Zpravodaj Curych
Časopis Čechů a Slováků ve Švýcarsku
* Curych * 1968 – * týdně, od 1969 čtrnáctidenně, od 1974 měsíčně *
Informační a publicistický list vydával nejprve Redakční kruh Čechů a Slováků ve Švýcarsku, od 6/1969 Tiskové sdružení Zpravodaj, od 9-10/1972 Svaz československých spolků ve Švýcarsku a od 7-8/1995 Svaz spolků Čechů a Slováků ve Švýcarsku. Jako redaktoři působili postupně David Šimek (1-3/1968), Štěpánka Čermáková (4-15/1969), dále list řídil anonymní redakční kruh, potom Miroslav Fišera (1-9/1970), Zdeněk Záplata (od 10/1970 do 6/1973), Petr Pašek (od 7/1973 do 5/1974; Jaroslav Strnad (6/1974-7/1990), Ladislav Křivánek (od 8/1990), Milan Dubský (od 4/1995), Jiří Nápravník (od 9/1995), Eugen Hoffmann (č. 9/1996), znovu L. Křivánek (od 10/1996) a Rudolf Němeček (od 1/1998). V letech 1972-74 bývají uváděni též členové redakčního kruhu Ladislav Husák, František Karásek, Julius Majovský, Míla Marhová, P. Pašek, Václav Picálek, Jaroslav Šída, Jaroslav Vejvoda a Z. Záplata, o grafickou úpravu se v roce 1973 staral Lubomír Štěpán.
Z. chtěl být původně časopisem pomáhajícím nově příchozím emigrantům s jejich prvními kroky v novém prostředí. Toto poslání si v jistém smyslu stále držel (rubriky Malá švýcarská vlastivěda, Poznáváme Švýcarsko, Pod helvétským křížem apod.), od počátku 70. let se však časopis soustředil zejména na politické zpravodajství a publicistiku. Ta se objevovala v diskusní rubrice Diskutujeme-uvažujeme-klademe si otázky (často se vyskytovaly debaty o smyslu a poslání exilu, zejména v roč. 1971 - 7 2 a 1975, v roce 1978 anketa Bilance našeho exitu), nejnovější politický vývoj, ale i sporné okamžiky poúnorových dějin sledovala rubrika Fakta-dokumenty-svědectví. Pravidelně byla zařazována informativní Stránka pro čsl. spolky ve Švýcarsku, sportovní zpravodajství si všímalo jak aktivit exilových sportovců a sportovních klubů, tak domácího sportovního dění, příležitostně se objevovaly i zájmové rubriky, např. Rubrika ženského půvabu aj., postupně stále častější rozhovory představovaly především osobnosti exilového umění a publicistiky, zařazovány byly též překlady zajímavých článků ze švýcarského tisku, příp. úryvky z článků publikovaných v jiných exilových časopisech. Redaktoři Z. nezanedbávali ani literaturu. Původní fejetonistické příspěvky se objevovaly v rubrikách Sloupek Zpravodaje či Náš fejeton, pravidelně list uveřejňoval ukázky z nově vydávaných titulů exilové literatury a soustavně propagoval činnost exilových vydavatelství. Do prvních ročníků Z. přispívali Bedřich Kostička, L. Husák, Ivan Pfaff, Přemysl Pitter, Jiří Popper, Miroslav Tuček, J. Vejvoda aj., mezi autory obvykle převzatých karikatur, kreseb a kreslených vtipů se nejčastěji objevovali Jiří Šlitr a Jan Vyčítal.
Charakteristickou tvář vtiskl Z. zejména jeho dlouholetý redaktor J. Strnad. Stále větší prostor získává literátům, ale i její reflexe (recenze psal většinou J. Strnad, též pod pseud. Pavel Řehoř). Z. měl v té době též. velmi dobré zpravodajství z. domova i z exilového kulturního světa (informace, glosy a stručné komentáře v rubrice Jakpak je tam u nás doma, postupně se veškeré zpravodajství soustředilo do rubriky Odevšad ve vší stručnosti). Rubrika Dokumenty doby se zabývala především nedávnou historii Československa a východní Evropy a mj. přinášela různé vzpomínkové texty (v roce 1975 vycházejí v Z. na pokračování vzpomínky Josefa Smrkovského na vývoj v roce 1968). Rubrika Očima cizince nabízela především vnější pohledy na soudobou československou politickou a hospodářskou situaci, různé nepolitické zajímavosti a informace se objevovaly v rubrice To vás bude také zajímat. V roce 1976 Z podrobně představil řadu exilových nakladatelství, o rok později v rubrice Co je co v exilu informoval o významných exilových organizacích a sdruženích. Od roku 1977 list věnoval velkou pozornost Chartě 77 a později VONSu, uveřejňoval mnohé jejich dokumenty a sdělení. V 80. letech se objevila i cestopisná rubrika Dobrodružství na čtyřech polokoulích. Okruh dopisovatelů se v té době výrazně rozšiřoval: do Z. přispívali mj. Jan Beneš, Sidonia Dědinová, Jaroslav Dresler, Ota Filip, František Heřman, J. A. Holman, Milena Huebschová, Jaroslav Hutka, Karel Janovský (vl. jm. Karel Drážďanský), Josef Jedlička, Vladimír Kabeš, Karel Kaplan (historické studie z poúnorového období mj. v rubrice Trocha historie nikoho nezabije), Jára Kohout, Josef Kratochvíl (vl. jm. Luděk Frýbort), Ivan Kraus, Stanislav M. Kříž (vl. jm. Miroslav Levý), Blanka Kubešová, Gabriel Laub, Ela Letlererová, Michaela Manďáková, Ján Mlynárik, Karel Moudrý, Jaromír Netík (zejména v rubrice komentářů Politika pro každého), Petr Práger, Milan Růžička (aforismy a epigramy), Minka Rybáková (vl. jm. Blanka Jičínská, humoristická rubrika Odposlouchávanky), Edmund Řehák, Jan Schneider, Ludvík Sláma, Jiří Sýkora, Dušan Šimko, O. Slejška, Jozef Špetko, Ota Ulč (mj. 1979 na pokračování Našinci ve velkých dálavách), Dagmar Vaněčková a Karel Wendt. Z domácího samizdatu list přebíral zejména fejetony Jiřího Rumla a Ludvíka Vaculíka. Fotografiemi často přispíval Jiří Čejka, mezi mnoha autory ilustrací či kreslených vtipů se nejčastěji uplatňovali Gertruda Goepfertová, Růžena Helebrandtová, Lucie Radová, Vladimír Renčín, Ivan Steiger a Karel Trinkewitz.
Z. byl založen v září 1968 jako týdeník, od 1969 vycházel jako čtrnáctideník s ročníkovánim od března do února, od 1973 měsíčník s ročníkovánim odpovídajícím kalendářnímu roku. V roce 1968 se náklad pohyboval kolem 3000 výtisků. List dosud (2022) vychází.
Literatura: Rozhovor o tom, jak Zpravodaj začínal. Zpravodaj 1978, č. 9, s. 17 18; B. K.: Jak se dělá Zpravodaj. Zpravodaj 1978, č. 10, s. 11 a č. 11, s. 16-17
Zpravodaj: Časopis Čechů a Slováků ve Švýcarsku / David Šimek, Štěpánka Čermáková, Miroslav Fišera, Zdeněk Záplata, Petr Pašek, Jaroslav Strnad, Ladislav Křivánek, Milan Dubský, Jiři Nápravník, Eugen Hoffmann, Ladislav Husák, František Karásek, Julius Majovský, Míla Marhová, Jaroslav Šída, Jaroslav Vejvoda, Rudolf Němeček a dal. Zürich: Svaz československých spolků ve Švýcarsku. - 24 × 17 cm, 5-49 s.; do č. 24/70 30 × 21 cm; od č. 1/70 do č. 24/71 25 × 17,5 cm. - V letech 1968 - 1973 bez podnázvu, název v letech 1969 - 1973 a název v tiráži v letech 1969 - 1991 Zpravodaj Čechů a Slováků ve Švýcarsku (Zeitschrif! der Tschechen und Slowaken in der Sehwciz; Journal inlbrmatif des Tchěques et Slovaques en Suisse; Giornale per Cechi e Slovacchi in Svizzera). Od č. 8/73 v tiráži další podnázev Tiskový orgán Svazu československých spolků ve Švýcarsku (Presseorgan des Verbandes der tschechoslowakischen Vereine der Schweiz). U č. 1-5/69 název vydavatele Redakční kruh Čechů a Slováků ve Švýcarsku, od č. 6/69 do č. 8/72 Tiskové sdruženi Zpravodaj, od č. 7 8/95 Svaz spolků Čechů a Slováků ve Švýcarsku (Zväz spolkov Čechov a Slovákov vo Švajčiarsku). - Nepravidelné střídání češtiny a slovenštiny (v názvu, podnázvu i textu). Do roku 1972 se začátky ročníků neshoduji se začátky kalendářních roků. Několikrát změna formátu i celkové úpravy. - Dvojčíslo 7-8/75 pravděpodobně omylem označeno jako č. 7/75. V roce 1977 vyšlo zvláštní vydáni Zpravodaje s názvem Rozhovor kolem kulatého stolu. V r. 1988 vyšlo zvl. vydání Zpravodaje k 20. výročí okupace Československa. Uč. 1-4/70 nečíslovaná příloha Magazín Zpravodaje. - Od č. 4/77 do č. 11/78 příloha Zprávy a informace, od č. 6/77 samostatně číslovaná (podle měsíců), u některých čísel i samostatně stránkovaná. - Č. 20/72 vyšlo už v lednu 1973. - Č. 8a/97 je označeno jako zvláštní vydání věnované záplavám ve střední Evropě.
zdroj: Formanová, Gruntorád, Přibáň viz
web stránky (archiv ovšem na heslo - duben 2022): https://svaz-spolku.ch/zpravodaj.shtml