Reportér - Polygon

Reportér, od 1991 Polygon - Reportér, od 1994 Polygon


Politika, kultura, komentáře, reportáže (1984–1990)

Český zahraniční časopis - komentáře, názory, informace (1991–1992, od 1994)

Český zahraniční časopis pro Čechy a Slováky nejen v zahraničí - komentáře, názory, informace (1993)

 

*     Curych     *     1984 –      *     dvouměsíčně, od 1991  8 × ročně     *

 

Společensko-politický a kulturní dvouměsíčník navazoval jednak na pražský Reportér (1966-69), jednak na curyšský Magazín (1972-83).

List, který byl určen především exilové čtenářské obci, byť vydavatel nezanedbával ani distribuci do Československa, vznikl z iniciativy Ludvíka Friedeho, Jiřího Lederera a Vladimíra Škutiny. Vydává jej L. Friede v Polygon-Verlag, jako redaktoři postupné působili V. Škutina (od počátku do č. 5/1990), Jaroslav Lambert (od č. 6/1990 do č. 2/1995, dále dosud působí jako sekretář redakce), Rudolf Ströbinger (od č. 1/1991 dosud, od č. 1/1994 do 8/1994 jako jeden ze dvou šéfredaktorů), Milena Wahlenová (od 1/1992 do 8/1993 a od 1/1995 do 6/1995), Miloš Šuchma (od 4/1992 dosud, od 1/1993 clo 8/1994 jako jeden ze dvou šéfredaktorů), Eliška Kotrbová-Wagnerová (od 1/1993 clo 6/1993), Arnošt Wagner (od 1/1993 do 7/1993, dále ještě oba krátce působili jako zástupci redakce pro ČR), Jiří Loewy (od 5/1993 do 8/1993) a Ladislav J. Beran (od 2/1996 dosud). Jako autoři grafické úpravy či výtvarní redaktoři působili Kamil Duben (od 1/1984 clo 3/1985), Karel Trinkewitz (uveden od 1/1985 do 4/1986) a Milan Cimburek a Jan Kristofori (uvedeni od 1/1991 do 3/1992, dále oba uvedeni jako spolupracovníci redakce).

Obsah listu se od jeho počátku soustředí především na politická témata, redakce dává přitom svým spolupracovníkům a přispěvatelům relativní volnost volby témat i jejich prezentace. V R. tak převažují materiály vyjadřující stanoviska jednotlivých autorů k aktuálním i historickým politickým událostem, méně se objevují zpravodajské materiály a informované analýzy. Mnohé články vyvolávaly bohatou diskusi zejména mezi ostatními dopisovateli R. a také mezi jeho čtenáři: poskytovat prostor pro diskusí a názorovou konfrontaci bylo hlavním smyslem existence listu. Důsledkem této koncepce byly někdy nicméně příspěvky argumentačně chatrné, někdy na hranící bulváru. Rozpravy a polemiky redakce zařazovala do rubriky Dopisy, umístěné (v číslech z 80. let) hned na první stránky časopisu. Za významnější diskusní témata lze považovat mj. odsun Němců po II. světové válce, dále výměnu názorů na politické postoje Miloše Formana (v roce 1985) a rozsáhlou rozpravu o vztahu mezi exulanty a těmi emigranty, kteří akceptovali oficiální nabídku čs. vlády na tzv. upravení vztahů s ČSSR (tato rozprava se objevuje ve druhé polovině 80. let, zejména v roce 1988). Kromě názorů, komentářů a polemických příspěvků se příležitostně objevují i rozhovory, pravidelně kulturní zpravodajství a recenze (v prvních letech v rubrice ELK – Exilový literární klub, ke kmenovým recenzentům patřili Helena Kosková, Blanka Kubešová, Antonín Měšťan, méně často Karel Gelnar, Tomáš Novotný a teatrolog Jan Procházka). Již během prvních let si redakce z řad českých a slovenských exulantů vytvořila početnou síť spolupracovníků v mnoha zemích Evropy, v severní Americe i v Austrálii. K pravidelným přispěvatelům patřili kromě všech výše uvedených zejména Přemysl Barák, Jan Beneš, Jindřich Bernard, Zbyněk Čeřovský, Jan Drábek, Ota Filip, Josef Frolík (články o praktikách Státní bezpečnosti zejména v 50. a 60. letech), Jiří Hochman, Adolf F. J. Karlovský (stati o heraldice), Josef Koláček, Jiří Krupička,  Tomáš Krystlík, Vladimír Kříž, Jiří Křížek, Ela Ledererová, Jindřich Lion, Frank Marlow, Ján Mlynárik, Jiří Morava, Karel Nešvera, Luděk Pachman, Miriam Paletová, Václav Panocha, Jožka Pejskar, Stanislav Reiniš, František Schwarzenberg, Jožka Staněk, Jindřich Stíkarovský („osobní" rubrika Hovory jihoafrické), Pavel Stiller, Rudolf Ströbinger, Ivan Sviták, Karel Trinkewitz, Ota Ulč, Vladimír Valenta (dlouholetá „osobní" rubrika U nás v Albertě), Vladimír Veit (spolu s Karlem Šindelářem parodie na text písně Šla Nanynka do zelí v č. 6/1985), Václav Výtvar, Vratislav Zbuzek, Otakar Zoufalý aj. Objevovaly se i příspěvky podepisované šiframi dopisovatelů z Československa, které ovšem zřejmě nebyly vždy autentické. V prvních ročnících redakce zařazovala literární, zvl. humoristické příspěvky do rubriky Magazin, která měla být považována za pokračování původního stejnojmenného časopisu; naposledy se tato rubrika objevila v č. 6/1986.

Vzhledem k polistopadovému obnovení pražského Reportéra list vycházel v roce 1990 pod upraveným názvem Reportér-Polygon, od 1991 vychází jako Polygon-Reportér, v roce 1994 po sloučení s částí redakce Západu (viz) jako Polygon-(Reportér-Západ), od roku 1995 jako Polygon. Koncepce listu se po listopadu 1989 příliš nezměnila, k nové české politické realitě však časopis zastává většinou ostře kritický postoj, vyjadřovaný často způsobem vlastním pokleslé žurnalistice. V nové (a seriózní) pravidelné rubrice
Život v našich republikách, připravované brněnskými spolupracovníky Jaroslavem Bohanesem a Dušanem Novákem, časopis monitoruje domácí politický a ekonomický
vývoj (po Bohanesově smrti rubriku řídí poněkud bulvárnějším způsobem Josef Landergott). Síť dopisovatelů se postupně obměňovala, bývalý redaktor a spoluzakladatel listu V. Škutina se dokonce na protest proti způsobu, jakým P. psal o V. Havlovi, od časopisu v roce 1991 distancoval. Zachována zůstala rubrika V. Valenty (Komentáře) a J. Stikarovského (Země česká, domov můj), mezi aktivní dopisovatele patří v 90. letech J. Beneš, Libor Brom, Marcela Čechová (od 1995 cestopisná rubrika Výlety do světa), Milan Hulík, Václav Jakoubek, Robert F. Lamberg (od 1991 nepravidelně publikuje memoáry Pod praporem Čepičky jenerála), Zdeněk Leiner, J. Loewy (rubrika Glosy), Jiří Říha, Michaela Swinkels-Nováková, Pavel Verner, politickými analýzami, podporujícími nejrůznější spiklenecké teorie, pravidelně přispíval bývalý vyšetřovatel Alexej Žák. Kromě apriorního odmítání polistopadového vývoje a činnosti prakticky všech významnějších politiků a politických stran se list v 90. letech soustředil na diskuse o tzv. Cibulkových seznamech (mnohé příspěvky se týkaly uvedení jména Zdeny Salivarové a publikace Osočení, kterou jako reakci na Cibulkovy seznamy vydalo nakladatelství 68-Publishers), řada materiálů se věnuje konkurenčnímu časopisu Západ-today, který vznikl poté, kdy se redakce původního Západu rozdělila na dvě části, z nichž jedna navázala úzkou spolupráci s Polygonem (M. Šuchma, A. Wagner).

Od r. 2003 do r. 2019 vycházel jako Nový Polygon, od č. 4/2002 bylo spoluvydavatelem nakladatelství Primus.

 

Reportér: Politika-Kultura-Komentáře-Reportáže a literárně zábavný magazín / Jiří Lederer, Vladimír Škutina, Karel Trinkewitz, Jaroslav Lambert, Rudolf Ströbinger, Milena Wahlenová, Ladislav J. Beran; redaktor pro Ameriku a Austrálii Miloš Šuchma; redaktoři v Kanadě (od r. 1994 v ČR) Eliška Kotrbová, Arnošt Wagner. – Zürich: Polygon. – 30 × 21 cm, 23-52 s.; od r. 1997 21 × 14,5 cm, 64-128 s. – Od č. 1/87 změna podnázvu na Politika-Kultura-Komentáře-Reportáže. – V roce 1990 vychází s dalším podnázvem Polygon, od roku 1991 změna názvu na Polygon s podnázvy Reportér a Reportáže-Komentáře-Názory-Informace, od č. 4/91 třetí podnázev Český zahraniční časopis (Zeitschrift in Tschechischer Sprache; Magazine in Czech language). – Od č. 8/98 v tiráži podnázev Český exilový časopis. – Od roku 1992 nový podnázev Komentáře-Názory-Informace, v roce 1993 třetí podnázev rozšířen na Český zahraniční časopis pro Čechy a Slováky nejen v zahraničí. – Do roku 1985 vydávala časopis Skupina Reportér při nakladatelství Polygon. – Od č. 2/89 do č. 8/91 jako vydavatel uváděn Ludvík Friede. – Od roku 1994 Polygon označován jako pokračovatel časopisů Reportér a Západ (viz). – Jako ročenka 1987 vyšlo dílo Oty Ulče My a Oni: Před a za Atlantikem. – V letech 1986 a 1988 vyšlo mimořádné informativní a náborové (mini)čislo 7.

zdroj: Formanová, Gruntorád, Přibáň viz, doplněno

Reportér

 

1984

0 - pdf-ocr
1 - pdf-ocr
2 - pdf-ocr
3 - pdf-ocr
4 - pdf-ocr
5 - pdf-ocr
6 - pdf-ocr
 

1985

1 - pdf-ocr
2 - pdf-ocr
3 - pdf-ocr
4 - pdf-ocr
5 - pdf-ocr
6 - pdf-ocr
 

1986

1 - pdf-ocr
2 - pdf-ocr
3 - pdf-ocr
4 - pdf-ocr
5 - pdf-ocr
6 - pdf-ocr
7 - pdf-ocr
 

1987

1 - pdf-ocr
2 - pdf-ocr
3 - pdf-ocr
4 - pdf-ocr
5 - pdf-ocr
6 - pdf-ocr
ročenka - pdf-ocr
 

1988

1 - pdf-ocr
2 - pdf-ocr
3 - pdf-ocr
4 - pdf-ocr
5 - pdf-ocr
6 - pdf-ocr
7 - pdf-ocr
 

1989

6 - pdf-ocr

 

 

Polygon - Reportér

1990

1 - pdf-ocr
2 - pdf-ocr
3 - pdf-ocr
4 - pdf-ocr
5 - pdf-ocr
6 - pdf-ocr
 

1991

 
1 - pdf-ocr
2 - pdf-ocr
3 - pdf-ocr
4 - pdf-ocr
5 - pdf-ocr
6 - pdf-ocr
7 - pdf-ocr
8 - pdf-ocr
 

1992

1 - pdf-ocr
2 - pdf-ocr
3 - pdf-ocr
4 - pdf-ocr
5 - pdf-ocr
6 - pdf-ocr
7 - pdf-ocr
8 - pdf-ocr
 

1993

1 - pdf-ocr
2 - pdf-ocr
3 - pdf-ocr
4 - pdf-ocr
5 - pdf-ocr
6 - pdf-ocr
7 - pdf-ocr
8 - pdf-ocr
 

 

Polygon

1994

1 - pdf-ocr
2 - pdf-ocr
3-4 - pdf-ocr
5 - pdf-ocr
6 - pdf-ocr
 

1995

1 - pdf-ocr
2 - pdf-ocr
3 - pdf-ocr
4 - pdf-ocr
5 - pdf-ocr
6 - pdf-ocr
7 - pdf-ocr
8 - pdf-ocr
 

1996

1 - pdf-ocr
2 - pdf-ocr
3 - pdf-ocr
4 - pdf-ocr
5 - pdf-ocr
6 - pdf-ocr
7 - pdf-ocr
8 - pdf-ocr
 

1997

1 - pdf-ocr
2 - pdf-ocr
3 - pdf-ocr
4-5 - pdf-ocr
6 - pdf-ocr
7 - pdf-ocr
8 - pdf-ocr
 

1998

1 - pdf-ocr
2 - pdf-ocr
3 - pdf-ocr
4 - pdf-ocr
5-6 - pdf-ocr
7 - pdf-ocr
8 - pdf-ocr
 

1999

1 - pdf-ocr
2 - pdf-ocr
3 - pdf-ocr
4 - pdf-ocr
5-6 - pdf-ocr
7 - pdf-ocr
8 - pdf-ocr
 

2000

1 - pdf-ocr
2 - pdf-ocr
3 - pdf-ocr
4 - pdf-ocr
5-6 - pdf-ocr
7 - pdf-ocr
8 - pdf-ocr
 

2002

1 - pdf-ocr
2 - pdf-ocr
3 - pdf-ocr
 

2003

1 - pdf-ocr