noviny - od 10/1955

* Melbourne * 1950 - 1979 * čtrnáctidenně

Zřejmě nejvýznamnější český list na australském kontinentu založil a zpočátku redigoval Josef Rýpar (za spolupráce Informační služby svobodného Československa FCI). Od července 1951 list vydával a redigoval František Váňa; na redakční práci se dále podíleli členové redakční rady (dle Dubna 1962) Michal Cigler, Karel Janovský, Václav Michl (publikoval zde pod jménem Junius), R. Toman a Karel Wendl. List vznikl původně nikoli jako periodikum, nýbrž jako tzv. hromadný dopis: australské zákony totiž tehdy nepřipouštěly vydávání periodik v jiném jazyce než v angličtině. První číslo vyšlo 15. ledna 1950, ovšem i tuto formu existence listu australské úřady záhy znemožnily; poslední číslo neoficiálního čtrnáctideníku vyšlo 15. srpna 1950. První oficiální číslo vyšlo až 23. července 1951. V mezidobí však redakce vydala nejprve vysvětlující oběžník (zřejmě na přelomu srpna a září 1950), poté neperiodické tisky Zpravodaj (7.3.1951, srov. Informační oběžník). Májový přehled (květen 1951, jako vydavatel uvedeno Československé národní sdružení ve Victorii, v tiráži uvedena adresa jednatele sdružení Miroslava Volného, autorem úvodníku byl zřejmě V. Michl) a Kulturní věstník (2. července 1951, redigoval V. Michl). Legalizovaný HD vycházel s novým číslováním a ročníkováním bez návaznosti na původní hromadný dopis jako rozmnožený strojopis, od května 1955 (č. 10) jako tištěný list novinového formátu. Byl především zpravodajským listem; zpočátku převládaly drobné zprávy z domova i exilu, objevují se rovněž podrobné informace o krajanských spolcích v Austrálii. V prvních ročnících část čísla vycházela v angličtině. Podstatnou součástí listu byla příloha Cesta (jako redaktoři uvedeni Václav Jun a Josef Los), obsahující rozsáhlejší publicistické a zejména kulturní příspěvky: vedle původní exilové tvorby, k níž se redakce často stavěla kriticky, se objevovaly ukázky z předmnichovské a předúnorové literatury (mj. K. Čapek, V. Dyk, J. Hora), pozornost byla ale věnována i literatuře poúnorové a soudobé světové (V. Michl), často se objevují epigramy glosující situaci doma, ale i v exilu (bývá pod nimi podepsán Karel Jes, event. šifra - jes - ). Po přechodu na novinový formát se obsah listu mírně proměnil. Zůstala zachována zpravodajská koncepce (nyní v rubrikách Československo ve zkratce, Krátce z exilu, Ze dne na den, Čechoslováci v zahraničí), nechybí sportovní zpravodajství z domova a ze světa (řídil v Mnichově Karel Janovský) a rubrika sledující sport a krajanský sport v Austrálii. Důležitá byla rubrika Přátelé hledají, zprostředkovávající informace o Češích ve světě. Nechybějí politické komentáře, stati a úvahy (původní i převzaté). Nadále list sleduje domácí i exilovou kulturu, průběžně a důsledně také novinky světové beletrie i literatury faktu. V šedesátých letech se často objevovaly ukázky z domácí tvorby (mj. Karel Michal, Josef Škvorecký), v roce 1968 list uveřejňoval anonymní Dopisy z Prahy a zpřístupňoval tak čtenářům aktuální zprávy o vývoji doma. V další průběžné rubrice redakce zařazovala původní čtení na pokračování. V sedmdesátých letech HD věnoval pozornost exilové politice a uveřejňoval Zprávy Rady svobodného Československa, nově vzniká rubrika Kalendář Hlasu domova (red. Jarka Vlčková). List se vždy opíral o stálý a relativně úzký okruh spolupracovníků redakce a stálých přispěvatelů (viz výše). V prvních ročnících autoři často publikovali pod šiframi, případně pseudonymy. V šedesátých a sedmdesátých letech přispívají kromě výše uvedených mj. Marcela Čechová, Jaroslav Hutka, Martin Kvetko, Aleš Nebeský, Alois Rozehnal, Jiří Sýkora, Jaroslav Strnad (též pod pseud. Jaroslav Kujeba) a Jiřina Zacpalová, příležitostně se objevovaly i články Ferdinanda Peroutky, Ladislava Radimského a Pavla Tigrida. Příspěvky též ve slovenštině a angličtině. List zanikl na konci roku 1979.

Literatura: 25 let Hlasu domova 1950-75 (sborník, Melboume 1975)

Hlas domova: Československé noviny: Free Czechoslovak Newspaper / Josef Rýpar, František Váňa, Václav Michl, Karel Weiult. Riehmond: František Váňa. 26 × 20,5 cm, 7-34 s.; od č. 10/55 34,5-38 × 27-28 cm, 6-24 s. U č. 1-12/51 adresa redakce Caulfield, od č. 1/52 Richmond. V roce 1975 vyšel zvláštní sborník k příležitosti 25. výročí vydavatelské činnosti Hlasu domova, československých novin v Melbourne. Titul začal vycházet v Melbourne, první čísla roč. 1950 vydával Josef Rýpar za spolupráce Informační služby svobodného Československa (FCI). Podnázev u čísel z roku 1950: Zprávy pro Čechy a Slováky v Austrálii a na Novém Zélandě. Od č. 1/51 do č. 9/55 podnázev chybí. Od č. 2/72 změna anglického podnázvu na Czechoslovak newspaper. Od čísla 10/55 došlo ke zvětšení formátu, tisku i celkové úpravy. Chybné číslování u č. 7, 21/69; 18/73. Hlas domova vychází od roku 1950, číslo 25-26/79 je poslední, jím vydávání tohoto periodika konči. Do poloviny roku 1955 měl titul neperiodickou přílohu Cesta.

Kulturní věstník / Václav Michl, Miroslav Volný. Melbourne: Československé národní sdružení ve Victorii. - 26 × 21 cm, 14 s. - V tiráži č. květen '51 je uvedena adresa jednatele sdružení (Miroslav Volný, Brunswick), v tiráži červenec 51 je uvedena adresa kulturního referenta (Václav Michl, Caulfield). Č. květen/51 má název Májový přehled. Příspěvky v češtině a slovenštině.

zdroj: Formanová, Gruntorád, Přibáň 1999 viz

Sborník Hlas domova 1950 – 1975 k 25. výročí vydavatelské činnosti Hlasu domova - pdf-ocr

1. část - 1950 – 1965 (systém Drupal neumožňuje mít všechny ročníky Hlasu domova na jedné stránce - technická pozn. MS)

dohromady KOMPLETNÍ